Moravská orlice na rytině Ignatia Zeidlera ve spisu Gemma Moraviae Thaumaturga Brunensis

Ve spisu Gemma Moraviae Thaumaturga Brunensis... (Gemma Moraviae Thaumaturga Brunensis Pennicillo Divi Lucae Evangelistae delineata Brunae Moravorum ad S. Thomam Apostol a Saeculis recondita, Cujus sacra Antiquitas, Pretium & [et] Splendor plurium Saeculorum affertur, Ac Sub Antiquitate exponuntur Hujus Sacrae Imaginis Lineamenta, Translatio, & [et] Allatio [...]) z roku 1736 se nachází krásná rytina obrazu Madony Svatotomské s moravskou orlicí označená jako: Ignatius Zeidler Sc. M: Neustadt. Panna Marie Svatotomášská (Černá Madona) je vyobrazena na plachtě lodi symbolizující moravskou církev.

Rytina obrazu Svatotomášské Madony
s moravskou orlicí ve spisu Gemma
Moraviae Thaumaturga Brunensis
vydaného v roce 1736

Rytinu popisuje ve své práci Korunování milostných mariánských obrazů v českých zemích, s. 70, Dana Vrabelová: "Rytina je oslavou moravské církve a korunovace zázračného obrazu Panny Marie Svatotomášské. Na lodi, symbolizující církev, křtí sv. Cyril a sv. Metoděj krále Svatopluka. Loď uvádí do pohybu čtyři alegorické ženské postavy vesly zakončenými symboly biskupských a světských insignií, které se také objevují na erbu kardinála Wolfganga Schrattenbacha, zdobícím bok lodi. Na přídi stojí andílek držící ve zdvižených rukou Mariin monogram a s orlem u nohou. Na zádi pak andílek, se lvem u nohou, držící nad hlavou dvojité W, monogram kardinála Schrattenbacha. Obraz Madony Svatotomské, vznášející se na moravské orlici, korunovaný anděly a orámovaný vítězným věncem, se vydouvá na plachtě lodi poháněné větrem. Nad obrazem je na ráhnoví usazen kardinálský klobouk. V levém horním rohu je do kruhu uspořádaný nápis sIt feLIX MagnI WOLffgangI sIDere CVrsVs. Uprostřed nápisu je zářící hvězda, symbol Panny Marie, která svými paprsky dosahuje na celou loď. V dolním plánu obrazu jsou, na mělčině v písku, vykresleny mušle s perlami - gemmae".

Svatotomášská Madona společně s bíločerveně šachovanou orlicí v modrém poli listu vlajky s písmeny M a T na hrudi se nachází na dochovaném praporu zemských milic z roku 1744 (1745).