Vlajka s moravskou orlicí - historická vlajka Moravy, navrhovaná podoba listu historické vlajky (praporu)

Na obrázku níže je moravská orlice, jak je znázorněna na vlajce, která představuje historickou vlajku Moravy používanou ve středověku, v novověku i ve třetím tisíciletí. Bíločerveně šachovaná žlutě korunovaná orlice se žlutou zbrojí v modrém listu vlajky.

Historická vlajka Moravy, moravská
orlice v modrému listu (firma Alerion)
Historická vlajka Moravy, moravská
orlice v modrému listu (firma Libea)

Z barev znaku Moravy, moravské orlice v modrém poli štítu - stříbrnočerveně šachované zlatě korunované orlice se zlatou zbrojí v modrém štítu, je heraldicky správně odvozena historická vlajka v barvách v polovině 19. století upřednostňovaných česky i německy mluvícími obyvateli Moravy. Pořadí barev je bílá-červená-modrá. V roce 1848 na Slovanském sjezdu v Praze ji podle Lubomíra Emila Havlíka údajně použili zástupci česky mluvících Moravanů.

Podle hesla Moravská vlajka na Wikipedii však: "Moravané byli na sjezdu součástí česko-slovanského sboru, který byl jedním ze tří (ostatní dva byly polsko-rusínský a jihoslovanský). Na Slovanském sjezdu nikdy nevystupovali jako Moravané. Podle jediné dochované soudobé zprávy byl prapor nesený v čele průvodu při zahájení Slovanského sjezdu dne 2. června 1848 svisle dělený, modro-červeno-bílý (modrá u žerdě), tedy stejný, jaký byl v březnu 1848 přijat zástupci slovanských národů v Berlíně jako panslovanský. O jiných praporech soudobé prameny nepíšou."

Všeslovanské barvy zvolené zástupci slovanských národů
23. března 1848 v Berlíně; prapor tvořený svislými pruhy,
pořadí barev: modrá-červená-bílá.

Nebo jinak také: "Tyto barvy byly zvoleny na zasedání zástupců slovanských národů 23. března 1848 v Berlíně, které také stanovilo, že ve formě praporu budou uspořádány do SVISLÝCH pruhů v pořadí modrá-červená-bílá, přičemž modrý pruh bude nejblíže žerdi. Stejný prapor (spolu s českým) pak byl nesen i na čele slavnostního průvodu při zahájení Všeslovanského sjezdu v Praze 2. června 1848."

Kurze Mittheilungen. 3.. Jahrbücher für slawische Literatur, Kunst und Wissenschaft (Jordans Slawische Jahrbücher). J. P. Jordan a J. E. Schmaler, 1848, roč. 6, čís. 15, s. 123-124.

Prag, 3. Juni. Slavische Rundschau, Beiblatt zu den Slawischen Jahrbuchern. 17. června 1848, čís. 10, s. 43-44. 

Dalo by se i tak předpokládat, že bíločervenomodrá trikolóra mohla být ve 2. polovině 19. století používaná. Toto pořadí zemských barev totiž uvádí Dačické listy z roku 1896. Může to být jen ideální konstrukce, když se ve stejné zprávě píše o žlutočervenomodré trikolóře, ačkoli oficiálně úřady prosazovaly bikolóru obsahující žlutou barvu? Barvy moravského znaku jsou zjednodušeny do trikolóry s pořadím barev bílá, červená, modrá připravené k použití jako moderní vlajka; Slavnosť odhalení pamětní desky M. Mikšíčkovi v Dačicích. Dačické listy: oznamovatel pro politický okres dačický. Časopis věnovaný národním hospodářským, obchodním a průmyslovým zájmům politického okresu dačického. 25. července 1896, čís. 18, s. 2, 3 - Dačické listy z 25. července 1896 (číslo 18).

Z pohledu zaměnitelnosti s vlajkami v současnosti existujících států nacházíme u moravských bikolór a trikolór až na uvedenou výjimku, kterou je bíločervenomodrá trikolóra, shodu s vlajkami Nizozemí (Holandsko), Lucemburska (modrý pruh je světlemodrý), Ruska, případně Srbska, dále pak Monaka (totožná s indonéskou) a Polska.

Historická vlajka Moravy,
moravská orlice v modrému listu

Není jistě divu, že jednotlivé historické barevné kombinace, které přicházejí do úvahy, když přijde na jedinečnost reprezentace, už jsou obsazeny a využívány dalšími zeměmi. Jednoznačné a nezaměnitelné je, pomineme-li z něj odvozenou výše popsanou trikolóru, jen použití heraldického praporu s moravským znakem, nejstarší podoby moravské vlajky, modrého praporu s moravskou orlicí.

Historická vlajka Moravy,
moravská trikolóra bíločervenomodrá

Toto pořadí barev se shodou okolností shoduje s pořadem státních barev České republiky.

