Vlajka země Morava (striktně) de iure opravdu kodifikována není. Její podoba je de facto daná vlajkami krajů. Proto se považuje za neoficiální (historický) symbol a patří až na konec čestného protokolárního pořadí vlajek. Je to tedy neoficiální zemská vlajka právně neexistující země.
 |
| Moravský prapor nad bohunickou radnicí v roce 2013 |
Záběr z vyvěšení historické moravské vlajky na brněnské radnici si lze prohlédnout v článku Zpřístupnění fotografií s moravskou vlajkou, na níž je moravská orlice, vyvěšenou v den 5. července. Nejprve si připomeneme, že moravská vlajka byla loni vyvěšena např. i v brněnských městských částech Bohunice a Starý Lískovec. Letos byla vedle těchto městských částí v Brně dále vyvěšena např. v Medlánkách.
 |
| Radnice v Brně-Bohunicích na začátku července 2016 |
 |
| Radnice v Brně-Starém Lískovci na začátku července 2016 |
V obou případech výše ze začátku července roku 2016 vidíme, že pořadí vlajek v držácích je jiné, než má být. V roce 2017 je to již, jak ukazují fotografie ze Starého Lískovce, správně. Má to být takto - při čelním pohledu pozorovatele na sestavu: 2. městská část + 1. Česká republika + 3. Morava.
 |
| Radnice v Brně-Starém Lískovci na začátku července 2017. Správně |
 |
| Radnice v Brně-Starém Lískovci na začátku července 2017 |
Uprostřed je (na nejčestnějším místě) vlajka ČR, pak je vlajka městské části (oficiální zákonný symbol obce) a nakonec vlajka Moravy (neoficiální historický symbol). Vlajky na radnici ve Starém Lískovci visí celoročně.
 |
| Radnice v Brně-Starém Lískovci na začátku července 2017 |
Následující obrázky dokumentují vyvěšení historické moravské vlajky ve městě Chropyni (účastní se dle statistiky posedmé; poprvé v roce 2011: "žluto-červená" vlajka, od 2013 historická moravská vlajka) a žlutočervené bikolóry s modrým štítkem s červeno-žlutě šachovanou orlicí s červeným jazykem v modrém poli v městech Kostelci na Hané (účastní se dle statistiky poprvé) a v Němčicích nad Hanou 5. července 2017 (účastní se dle statistiky poprvé). K tomu viz článek V posledních letech nově utvořené vlajky mající podle svých tvůrců symbolizovat Moravu.
 |
| Chropyně, obecní úřad 5. 7. 2017. Moravská vlajka vedle vlajky ČR a vlajky města |
 |
| Kostelec na Hané, obecní úřad 5. 7. 2017 |
 |
| Němčice nad Hanou, obecní úřad 5. 7. 2017 |
V dalších místech, která jsou vedena v tabulce Seznam radnic 2017. Radnice zapojené do iniciativy nebo opakovaně vyvěšující moravskou vlajku na stránce Moravské národní obce Vyvěsíme, ačkoli tak některá činí podle tohoto přehledu už několik roků, byla v držáku umístěném na obecním úřadě spatřena a vyfotografována pouze vlajka České republiky.
Jiný případ představují Řečkovice, kde na obecním úřadě vyvěsili jak historickou moravskou vlajku, tak jednu ze spolkových vlajek MNO. Zřejmě jde o kompromis mezi místními politiky.
MNO ve svých vyjádřeních říká, že přímé propagaci v posledních ročnících už nevěnuje tolik úsilí co v prvních ročnících. Je to racionální. Tam, kde chtěli, už si vlajku koupili, a zdá se zřejmě vzhledem k počtu lidí, kteří se ve svém volném čase mohou věnovat jednání s obcemi, rozumnější soustředit se na vybrané obce.
Můžeme se tak setkat s usneseními obecních rad/zastupitelstev (kde byl obdržen podnět, který bylo třeba projednat), v nichž je "vyvěšení moravské vlajky na radnici dne 5. 7. 2017" či doplňkově "zpřístupnění muzea a pamětihodnosti zdarma" zamítnuto. Tak tomu bylo v roce 2017 např. v Modřicích (31. schůze Rady města Modřice) a v Uherském Hradišti (61. schůze rady města).
Obecně bychom snad mohli usoudit, že v hledáčku vyzyvatelů jsou pro jejich význam přednostně města a městyse, kdy, v případě že souhlasí, jsou velkým přínosem pro zviditelnění iniciativy při oznámení na stránkách iniciativy, že se přidala/přidaly, a byla/byly zanesena/zaneseny do seznamu účastnících se. Menší obce jsou ovšem jistě podle možností oslovovány také. A nejen u větších obcí by se mohl uplatnit postup, který je vidět v jednom zamítavém usnesení z roku 2017, kdy oslovená obec Sobotovice, pokud by přijala nabídku zástupce MNO a souhlasila s vyvěšením, by vlajku MNO (žlutočervená bikolóra s modrým štítkem s červeno-žlutě šachovanou orlicí s červeným jazykem v modrém poli) dostala zdarma (zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Sobotovice 15. května 2017 - "Dnes dostala starostka obce nabídku od místopředsedkyně Moravské národní obce, hlavní koordinátorky iniciativy za vyvěšování moravské vlajky, k vyvěšení moravské zemské vlajky 5. července na svátek Cyrila a Metoděje. Počet obcí a měst, které tuto vlajku vyvěšují roste a tak opakovaně oslovili i nás. Pokud bychom se rozhodli vlajku vyvěsit, dostaneme ji zdarma. Po projednání se ZO rozhodlo nabídku nevyužít. ZO bere na vědomí.").
