Dům moravského vlastence

Náhodný návštěvník měl ve Slavonicích pořídit (odpočítali-li jsme to přesně) 15. července 2017 následující snímky domu s vyvěšenou historickou moravskou vlajkou. Na stránce věnující se nově se tvořícímu politickému subjektu vystupujícímu pod názvem Moravské zemské hnutí, jejímuž správci fotografie jejich autor zaslal, a odkud jsou převzaty, je jejich obsah popsán jako: "Dům moravského vlastence se pozná na první pohled. Zdá se, že tady vlajka vlaje celoročně.".

Je vyjádřením občanského politického sebevědomí. Na Moravě žijí Moravané. A pokud je vedle opravdu vyvěšena vlajka České republiky, tak je moravská vlajka vyvěšena dokonce na čestnějším místě (straně).

Moravská vlajka ve Slavonicích v červenci 2017
Dům moravského vlastence

Většina z nás ve Slavonicích již byla a některé z uliček blízko náměstí viděla, řekněme třeba v červenci 2015. Možná jste tehdy viděli i tento dům. Takže jsou to pro mnohé fotografie zajímavé a jistě potěšující.

Tato vlajka je zajímavá z toho důvodu, že ji můžeme srovnat s vlajkami vyvěšenými v Moravském Krumlově a Určicích. Je to čtvrtá v současnosti nabízená varianta historické moravské vlajky, kterou si každý může pořídit (stále ještě, viz dále, nebo pokud bude moc a moc chtít mít moravskou vlajku právě v této podobě a velikosti)?

Moravská vlajka

Otázkou ovšem je, kde k ní přijít. Někdy není jasné, jestli vlajku prodejce jen zprostředkovaně prodává - přeprodává. Na příkladu obchodu vlajky.EU si můžeme ukázat moravskou vlajku, kterou vidíme nabízenu i v jiném internetovém obchodu - v obchodu vlajky24.cz. V Alerionu ji mají jen jako stolní vlaječku.

Grafiku moravské vlajky ve Slavonicích je možné si prohlédnout v galerii obrázků obchodu Alerion, ačkoli dnes ji Alerion nejspíš ve větší velikosti už nemá v nabídce. Tento grafický vzor je také nabízen v podobě samolepky. Poptáte-li, zjistíte, že tento (výrobně) "starší" typ moravské orlice (s "krátkým" ocasem) v modrém listu vlajky opravdu ještě mají, ale jen malý rozměr (ne již 100 x 150 cm) ale 60 x 90 cm. Také si lehce můžeme položit otázku, zda byla vlajka s touto moravskou orlicí kdy vyráběna v rozměru 100 x 150 cm? Velikost moravské vlajky ve Slavonicích jen z obrázku asi nezměříme. Ze srovnání s okny a dveřmi domu by se dalo uvažovat, že má právě ten aktuálně nabízený rozměr 60 x 90 cm.

Co se týče tvaru jejího ocasu, můžeme se domnívat, že tato moravská orlice byla vykopírována ze štítu a prostě jen položena do středu modré vlajky.

Jde o to, že když orlici máme ve "čtvercovém/obdélníkovém" poli (tj. u čtvrceného štítu, nebo v obdélníkovém vlajkovém listu atd.), tak jí pochopitelně ocas ze stran nezkracujeme, neboť dle zásady o maximální výplni pole/štítu figuru tvarujeme do maxima, a je žádoucí aby její (šachovaná) plocha byla výrazná a co největší, zvláště pak, když plocha modrého vlajkového listu je dominantní.

Zatímco když je figura ve štítu (španělském, gotickém atd.) s dole se zužujícím polem, logicky se přizpůsobí tvar štítu. Totéž platí, je-li figura ve čtvrceném gotickém štítě (dolní čtvrti také logicky "deformují" figuru na rozdíl od horních čtvrtí).

V našem případě můžeme předpokládat, že takovou (znakovou/štítovou) orlici někdo vykopíroval ze štítu a prostě jen položil do středu modré vlajky.

