Kučera, František a Rudolf Tschorn. Příručka všeobecného vzdělání pro občanskou a vojenskou výchovu. Díl 2. Část první, Praha: Československý vědecký ústav vojenský, 1926, s. 203-204.
"Vedle malého znaku byl zaveden střední znak republiky, jehož jest používáno ve společných záležitostech, vztahujících se na všechno území státu i na Rus Podkarpatskou. Je sestaven ze znaků jednotlivých zemí, při čemž Podkarpatské Rusi byl vymyšlen znak nový. Podoba tohoto středního znaku záleží v tom, že do středu rozčtvrceného hlavního štítu vložen byl štít se znakem bývalého království českého, na první pole jeho znak Slovenska, na druhé znak Podkarpatské Rusi, na třetí znak Moravy a na čtvrtý znak Slezska. Znak moravský i slezský přijaty byly zase ve starobylém vzhledu, jak byl zachováván v průběhu dob, jsa spojen s dějinami těchto zemí. Morava má znamení orlice bíle a červeně šachované na modrém poli, vpravo hledící, se zlatou čelenkou, zobákem i jazykem a pazoury, a Slezsku náleží černá orlice na zlatém poli, která hledí vlevo, má zlatou korunu, červený zobák i jazyk a červené nohy; na prsou nese stříbrnou pružinu, zakončenou jetelovými trojlístky a zdobenou uprostřed křížkem. Moravský zemský znak orlice je znám už od času markraběte Přemysla I. a od počátku měl šachování bílo-červené. Teprve roku 1462 k žádosti některých pánů moravských král německý Fridrich polepšil znak ten v odměnu za pomoc vojenskou proti stavům rakouským tím způsobem, že proměnil stříbro v šachování ve zlato. Avšak tato proměna, na kterou bylo vydáno privilegium, se neujala a teprve r. 1848, když dějepisci moravští nalezli starou listinu potvrzovací, usnesl se zemský výbor moravský, aby znakem markrabství moravského byla orlice červeno-zlatě šachovaná a aby barvy zemské, do té doby červená a bílá, byly proměněny v červenou a žlutou. Tato novota, která neměla oprávnění skutečným užíváním a byla uměle zavedena, byla právem opuštěna ve znaku republiky československé."
