Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle, Diadochus, Praha, 1602

Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Paprocké Vůle, Diadochus, Praha 1602.

Výřez z listu se znaky. Nekolorováno.

Pořadí znaků na listu Paprockého knihy je popsáno Milanem Hlinomazem v textu k obrazové příloze studie Ke státní a zemské symbolice českého státu, Paginae historiae, č. 3, Praha, 1995, s. 194, příloha č. 9. Českého lva obklopuje věnec znaků Koruny české. Počínaje znakem Moravy v heraldicky pravém horním rohu: Morava, Lucembursko, Horní Lužice, Budyšínsko, Dolní Lužice a Slezsko (s heraldickou korunou, bez perisonia). Zde krásný kolorovaný exemplář tisku.

Výřez z listu se znaky. Kolorováno.
V záhlaví: O začátku erbu lva.
Nadpis: O začátku erbu lva slavného Království
českého. Pod obrázkem následuje text.

Podle dalšího heraldika je ale u kolorovaného obrázku mnoho chyb v kompozici i tinkturách jednotlivých znaků, a také jeden problém s identifikací.

Čili, když se to vezme heraldicky řádně popořadě, mělo se to s popisem po počáteční úvaze a vycházeje z vlastního znázornění takto:

Počínaje znakem Moravy v heraldicky pravém horním rohu: Morava, Slezsko, Lucembursko, Dolní Lužice, Horní Lužice (Budyšínsko) a tzv. česká léna ve Falci (tj. zkomolený znak Falckých kurfiřtů).

Právě u onoho posledního znaku se ale nakonec dospělo k tomu, že se nadále považuje za zkomolený znak (dříve samostatného) Zhořelecka (jehož území ale bylo tehdy již součástí Horní Lužice).

Zajímavé je užití rakouského štítku (s monogramem?) na hrudi českého lva v pozici "připnutého odznaku" - ne jako klasický heraldický srdeční štítek na figuře příslušné velikosti a v kolmé pozici.

Průvodní znaky postrádají mnohé detaily - např. korunky, zbroj, slezská orlice pružinu. Znak Lucemburska je naprosto chybný.

A stejně tak byl zpočátku nejasný poslední znak s tím, že patří nejspíše Falci. Viz čtvrté pole štítu - znak někdejšího Zhořeleckého vévodství. A evidentní předloha ve znaku falckých kurfiřtů. Tj. falcký lev a rodové routování Wittelsbachů. Zde Zhořelecko samostatně, ale zdálo se, že logicky to jsou nejspíš ta falcká léna české koruny.

V daném případě se tak nejprve zdálo, že půjde spíše o ta česká léna ve Falci (čemuž odpovídá užití falckého lva a bavorského routování Wittelsbachů v děleném štítě posledního znaku - viz nejen tinktury ale i tvar), neboť zdůrazňovat Zhořelecko již nebylo třeba, bylo tehdy nedílnou součástí Lužice a znak už ani nikdo nemohl pamatovat (nevěděli si rady ani se znakem vymřelých Lucemburků = Lucemburska).

A chyba je také u kolorovaného znaku s hradbou (Horní Lužice - správně modrý štít, ne černý a stínky též zlaté ne stříbrné).

Ale na to se právě zapomíná, že nám se dochovaly jen střípky památek/pramenů od rozličných umělců (řemeslníků), kteří nebyli heraldiky/heroldy a proto velmi ledabylých (ve znalosti a provedení detailů), a přitom z těchto "zkomolených znaků" (neb máme málo dochovaných památek) dnešní historici občas "něco zásadního vyvozují", ale zde je vždy třeba opatrnosti a znalosti celého kontextu interpretace.

Stačí se podívat na Dürerův portrét císaře Zikmunda (cca 1509-1516), abychom alespoň při pohledu na "českého lva" trochu zpozorněli. Tak tam je špatně úplně každý znak (snad krom císařského, bez zbroje) ... U lucemburského znaku prohodil tinktury vodorovných pruhů, u arpádovského jeden pruh přidal. Trojvrší má nějakou špinavou barvu, nebo je to věkem. A lva pozlatil.

Albrecht Dürer: Císař Zikmund

Jistě, obě interpretace (Falcká léna i Zhořelecko) jsou klidně možné (proto jsou také uvedeny). Také je tu námitka, že Zhořelecko již tehdy dávno nebylo samostatným, ale součástí Lužice. Stejně tak se chápala ta Falcká léna: "... Některá místa však uznávala českého krále až do 19. století."

Je totiž vůbec otázkou, co bylo té rytině předlohou, asi panovnické znakové pečeti. Také jinak, zda se v pramenech 1. poloviny 16. století či starších (v materiálech sněmu apod.) objevují zmínky o těchto lénech či Zhořelecku (to je archivářská otázka).

A zajímavé je, že kolorista tento "sporný" znak evidentně chápal a provedl (na rozdíl od jiných bezchybně) v čistě bavorských/falckých barvách (viz zlatý lev v černém a stříbrno-modré routování), i kdyby byl předlohou dělený štít se lvem a routovým damaskováním dolního prázdného pole znaku Zhořelecka, což zjevně vůbec neznal, tak jako už nevěděl nic o správné podobě Lucemburského apod. To se již asi nedozvíme - co myslel rytec černobílé podoby těch znaků (co bylo předlohou) a co pak kolorista a z čeho tito čerpali ...

Ale je pravda, že jako Zhořelecko (na panovnických pečetích) tento znak interpretují i v katalogu z výstavy Ministerstva vnitra Česká panovnická a státní symbolika, Praha 2002. Viz strana 31 a další (především obrázek na straně 33 a šrafovaná barokní rytina na straně 36.

Zde je jasně patrné dolní pole děleného štítu prázdné (ne routované, jen damaskované), takže s konečnou platností se přikláníme ke Zhořelecku, které kolorista chybně interpretoval bavorskými/falckými tinkturami.