Blanenské vítání svatého Martina

Občané a návštěvníci Blanska jsou každý rok městem Blanskem, jakožto hlavním pořadatelem, co nejsrdečněji zváni na další ročník Blanenského vítání svatého Martina; 12. ročník, ve dnech 9.–11. listopadu 2018.

2018
2018

Následující záběry jsou z předchozích ročníků. Krásná moravská vlajka je to první, čeho si na záběrech povšimneme (povšimněme).

2017
Rok 2015. Ti „křižáci“ (templáři?) s hrncovými přilbami 13. sto-
letí jsou působiví. Škoda jen, že nemají čtvercové prapory
(bandéria, jako z roku 1260), ale „moderní vlajky/prapory“

Jak probíhaly jednotlivé ročníky, ukazují četné fotografie v galeriích. Od roku 2015 zachycují i jedoucího sv. Martina nebo některého družiníka s moravskou vlajkou.

2016
2016
2016
2016
2016

Stejné je to na událost doprovázejících akcích. Z fotografií je vidět, že historické skupiny dále použily (ukázky jízdy aj.) i historickou českou vlajku s českým lvem (Čechy).

2016
2016
2016

V propagačním záznamu z Blanenského vítání svatého Martina (jízdy ulicemi) je moravská vlajka vidět na více místech videozáznamu.

Rok 2013. Ti mušketýři mají parádní
vojenský moravský prapor (s bíločerveným
plamenným lemem)

V předchozích ročnících je přítomen historický moravský prapor také, konkrétně v roce 2013.

Bíločervené bikolóry by se v tomto („středověkém“) kontextu nechápaly jako ryze „zemské barvy Čech“, ale jako panovnické barvy českých králů a moravských markrabat (tj. Svatováclavské koruny, Zemí koruny české). To je jednoznačně mnohovrstevnaté.

Viz proto i ono šachování moravské orlice (v těchto tinkturách stanovené Přemyslem Otakarem II.) a bílo-červené lemy voj. praporů, stejně tak barvy znaku (královského) města Brna, ale i třeba barvy Opavského vévodství (erbu nemanželského syna Přemysla Otakara II.) atd. apod.

Viz proto onen lem moravského vojenského historického praporu ve stylu 17. století (naše vojenské prapory ostatně od této doby Třicetileté války mají právě onen bílo-červený aj. plamenný lem a odtud vlastně počíná tradice lemu současné prezidentské vlajky i lícové strany moderních vojenských praporů naší armády, rubová je pak vždy odlišná).

Líc vždy se státní symbolikou. Rub vždy individuálně
pro tu kterou jednotku (s logem a nápisy)