Ve 2. polovině 19. století a na začátku 20. století se v dobovém tisku často setkáváme s červenobílomodrými prapory (podle červenostříbrně šachované zlatě korunované orlice se zlatou zbrojí v modrém poli). Tato historická vlajka je i námětem pohlednice ze začátku 20. století vydané Vilémem Povondrou. Na barevné pohlednici se nachází text Pozdrav z Kroměříže. Pohlednice publikovaná v práci Místopisné pohlednice města Kroměříže, Část I. Rakousko-Uhersko 1896-1918. Stručný obraz kroměřížského poštovnictví, Kroměříž 2013 prošla poštou v roce 1901. Červenobílomodrá moravská vlajka je vyvěšena a vlaje na stožáru (litografie, dotisk světlotiskem).

Historická vlajka Moravy,
moravská trikolóra červenobílomodrá

V úloze moravské vlajky vystupuje ovšem i bílomodročervená kombinace barev (která se pořadím barev vlastně shoduje s vlajkou Ruska), nebo také či spíše (?) červenomodrobílá, jak dokládá obraz Antonína Tomáše Becka zachycující prostor slavobrány postavené při příležitosti setkání císaře Františka Josefa I. a cara Alexandra III. v Kroměříži v srpnu 1885. Podíváme-li se pozorně na stuhu (trikolóru) uchycenou přes rameno jezdce na koni, všimneme si, že je od shora bílo-modro-červená). Dá se říct, že je to vždy bílo-modro-červená trikolóra, a přitom jen záleží na tom, jak ji kdo podle svého záměru zrovna pověsil? Uvažuje se v tomto smyslu o tom, že ve "2. polovině 19. století se již slovanské barvy striktně držely ruské vlajky a otáčení pořadí barev mohl být i určitý „taktický“ záměr vůči c. k. úřadům – „podívejte, to není ruská vlajka, to je červeno-modro-bílá trikolóra nás Slovanů oddaných trůnu“.".

Jako červenomodrobílé jsou barvy popsány ve vysvětlujícím komentáři v případě kroměřížské rebelie na jaře roku 1848 v literatuře, kdy měly být prapory ve slovanských barvách (v literatuře zabývající se těmito událostmi jsou vykládány jako červeno-modro-bílé) vyvěšeny v Kroměříži. Pořadí barev trikolóry je tu otázkou, jelikož v přepsané zprávě o událostech z konce dubna 1848 v Kroměříži se píše výslovně jen o prvním vyvěšení slovanských praporů (barvy modrá, červená a bílá), bez přesného uvedení pořadí barev. Bylo by tak třeba vědět, zda autoři těchto vědeckých prací, kteří jistě při psaní přebírali i dříve k tématu uveřejněné informace (opisovali od sebe), viděli více dokumentů, než kolik jich publikoval např. Jaroslav Pinkava, Kroměříž ve dnech ústavodárného říšského sněmu: (22. listopadu 1848 až 7. března 1849). Kroměříž, 1996, s. 6-8, které by takovou informaci obsahovaly. Které by dál rozváděly vyjádření o praporech ve slovanských barvách, ze kterého je patrné, že byla přítomna bílá, červená a modrá barva. Také časový průběh událostí by se hodilo zpřesnit. Popis červenomodrobílého praporu jako moravského v moravském zemském sněmu v roce 1908 viz dále.

Možná historická vlajka Moravy,
bílomodročervená trikolóra, ovšem při tomto pořadí
by nastala shoda pořadí barev s vlajkou Ruského impéria.

Beckovu malbu lze ovšem vykládat přesně tak, jak ji vidíme, totiž že trikolóra je brána jako červenomodrobílá, potom by tedy byla používána červenomodrobílá vlajka? Vyslovuje se to dobře: "červeno-modro-bílá". Je však přece snadné věřit i tomu, že si vítr pohrál s uchycením bílo-modro-červené trikolóry, obrátil ji a takto ji nato malíř Beck zachytil. S vyjmenováním barev v pořadí červená-modrá-bílá se ovšem setkáváme i na podzim roku 1908, kdy byl 6. října učiněn dotaz Jaroslava Budínského a soudruhů na zemského hejtmana ve věci zemského znaku, který je popisován jako červenostříbrně šachovaná orlice v modrém poli štítu (sněmovní protokol 28. sezení 2. zasedání moravského zemského sněmu z 6. října 1908).

Historická vlajka Moravy,
moravská trikolóra červenomodrobílá.

Co se týče doložených bikolór, byly v 2. polovině 19. a na začátku 20. století používány červenobílé prapory odvozené od červenostříbrně šachované zlatě korunované orlice se zlatou zbrojí v modrém štítu ("české barvy").

Historická vlajka Moravy,
moravská bikolóra červenobílá

Případně jestliže/jakmile si byl uživatel vědom toho, že moravskou orlicí je stříbrnočerveně šachovaná zlatě korunovaná orlice se zlatou zbrojí v modrém štítu, potom nebyl problém barvy otočit a používat bíločervené prapory - a třeba jim také říkat české barvy, anebo je prostě považovat za barvy zemské (zde ovšem bez modré).

Historická vlajka Moravy,
moravská bikolóra bíločervená

Po vzniku Československa je tato červenobílá nebo vlastně bíločervená bikolóra ovšem v době před přijetím vlajky ČSR s modrým klínem spíše spojena se symbolem stříbrného lva v červeném poli (?). Pořád ale vyjadřuje stříbrnočervené šachování moravské orlice.