Kovová plastika moravské orlice součástí památníku v Břeclavi

Dalším z všeobecných ztvárnění znaku Moravy je památník v Břeclavi s více než metr vysokou moravskou orlicí navržený Martinem Ondrouchem. Čtyři nosné pilíře byly dodány břeclavským kamenictvím Čech. Slavnostní odhalení proběhlo 29. června 2006. Orlici z bronzu zhotovil Lubor Kožďál z Lanžhota.


Texty na kamenných deskách, v nichž jsou vypsány základní údaje z historie Moravy (dějiny Velké Moravy, Markrabství moravského), města Břeclavi a informace o Pohansku a Lednicko-valtickém areálu vypracovali bývalá ředitelka břeclavského Městského muzea a galerie Evženie Klanicová a bývalý ředitel Státního okresního archivu v Mikulově Emil Kordiovský.


Rozbor symbolismu památníku a textu na deskách podává v diplomové bakalářské práci Petr Vašek, Moravský den: smyšlená tradice a vzpomínání, Brno, 2008, kapitola 5. Památník Moravy a Jošt Moravský: nostalgie, která provokuje, s. 16-19.

"Památník Moravy je doprovázený textem, který vznikl z iniciativy starosty Piškuly roku 2006 a byl schválen radou města. Tvoří jej čtveřice válců ukončená nahoře kovovým emblémem moravské orlice, z nichž na každém se nachází tabulka s textem o vybraných historických událostech z dějin Moravy a popisem místní lokality."

"Památník Moravy dominuje propagačním plakátům Moravského dne a také na webových stránkách Pro Regionu. Je umístěn před kulturním domem na břehu řeky Dyje u mostu, který spojuje centrum města s vlakovým nádražím. Toto místo je strategicky vybráno a činí památník takřka nepřehlédnutelným. Na jeho vrcholu se nachází kovový emblém moravské orlice."

"Památník vznikl z iniciace starosty, který se slovy vedoucího Odboru kultury Městského úřadu Břeclav, Pavla Kašuby, především zasluhuje o propagaci moravské tematiky."

"... texty svým seřazením slibují vyprávět historii Moravy s časovou kontinuitou. Ta začíná u Velké Moravy se vzpomínkou na Pohansko, po jejímž zániku se stala Morava údělným knížectvím a posléze markrabstvím. Po smrti Jošta, „posledního nezávislého markraběte,“ byla Morava spravována zemskou obcí, která byla zrušena roku 1949 s nástupem komunistické vlády. Vzpomínky historie Moravy tedy končí zánikem samosprávy, jako by dále historie Moravy nepokračovala. Tento příběh se zdá být neukončeným v porovnání s tím, jak je Morava oslavována ve své živoucí přítomnosti při Moravském dni."

Markrabě byl sice suverén, ale vždy víceméně závislý na králi (leník). Nešlo-li o jednu osobu krále a markraběte ... Takže formulace „posledního nezávislého markraběte, je nepřesná (nevhodná). Spíše šlo o situaci, kdy byla "samostatná/samotná" osoba markraběte sídlícího na Moravě apod.

Barvy moravské orlice. Moravské barvy. Moravská trikolóra