Tím to vzniklo. Není to ale zásadní chyba, požadavek či nedostatek. Je to svým způsobem prostě "možnost". Záleží na zkušenosti a rigoróznosti etc. kreslíře i subjektivním pohledu toho kterého člověka (laika apod.).

Někdo se zase bude držet heraldicko-vexilologických pravidel, a proto bude pro největší velikost všech částí (volné) orlice ve vlajkovém listu. I tím se odliší od vyvěšovatelů žlutočervené bikolóry se znakem uprostřed, kteří (logicky) nevhodným položením gotického štítu na bikolóru ponechávají orlici její "štítový" tvar, včetně krátkosti ocasu.

Historická moravská vlajka. Původní obrázek s moravskou orlicí
Františka Štorma byl nejprve zvětšen, a pak vlepen do jiného
 obrázku. Při nahrání na stránku se jeho velikost opět změnila.

Orlice v modrém listu je svobodnější a roztaženější (viděno nejen z hlediska šířky ocasu). Jak by v modrém listu vlajky vypadala moravská orlice namalovaná Joskou (Josefem) Skalníkem a jak moravská orlice namalovaná Františkem Štormem, které obě najdeme ve druhém poli jimi nakresleného velkého státního znaku ČR?

Heraldické a vexilologické symboly jsou z podstaty svého symbolického významu veřejným statkem. Jakmile jde o platný symbol státu či samosprávy, tj. jakmile návrh krajských či komunálních symbolů udělí svým rozhodnutím předseda Poslanecké sněmovny, autorská/obchodní práva tvůrce/navrhovatele "zanikají". Samozřejmě nikdo nepopírá autorství.

To se týká i toho, když si vyrobíte státní symboly ČR (uzákoněné), nikdo vám nebrání, nikdo autorsky nežádá poplatky. Samozřejmě ale musíte dodržet zákon, co se týká užívání velkého státního znaku, malého státního znaku, úředních razítek atd. Nesmíte zneužívat nebo používat státního znaku např. na svých výrobcích, neboť jste soukromník a ne státní orgán. Totéž platí pro udělené obecní znaky (užívá jen obec). Ty si můžete okopírovat, doma pověsit, ale ne užívat ve své reklamě, neboť nejste obec. Zatímco obecní vlajku můžete veřejně užívat - mávat jí, jako se státní apod. Na toto zákon pamatuje.

Z vexilologického hlediska je moravská vlajka, jak ji vidíte výše (zvětšenina moravské orlice Františka Štorma udělaná "od oka"), (proporčně) úplně to nejlepší - naprosto super. Ale když on lid (zákazník) je zvyklý již "na Loudu". Pak se nepodivuje, nepozastavuje se nad tím, jak je zde či jinde využita plocha vlajky.

Co se týče toho "odsazení" koruny a pařátů - je to dáno tím, všimněte si, že autor (viz velký státní znak Františka Štorma) heraldicky "nejčistější" formou nepracuje vůbec s (pomocnými) černými konturami, ale jen se samotnými třemi tinkturami (stříbrnou/bílou, červenou a modrou + zlato/žlutou. Přesně v původním  významu heraldiky a vexilologie, která se obešla bez grafických černých čar obrysů.

Místo toho používá jen tenkou modrou linku např. mezi korunou a pařáty apod. Toto je ale opravdu již zbytečné, neboť zlaté/žluté části figury orlice se jí mají přímo dotýkat, neboť tam nedochází ke kontaktu dvou stejně tinkturových ploch, aby bylo nutné nějaké rozhraní/osazení. Zlatá/žlutá "dosedá" na stříbrno/bílo-červenou atd.

Takže takovouto kresbu orlice by klidně bylo možné vektorizovat (již tím dojde k velmi mírným změnám, nejde o "otrockou" kopii) a jediné co by (zřejmě) heraldik vypustil, jsou právě tyto nadbytečné "mezírky" (které snad autor považoval za esteticky kresbu odlehčující).