Že byly takto zřetelně popsány okolnosti jednání, které jsou nám jinak pro stručný obsah rozhodnutí obecních rad v usneseních většinou skryty (např. Usnesení rady města Uherský Ostroh 26. června 2017 - "rada města schvaluje vyvěšení moravské vlajky při příležitosti státního svátku dne 5. července.", nebo zápis z mimořádné rady města Hodonín 20. června 2017 - "Rada města souhlasí s vyvěšení moravské vlajky dne 5. 7. 2017 na budově radnice."), je dobré pro dokumentaci toho, jakými způsoby iniciativa dbá o to, aby se zvětšoval její úspěch.
 |
| Náměšť na Hané, obecní úřad 5. 7. 2017 |
 |
| Náměšť na Hané, zámek 5. 7. 2017 |
V některých obcích, jak bylo zmíněno výše, nebyla v držáku na příslušném místě vedle vlajky České republiky oproti předpokladu vidět vlajka moravská ani žádná jiná. Takto svátek svatých Cyrila a Metoděje očividně proběhl v městysi Náměšti na Hané (účastní se dle statistiky podruhé), v Čechách pod Kosířem (účastní se dle statistiky popáté) a ve Stařechovicích (účastní se dle statistiky počtvrté).
K červencovému vyvěšování-nevyvěšování v Náměšti na Hané se dá ještě přidat jako zajímavost, že začátkem července 2016, kdy by se tedy měla zúčastnit vůbec poprvé, jsme si v novinách (Olomoucký deník.cz) mohli přečít: „Vlajku nevyvěšujeme, připadá nám to trochu zbytečné. K moravské historii se ale samozřejmě hlásíme". Toto prosím řekla starostka městyse Marta Husičková. Ta měla současně upozornit na problém, že "existují dvě vlajky". V případě, že by obec některou z nich vyvěsila, volila by spíše "modročervenobílou variantu". A to proč, mohli bychom se zeptat? Můžeme si vzhledem ke znaku Moravy hned odpovědět sami. Figura a barvy znaku městyse nám domněnku samozřejmě potvrdí i jinak. Žádný problém v tom není.
 |
| Čechy pod Kosířem, obecní úřad 5. 7. 2017 |
 |
| Stařechovice, obecní úřad 5. 7. 2017 |
Zajímavé je, že v celkovém součtu "zapojených radnic" (v roce 2017 se celkový počet přihlášených dostal na konečných 1328) je zahrnut i Služín (brán opět jako počtvrté se účastnící), který je součástí Stařechovic. Ani zde však moravská vlajka nebyla 5. července při průchodu dědinou k vidění (pomineme-li nepřítomnost vlastního obecního úřadu). To jen podtrhuje fakt, že v tabulce nacházíme, avšak je s nimi při sdělování výsledku veřejnosti (a při srovnání s celkovým počtem obcí na Moravě) takto počítáno, nejen samostatné obce, ale i jejich městské (v případě magistrátů) a místní části. Když tuto stránku věci necháme stranou, zbývá už jen ověřit, jestli byla prohlašovaná připravenost vyvěsit moravskou vlajku dovedena až k uskutečnění záměru.
 |
| Chropyně, obecní úřad 5. 7. 2017, moravská vlajka |
 |
| Informační plakát u obecního úřadu, Chropyně |
Na otázku, zda byla 5. července vyvěšena moravská vlajka (nebo historická moravská vlajka), odpovídá přítomnost moravské orlice na vlajce případně barev moravské orlice, pokud by šlo o vyjádření její barevnosti bikolórou nebo trikolórou (obsahující barvy červenou, modrou, bílou uspořádanými srozumitelně v logickém pořadí podle pravidla).
Pravděpodobnost, že na stožáru nebo na tyčce vložené do fasádního držáku uvidíte vlát moravskou vlajku v podobě dvou či tří pruhů, jak ji Moravané znali ve 2. polovině 19. století a na začátku 20. století, trikolóra červeno-bílo-modrá a červeno-bílá bikolóra (apod.), vycházející z barev moravské orlice, je dnes poměrně malá (odhlédneme-li od červeno-bílo-modré vlajky, kterou si dnes spojujeme s Nizozemskem, a ona je to vlajka Nizozemska, třepotající se třeba nad vchodem některého z luxusnějších hotelů).
Z výše uvedených navštívených míst toto hledisko splňuje vlajka na chropyňském obecním úřadě, která se však ještě před fotografováním stihla omotat okolo žerdě, takže v okamžiku pořízení záběru nevyužila tak dobře celkem slušně pofukující vítr.
Pravděpodobnost, že na stožáru nebo na tyčce vložené do fasádního držáku uvidíte vlát moravskou vlajku v podobě dvou či tří pruhů, jak ji Moravané znali ve 2. polovině 19. století a na začátku 20. století, trikolóra červeno-bílo-modrá a červeno-bílá bikolóra (apod.), vycházející z barev moravské orlice, je dnes poměrně malá (odhlédneme-li od červeno-bílo-modré vlajky, kterou si dnes spojujeme s Nizozemskem, a ona je to vlajka Nizozemska, třepotající se třeba nad vchodem některého z luxusnějších hotelů).
Z výše uvedených navštívených míst toto hledisko splňuje vlajka na chropyňském obecním úřadě, která se však ještě před fotografováním stihla omotat okolo žerdě, takže v okamžiku pořízení záběru nevyužila tak dobře celkem slušně pofukující vítr.
 |
| Pěkná chata v Jundrově |
Vlajku České republiky a moravskou vlajku můžeme ovšem vidět i v jiné dny. Vyvěšují je vedle státních úřadů, a samospráv i občané ČR, jak to zachycuje další obrázek z chaty v Brně-Jundrově. Občané často, tak jako v tomto případě, moravskou vlajku mohou nechat vlát po celý rok, za příznivého i nepříznivého počasí.
