Thalerus olomucensis |
Písmena C C po stranách trojhranu jsou značka mincmistra Kryštofa Cantora, který v Olomouci působil v letech 1619-1620.
Mince má tvar tolarové klipy - tzv. hranáče. Takto ražené mince nebyly určeny pro běžný oběh, sloužily ke zvláštním účelům - darovacím, reprezentačním a nouzovým. Ve skutečnosti však tolar moravských stavů ražen v klipě pravděpodobně nebyl.
Antique silver |
Antique gold |
Mince o velikosti 40 x 40 mm měla být vyražena v pěti variantách označených: Antique Silver, v menším množství množství: Antique Gold, v omezených vydáních: Satin Silver, Satin Gold a Antique Cooper. Podle původního záměru měl být náklad ražby 5 kusů Antique Copper, 15 kusů Satin Gold, 20 kusů Satin Silver, 120 kusů Antique gold a 180 kusů Antique Silver, k nimž bylo doraženo ještě 30 kusů verze Antique Copper s prefixem CH a 10 kusů s prefixem GZ pro speciální účely. Tyto mince nebyly dány do prodeje.
Hrana mince. Prefix OL |
Ikonka mince zachycuje na vrchol posazený čtverec s nápisem VNIO (UNIO). |
Předání proběhlo na setkání nazvaném THALERVS OLOMVCENSIS. Stránky provozuje sedm trpaslíků s lopatičkami (ne Sněhurka).
V následujícím roce: Protože moravská orlice vypadá pěkně, je přitažlivá, další rok spatřila u příležitosti akce Mega Moravia 2012 světla světa sada mincí-známek s potiskem, s nápisem Mega Moravia 2012 na aversu a tentokrát v barvě. Historicky první Megaudálost pořádaná Olomouckým geokačerstvem měla na Moravě proběhnout o posledním srpnovém víkendu roku 2012. Vidíme dvě podoby geomince s prefixem OL - nalevo moravskou orlici (verze: stříbrňák a niklák) a napravo orlici červeno-zlatě šachovanou se zlatou korunou a zlatou zbrojí (verze: zlaťák).
Orlice je vyplněna barevnými emaily a plocha je pokryta modrým transparentním emailem. Povrch geomince je vytvrzen a vyleštěn. Na konci článku je výmluvný text: "Možná si kladete otázku, proč je na zlatém geocoinu červeno-zlatá orlice?", který pokračuje vysvětlením, jak se stalo, že vůbec k položení této otázky přišlo.
"Říkáte si, že to přece není znak Moravy? Omyl. Už roku 1462 císař Friedrich III vydal erbovní dekret, ve kterém, z vděčnosti za významnou vojenskou pomoc z Moravy, byl znak polepšen změnou stříbrného šachování na zlaté. To sice oficiálně uznal až císař Ferdinand II v roce 1628. Ale používáno bylo obou variant. Od roku 1915 byla dokonce červeno-zlatá orlice i ve velkém a středním habsburském znaku. Od roku 1918 se přešlo na původní stříbrno-červené šachování moravské orlice v modrém poli, neboť vychází z tradičních slovanských barev – červené, bílé a modré."
Autor v roce 2012 v textu použil výklad vycházející z jemu tehdy dostupných informací. V odstavci sice mohou zaujmout třeba slova jako "sice" a "dokonce", ale ... :-)
Řekneme si to proto (k výkladu z roku 2012 k jedné z geomincí výše) na rovinu a zvýrazníme si: "To teda je opravdu „omyl“ … ano, to není znak Moravy! Ferdinand II. žádný takový znak výslovně neuznal (ani nepřijal), Moravský zemský sněm měl z Obnoveného zemského zřízení jistě velkou radost. :-) Léta 1915-1918, to je tedy skvělá doba, jako příklad. :-) (znak Moravy) Nevychází z žádných slovanských barev, ve 13. století (vzniku tinktur českého i moravského znaku) žádné slovanské neexistovaly, jde o shodu „náhodnou“ (pozdější), zato záměrná shoda stříbrné a červené (český/původně moravský lev a šachovnice moravské orlice) z časů Přemysla Otakara II. je naopak velmi zjevná!"