Vyrobeno na Moravě - Fabriqué en Moravie

Spotřebitelům v cizině by mělo být a nám je obecně známo anglické znění (kvůli světovosti jazyka) značky pro označení země původu začínající na Made in a doplněno o anglický název státu. V tomto případě se bavíme o naší zemi. Dříve, když jsme byli ve společném státě s bratry Slováky, to bylo Made in Czechoslovakia, dnes to je Made in Czech Republic; ve světě si údajně ve spojení s námi vybaví spíše předchozí značku. Jsou i jiné způsoby, jak zdůraznit jakost nabízeného zboží, a tak vznikají značky jako třeba Klasa.

Další možností je způsob, jakým se o začlenění představy o původu výrobku co nejvtipněji snaží lidé mající na starost jeho propagaci textem na obalu. Např. Olma z Olomouce (společnost OLMA, a.s., přední výrobce mléčných výrobků) vyrábí sýr Olmín. Sýr vyšlechtěný na Moravě. Uvnitř zraju. Absolutní vítěz. Mlékárenský výrobek roku 2016. Česká republika. Nebo máslo Zlatá Haná. Vyrobená tradičním máslařským způsobem.

Takže, pokud jde třeba o to zmíněné potravinářství, tak se může zdůraznit to, že vše rozhodně vyrostlo tady - "doma". Tato nabídka je určena především českým kupujícím (jejich citům) a dělá se to tak běžně i jinde (občas se v novinách můžeme dočíst, kolik vlastních a kolik dovezených potravin se kde nakupuje - konzumuje). Průšvih by nastal, když značka znamená, že je to 100 % české (rozumíme si, že: očekáváme to od potraviny s názvem Český med), a v laboratoři by se při rozboru přítomných pylů zjistilo, že to tak určitě není, i když ještě pár set kilometrů na východ rostou podobné rostliny jako tady, a přitom na některých místěch v České republice rostou hodně cizokrajné rostliny. Je to o důvěře. V jiných případech, protože náš hospodářský život je o dělbě práce, vymýšlí se věci, jako je stanovený podíl zastoupení toho domácího ve výrobku a toho ze zahraničí, s čím je to smícháno. Pokud ta informace o složení není přesná, dokázat, že to je jinak, přísluší detektivům.

Co se týče označení země původu s ohledem na užší vymezení takové oblasti uvnitř našeho státního celku, když by měl někdo zájem i toto vyznačit na obalu svého výrobku, tak okolo pěti let (?) tu je návrh značky pro výrobky pocházející z Moravy, který si můžete pro inspiraci prohlédnout níže. I v minulosti se samozřejmě používalo kolkování značkou s moravskou orlicí. Ústředním motivem poselství je moravská symbolika. Ostatně můžeme se shodnout i nemusíme, že jen máloco jiného by se za stávajících podmínek hodilo dát doprostřed obrázku, aby to bylo každému hned jasné.

Logotyp. Mohlo by to vypadat takto,
může to vypadat jinak

Česky je v opise napsáno Vyrobeno na Moravě a anglicky Made in Moravia. Jak se taková značka dělá? Mohl by být na místě anglického textu stejný, ale ve francouzštině, v němčině, v italštině, latině, španělštině... - Hergestellt in Mähren - Fabriqué en Moravie, pokud by to mělo zvláštní smysl podle vymezené cílové oblasti výrobce (obchodníka/prodejce)? Prodává vzhled, jehož je taková známka součástí. Ve vztahu k zahraničí je ale pro prodejce důležité, nakolik je označení známé. Tady se vystupuje jako Česká republika, čímž říkáme, jsme v tom společně. Stačí se trochu podívat a zjistíme, že zatímco slova zůstávají stejná (Made in Czech Republic), používaná grafika je rozmanitá a záleží na tom, kdo ji používá, třeba dohromady se svou značkou.

Když obchodní cestující v Brně Jaroslav Kozák a Arthur Wessely k zápisu do obchodního rejstříku firmu ohlásili Moravská kartáčnická společnost Kozák & Wessely, byl 3. března roku 1922 Moravský zemský výbor požádán Zemským soudem pro civilní záležitosti, oddělení V., v Brně, o sdělení, zda-li nemá proti označení "Moravská" námitky vzhledem k tomu, že firma provozovala pouze obchod kartáčnickým zbožím, ale toto zboží nevyráběla. Odpovědí z 10. března zemský výbor sdělil, že dle jeho názoru je označení firmy jako moravská jen tenkráte na místě, jedná-li se o výrobky domácí, t.j. o výrobky zhotovené v obvodu moravských zemských hranic. (A 9 Zemský výbor, kr. 47, čj. 10161)

Když se vrátíme k příkladu s potravinou použitému výše, jak vám zní označení Moravský med? Vyroben byl jistě na Moravě (včely donesly nektar, zpracovaly jej, včelař med odebral, vytočil a stočil - i kdyby jej pastoval, nebo jej kvůli plnění obalů později ohřál, není to samozřejmě výroba jako taková), pro Moravana by byl přitažlivý stejně jako Český med, ale rád by to třeba viděl vyjádřeno takto. Pro srozumitelnost na místním trhu by stačilo Vyrobeno na Moravě.

Moravský pštros červený, červený ráz zbarvení

Moravský pštros to má jednoduché, jmenuje se tak. Nejrozšířenějšími rázy moravského pštrosa jsou černý, modrý, červený a žlutý plnobarevný. Moravští pštrosi mají i vlastní klub - klub chovatelů moravských pštrosů.

Štraser vzniklý z moravského pštrosa

Příkladem výrobce s Moravou v názvu byl pivovar Moravia. Dnes se v jeho objektech pivo pod touto značkou znovu vaří. Brněnský minipivovar Lucky Bastard se stal součástí brněnské skupiny Czech Craft Beers. Nový minipivovar pro pivo Moravia vzniká v Medlánkách. Řemeslný pivovar Morava také ukazuje už svým názvem, kde se jeho pivo vaří.