 |
| Historická vlajka Moravy, moravská orlice v modrému listu (firma Alerion) |
 |
| Historická vlajka Moravy, moravská orlice v modrému listu (firma Libea) |
Z barev znaku Moravy, moravské orlice v modrém poli štítu - stříbrnočerveně šachované zlatě korunované orlice se zlatou zbrojí v modrém štítu, je heraldicky správně odvozena historická vlajka v barvách v polovině 19. století upřednostňovaných česky i německy mluvícími obyvateli Moravy. Pořadí barev je bílá-červená-modrá. V roce 1848 na Slovanském sjezdu v Praze ji podle Lubomíra Emila Havlíka údajně použili zástupci česky mluvících Moravanů.
Podle hesla Moravská vlajka na Wikipedii však: "Moravané byli na sjezdu součástí česko-slovanského sboru, který byl jedním ze tří (ostatní dva byly polsko-rusínský a jihoslovanský). Na Slovanském sjezdu nikdy nevystupovali jako Moravané. Podle jediné dochované soudobé zprávy byl prapor nesený v čele průvodu při zahájení Slovanského sjezdu dne 2. června 1848 svisle dělený, modro-červeno-bílý (modrá u žerdě), tedy stejný, jaký byl v březnu 1848 přijat zástupci slovanských národů v Berlíně jako panslovanský. O jiných praporech soudobé prameny nepíšou."
 |
| Všeslovanské barvy zvolené zástupci slovanských národů 23. března 1848 v Berlíně; prapor tvořený svislými pruhy, pořadí barev: modrá-červená-bílá. |
Nebo jinak také: "Tyto barvy byly zvoleny na zasedání zástupců slovanských národů 23. března 1848 v Berlíně, které také stanovilo, že ve formě praporu budou uspořádány do SVISLÝCH pruhů v pořadí modrá-červená-bílá, přičemž modrý pruh bude nejblíže žerdi. Stejný prapor (spolu s českým) pak byl nesen i na čele slavnostního průvodu při zahájení Všeslovanského sjezdu v Praze 2. června 1848."
K pořadí barev praporu v průvodu: Může být tak, jak ustanoveno v Berlíně, ale také nemusí.
Kurze Mittheilungen. 3.. Jahrbücher für slawische Literatur, Kunst und Wissenschaft (Jordans Slawische Jahrbücher). J. P. Jordan a J. E. Schmaler, 1848, roč. 6, čís. 15, s. 123-124.
Prag, 3. Juni. Slavische Rundschau, Beiblatt zu den Slawischen Jahrbuchern. 17. června 1848, čís. 10, s. 43-44.
Dalo by se i tak předpokládat, že bíločervenomodrá trikolóra mohla být ve 2. polovině 19. století používaná. Toto pořadí zemských barev totiž uvádí Dačické listy z roku 1896. Může to být jen ideální konstrukce, když se ve stejné zprávě píše o žlutočervenomodré trikolóře, ačkoli oficiálně úřady prosazovaly bikolóru obsahující žlutou barvu? Barvy moravského znaku jsou zjednodušeny do trikolóry s pořadím barev bílá, červená, modrá připravené k použití jako moderní vlajka; Slavnosť odhalení pamětní desky M. Mikšíčkovi v Dačicích. Dačické listy: oznamovatel pro politický okres dačický. Časopis věnovaný národním hospodářským, obchodním a průmyslovým zájmům politického okresu dačického. 25. července 1896, čís. 18, s. 2, 3 - Dačické listy z 25. července 1896 (číslo 18).
Z pohledu zaměnitelnosti s vlajkami v současnosti existujících států nacházíme u moravských bikolór a trikolór až na uvedenou výjimku, kterou je bíločervenomodrá trikolóra, shodu s vlajkami Nizozemí (Holandsko), Lucemburska (modrý pruh je světlemodrý), Ruska, případně Srbska, dále pak Monaka (totožná s indonéskou) a Polska.
 |
| Historická vlajka Moravy, moravská orlice v modrému listu |
Není jistě divu, že jednotlivé historické barevné kombinace, které přicházejí do úvahy, když přijde na jedinečnost reprezentace, už jsou obsazeny a využívány dalšími zeměmi. Jednoznačné a nezaměnitelné je, pomineme-li z něj odvozenou výše popsanou trikolóru, jen použití heraldického praporu s moravským znakem, nejstarší podoby moravské vlajky, modrého praporu s moravskou orlicí.
 |
| Historická vlajka Moravy, moravská trikolóra bíločervenomodrá |
Toto pořadí barev se shodou okolností shoduje s pořadem státních barev České republiky.
