Erbovník je důležitým svědectvím o přechodném období od středověkých ke klasickým heraldickým pravidlům (např. papežské erby jsou zobrazovány s Petrovými klíči zkříženými za štítem, což je zvyk, jenž byl samými papeži teprve postupně přijímán v průběhu 16. století, zatímco zkřížené klíče nad štítem byly poprvé použity o několik desetiletí dříve, okolo 1420).
Na 261 foliích erbovník představuje různé znaky, jak bylo dobovým zvykem roztříděné podle hodností, jež postupně klesají, počínaje řadou čistě vymyšlených a symbolických znaků (Bůh, Ježíš Kristus, smrt, "první znaky" králů Abysay, Sabytay, Banabias, "král Alfons Kastilský", "svatý král Jób", "svatý rytíř Eustach"), které následují (skutečné) královské znaky Švédska, Rakouska a Durynska, a devět znaků přisuzovaných devíti statečným.
Poté následují současné znaky používané v té které době, počínaje papežským znakem Inocence VIII., říšským znakem rakouských Habsburgů a císařským orlem císaře Svaté říše římské, královskými znaky Francie, Anglie a Řecka aj.
Po tomto úvodu kniha od fol. 20v pokračuje realističtějším přehledem dobových znaků. Tyto jsou uspořádány takto: země a šlechta Španělského království, vysoká šlechta Svaté říše římské, Burgundska, Savojska, Milána a Neapole (fol. 20-29); vyšší šlechta Svaté říše římské z vévodství Kleve, Geldern, Liegnitz, Werdenberg, Württemberg, Habsburgské země, a znaky různých hrabství (fol. 29-85). Následují znaky nižší šlechty a některých vznešených měšťanských rodin (fol. 86-255) a znaky převážně říšských měst (fol. 257-262).
Nachází se v něm erby s českým lvem a moravskou orlicí, erby obsahující slezskou orlici. Jeho digitální kopii je možné si prohlížet zde či zde.
 |
| Kunig von Beheim, český lev |
 |
| Merhern, moravská orlice v klenotu, netypicky s paví kytou a podobně jako některé další erbovníky z 2. poloviny 15. století s perisoniem |
 |
| Moravská orlice, klenot |
 |
| Morava (Merhern), moravská orlice, fol. 260r |
