František Kameníček, Zemské sněmy a sjezdy Moravské, Brno, 1905

František Kameníček ve svých Zemských sněmech a sjezdech Moravských, vydaných v Brně v roce 1905, věnuje v kapitole F pozornost zemské pečeti v 16. a na začátku 17. století. Níže následuje přepis jeho textu otištěného na stranách 209 a 210.

F) O zemských pečetech.

Veřejné listiny, vydávané zemskými sněmy nebo soudy pečetěny byly zemskou pečetí, již měl u sebe nejvyšší písař zemský. Pečet moravská upravena byla dle pečeti české s příslušnými změnami slovními a se znakem markrabství moravského. Užívalo se jí v 16. století velmi zřídka, jen při listinách zvláště důležitých, proto zůstávala dlouho neporušena. Teprve na konci 16. století bylo potřebí nahraditi ji za novou. Obecný sněm brněnský léta 1595 se usnesl, aby sdělána byla nová zemská pečet, starou pak aby uschoval u sebe nejvyšší písař zemský a pečetil jí pouze "pštollunky", to jest listy na válečné výplaty, které země vypláceti bude velitelům, rytmistrům a hejtmanům válečného lidu. (1) Ob. sněm brněnský 1595, v pond. po Misericordias Domini, 10. dubna. "Poněvadž sme se z některých slušných a hodných příčin všickni čtyři stavové na tom snesli, aby pečet zemská udělána byla. (a kteráž již udělána jest), takovou pečet zemskou nejvyšší pan písař markrabství tohoto, nynější i budoucí, majíc ji od nás stavů sobě svěřenou, v opatrování svém jmíti a chovati má. Kterážto pečet má se ne k jinému nežli toliko k spečetění pštollunkův, kteříž se od země pánu nejvyššímu, rytmistrům a hejtmanům nad lidem naším válečným dávají nebo dávati budou, užívati." (Pam. sněm. IV. fol. 310.)) Ale poněvadž okolo r. 1600 žádné "pštollunky" vydávány nebyly, a stavové měli snad i některé jiné důvody, obecný sněm brněnský nařídil roku 1601, aby nejvyšší úředníci a soudcové zemští vyzvedli při nejbližším soudě starou zemskou pečet od nejvyššího písaře a dali ji zničit. (2) Ob. sněm brněnský 1601, v pond. po sv. Matěji, 26. února. Pam. sněm. IV. fol. 63.)

O novou zemskou pečet jednalo se důrazně teprve v letech 1608-1610. Na obecném sněmě olomuckém 1608 stavové podruhé nařídili, aby udělána byla pečet zemská, jíž by se užívalo jen k nejpřednějším věcem s dovolením všech čtyř stavů při sněmích obecných, nebo nejvyšších úředníkův a soudců zemských při soudě zemském. Nová pečet měla býti třemi zámky uzavřena v nové truhličce a uschována u nejvyššího písaře zemského. Klíče k truhlici měli u sebe míti páni úředníci zemských desk. K zemským sněmům a k soudům měla býti zemská pečet i s truhlicí vždy přinášena zvlášť. (1) Ob. sněm olomucký 1608, ve středu po Rozeslání sv. Apoštolů, 16. července. Pam. sněm. V. fol. 395.)

Zemský hejtman byl obecným sněmem olomuckým r. 1609 pověřen, aby dle svého zdání dal udělati zemskou pečet o velikosti pečeti české, a Jetřich z Kunovic měl dáti vymalovati znak zemský, jaký byl v listě při svobodách zemských. (2) Ob. sněm olomucký 1609, při času sv. Jana Křtitele, 24. června. Pam. sněm. VI. suppl. fol. 21.)

Na obecném sjezdě olomuckém l. 1610 zemský hejtman předložil konečně stavům novou zemskou pečet, vyrytou na stříbře. Stavové ji přijali a odevzdali, jak bylo ustanoveno, nejvyššímu písaři zemskému a pp. úředníkům zemských desk. (3) Ob. sjezd olomucký 1610, v úterý před sv. Janem Křtitelem, 22. června. Pam. sněm. V. suppl. fol. 499.)

Text vztahující se k poznámce ad 2) převzatý z přepisu příslušné části originálu pramene vypadá takto:

…bylo panu hejtmanovi v moc dáno pečeť podle svého zdání udělati dáti, ale že Jeho Milost pan Jetřich z Kunovic má dáti ten erb zemský, tak jakž v listu při svobodách zemských se nachází, vymalovati a velikost pečeti české změříce, to oboje Jeho Milosti panu hejtmanu odvésti; aby se jí užívalo k nejpřednějším věcem s dovolením všech čtyř stavů.

O osudu pečeti z roku 1595 a dalším vývoji píše v článku věnovaném listině Fridricha III. z roku 1462 František Pícha: K 550 letům erbovní listiny císaře Fridricha III. pro moravské stavy:

"Stavovské i sněmovní pečeti nesoucí figuru z listiny Fridricha III. máme dochovány až z první poloviny 18. století. Nejdůležitější z nich je pečeť o průměru 6,5 cm s opisem INSIGNIA.QUATUOR.STATUUM..MARCHIONATUS.MORAVIAE, která v pečetním poli nese štít s figurou šachované orlice, který přidržuje anděl. Touto pečetí byl opatřen originál listiny ze 17. 10. 1720, jíž moravští stavové uznávají pragmatickou sankci, což byl akt, kterým moravští stavové mohli a především směli po sto letech od Obnoveného zřízení zemského demonstrovat svoji akční samostatnost vůči jinak všeobjímající císařské autoritě. Kromě ní ještě existovala malá stavovská pečeť se stejným opisem, kterou se pečetily stavovské dlužní úpisy, tzv. Památky. Druhým typem pečeti je pečeť sněmovní, která nese v pečetním poli stejný pečetní obraz, liší se pouze opisem, který zní SIGILLUM DOMINORUM DEPUTATORUM MARCHIONAT.MORAVIAE.

V pečetním poli všech těchto pečetí je vyobrazen znak šachované orlice v komposici úplně stejné, jaká je na vyobrazení v listině Fridricha III. včetně anděla jako štítonoše, takže zmíněné pečeti představují jediný, a nadto velmi pozdní, důkaz, že Fridrichova listina byla použita pro tvorbu úředního znaku. Zmíněné pečeti ovšem nejsou pečetěmi zemskými, ale jak plyne z opisu v pečetním poli, jedná se o "Insignie čtyř stavů markrabství moravského", resp. o "Pečeť pánů, pánů poslanců moravského markrabství", tedy jedná se o pečeti korporativní, tedy plně v intencích Fridrichovy listiny."


Stavovská pečeť


Sněmovní pečeť

"U pečetí moravské zemské správy ale podobný erbovní obraz nenalezneme: všechny nesly císařský znak, jako to např. vidíme na pečetích Moravského královského tribunálu, zřízeného v roce 1636 jako nejvyššího zemského vládního orgánu na čele s moravským zemským hejtmanem. Až tereziánské reformy povolily, aby na pečetích moravských zemských orgánů byla použita šachovaná orlice, položená na hruď císařského orla."