Znak nad oltářem v Peterskirche je podle názoru zkušeného heraldika jedinečným kusem, který se takto nikde jinde nevyskytuje. Je prošpikován chybami, které se týkají jak barvy tak i rozdělení erbovního štítu. Autorem fotografie je P. Diem.
Znak tam byl připevněn patrně v roce 1702, jak čteme na obou stranách hesla: "Consilio et Industria".
Pokus o popis: "Říšský orel se svatozáří s mečem a žezlem v pařátech je převýšen císařskou korunou. Orel nese korunovaný prsní štít, okolo nějž je položen řetěz Řádu zlatého rouna. Prsní štít se skládá z hlavního štítu, ze středního štítu a ze srdečního štítku. Srdeční štítek se skládá z červeno-bílo-červeného spojovacího štítku (nápis F I je chybný). Střední štít by měl sestávat ze čtyř polí, chybí však obě horní, neboť červený lev ve stříbrném (poli) (León) a vedle tři červené kůly ve zlatém (poli) (Aragonie, vlastně by to měly být čtyři kůly) představují španělská království Kastilii, León, Aragonii a Sicílii, která se nachází v jedné řadě. Střední štít, z nějž je tu jen dolní polovina, se tak skládá jen z Burgundska a Tyrolska (černá orlice ve stříbrném poli je chybná, měla by to být červená orlice). Hlavní štít je rozdělen do čtyř řad s naroubovanou špičkou. První řada má znázorňovat Uherské a České království: (první pole) sedmkrát červeně a stříbrně děleno, zde je děleno chybně zlatě a červeně. Vedle má být Království české stříbrný lev v červeném (poli), zde chybně černý lev v červeném. Druhá řada se španělskými královstvími již byla uvedena. Třetí řada se zlatým lvem v černém (Flandry) a tři černé jelení parohy ve zlatém (Württembersko) je správně. Čtvrtá řada má být nejspíš Štýrsko, Korutany na jedné straně špičky a Slezsko na druhé straně. Štýrsko je obvykle stříbrný panter v zeleném, co to má být zde, je sporné. Moravská orlice v naroubované špičce je v tomto umístění zcela neobvyklá."
Nás na věci zajímá doba vzniku znaku - začátek 18. století, která spadá do závěru panování Leopolda I. (1640-1705). Moderní rekonstrukce jeho znaku, se kterou srovnáváme znak popsaný výše, již byla představena v článku Moderní rekonstrukce znaků panovníků habsburské monarchie. Umístění moravské orlice ve špičce je sice podle mínění odborníka, který popsal znak v Peterskirche, nezvyklé, ale pořád je to moravská orlice.
Buď jak buď ony barevné a jiné "chyby" pěkně ukazují, že někdy umělci při tvoření postupují ať už kvůli svým znalostem (anebo nejasnému povědomí zadavatelů, jak to má vypadat) nebo jejich nedostatku umělecky autorsky. Jako náhradní řešení se, když si trochu zafantazírujeme, dáme tomu kvůli myšlenkovému pokusu prostor, nabízí, že si můžeme (po dobu experimentu) myslet (hádat), že ty rozdíly proti skutečným znakům vznikly při pozdější obnově památky. A třeba v případě českého lva navazující (?) na změnu v barevnosti, kdy původní stříbro, přimíchané do barvy (nebo jiná látka v receptu na její výrobu) na vzduchu, když bychom si představili, jak to občas ti, kdo rádi na základě nesprávné podobnosti s jiným jevem zjednodušují, a přitom tady od stolu samozřejmě prokazatelně nevědí, že by bylo v barvě přítomno, černá: z čehož pak černý lev?! Ale dejme tomu, že je ten znak historiky umění a restaurátory dávno důkladně prozkoumán, a něco takového by bylo dávno odhaleno, o čemž by se v německém článku důkladně napsalo, takže to nepřipadá v úvahu.