Ve 2. polovině 19. století a na začátku 20. století se v dobovém tisku často setkáváme s červenobílomodrými prapory (podle červenostříbrně šachované zlatě korunované orlice se zlatou zbrojí v modrém poli). Tato historická vlajka je i námětem pohlednice ze začátku 20. století vydané Vilémem Povondrou. Na barevné pohlednici se nachází text Pozdrav z Kroměříže. Pohlednice publikovaná v práci Místopisné pohlednice města Kroměříže, Část I. Rakousko-Uhersko 1896-1918. Stručný obraz kroměřížského poštovnictví, Kroměříž 2013 prošla poštou v roce 1901. Červenobílomodrá moravská vlajka je vyvěšena a vlaje na stožáru (litografie, dotisk světlotiskem).
 |
| Historická vlajka Moravy, moravská trikolóra červenobílomodrá |
V úloze moravské vlajky vystupuje ovšem i bílomodročervená kombinace barev (která se pořadím barev vlastně shoduje s vlajkou Ruska), nebo také či spíše (?) červenomodrobílá, jak dokládá obraz Antonína Tomáše Becka zachycující prostor slavobrány postavené při příležitosti setkání císaře Františka Josefa I. a cara Alexandra III. v Kroměříži v srpnu 1885. Podíváme-li se pozorně na stuhu (trikolóru) uchycenou přes rameno jezdce na koni, všimneme si, že je od shora bílo-modro-červená). Dá se říct, že je to vždy bílo-modro-červená trikolóra, a přitom jen záleží na tom, jak ji kdo podle svého záměru zrovna pověsil? Uvažuje se v tomto smyslu o tom, že ve "2. polovině 19. století se již slovanské barvy striktně držely ruské vlajky a otáčení pořadí barev mohl být i určitý „taktický“ záměr vůči c. k. úřadům – „podívejte, to není ruská vlajka, to je červeno-modro-bílá trikolóra nás Slovanů oddaných trůnu“.".
Jako červenomodrobílé jsou barvy popsány ve vysvětlujícím komentáři v případě kroměřížské rebelie na jaře roku 1848 v literatuře, kdy měly být prapory ve slovanských barvách (v literatuře zabývající se těmito událostmi jsou vykládány jako červeno-modro-bílé) vyvěšeny v Kroměříži. Pořadí barev trikolóry je tu otázkou, jelikož v přepsané zprávě o událostech z konce dubna 1848 v Kroměříži se píše výslovně jen o prvním vyvěšení slovanských praporů (barvy modrá, červená a bílá), bez přesného uvedení pořadí barev. Bylo by tak třeba vědět, zda autoři těchto vědeckých prací, kteří jistě při psaní přebírali i dříve k tématu uveřejněné informace (opisovali od sebe), viděli více dokumentů, než kolik jich publikoval např. Jaroslav Pinkava, Kroměříž ve dnech ústavodárného říšského sněmu: (22. listopadu 1848 až 7. března 1849). Kroměříž, 1996, s. 6-8, které by takovou informaci obsahovaly. Které by dál rozváděly vyjádření o praporech ve slovanských barvách, ze kterého je patrné, že byla přítomna bílá, červená a modrá barva. Také časový průběh událostí by se hodilo zpřesnit. Popis červenomodrobílého praporu jako moravského v moravském zemském sněmu v roce 1908 viz dále.
 |
| Možná historická vlajka Moravy, bílomodročervená trikolóra, ovšem při tomto pořadí by nastala shoda pořadí barev s vlajkou Ruského impéria. |
Beckovu malbu lze ovšem vykládat přesně tak, jak ji vidíme, totiž že trikolóra je brána jako červenomodrobílá, potom by tedy byla používána červenomodrobílá vlajka? Vyslovuje se to dobře: "červeno-modro-bílá". Je však přece snadné věřit i tomu, že si vítr pohrál s uchycením bílo-modro-červené trikolóry, obrátil ji a takto ji nato malíř Beck zachytil. S vyjmenováním barev v pořadí červená-modrá-bílá se ovšem setkáváme i na podzim roku 1908, kdy byl 6. října učiněn dotaz Jaroslava Budínského a soudruhů na zemského hejtmana ve věci zemského znaku, který je popisován jako červenostříbrně šachovaná orlice v modrém poli štítu (sněmovní protokol 28. sezení 2. zasedání moravského zemského sněmu z 6. října 1908).
 |
| Historická vlajka Moravy, moravská trikolóra červenomodrobílá. |
Co se týče doložených bikolór, byly v 2. polovině 19. a na začátku 20. století používány červenobílé prapory odvozené od červenostříbrně šachované zlatě korunované orlice se zlatou zbrojí v modrém štítu ("české barvy").
 |
| Historická vlajka Moravy, moravská bikolóra červenobílá |
Případně jestliže/jakmile si byl uživatel vědom toho, že moravskou orlicí je stříbrnočerveně šachovaná zlatě korunovaná orlice se zlatou zbrojí v modrém štítu, potom nebyl problém barvy otočit a používat bíločervené prapory - a třeba jim také říkat české barvy, anebo je prostě považovat za barvy zemské (zde ovšem bez modré).
 |
| Historická vlajka Moravy, moravská bikolóra bíločervená |
Po vzniku Československa je tato červenobílá nebo vlastně bíločervená bikolóra ovšem v době před přijetím vlajky ČSR s modrým klínem spíše spojena se symbolem stříbrného lva v červeném poli (?). Pořád ale vyjadřuje stříbrnočervené šachování moravské orlice.
Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách.
