Císařský exemplář Müllerovy mapy Moravy

Mapová sbírka Národní knihovny ve Vídni uchovává nedatovaný a císaři Karlu VI. věnovaný rukopis Müllerovy mapy Moravy z let 1714-1716, tzv. císařský exemplář rukopisu Müllerovy mapy Moravy. Exemplář má deset listů a měřítko 1:115000. Zabýval se jím v roce 1907 Joseph Paldus v práci Johann Christoph Müller. Ein Beitrag zur Geschichte vaterländischer Kartographie, in: Mitteilungen des K. u. K. Kriegsarchivs, 3. Folge, 5. Band, Wien, 1907, s. 79-82. Zmínil se o něm také Karl Peuckner v Der österreichische Topograph Johann Christoph Müller (1673-1721) und die vaterländische Kartographie, in: Mitteilungen der Geographischen Gesellschaft Wien 51, Wien, 1908, s. 153.

V horním levém rohu nese císařský exemplář titul "Augustissimo Romanorum Imperatori Carolo VI Mappam hanc chorographicam Moraviae institutis passim Geographicis dimensionibus novissimé a se elaboratam Atlantis Austriaci Primitias humilliné offert Joh. Christ. Müller", který je zarámován do dobové kartuše společně se znakem Moravy v provedení stříbrno-červeně šachovaná orlice s červeným jazykem, se zlatou korunou, drápy a zobákem v modrém poli štítu a s alegorií lovu a rybaření. Stříbrné políčko je vidět jako „první“ - ve třetím krajním peru pravého křídla – čili pohledově nejvíce heraldicky vpravo = nejčestněji.

Putti s "moravskou orlicí" a markraběcí korunou
(Österreichische Nationalbiblitohek ve Vídni,
Kartensammlung, sign. AB 22 (7))

Při popisu znaku je klíčové, co je heraldicky vpravo a nejvýše, ale pak je otázka, zda dodržíme terminus technicus (moravská orlice - automaticky stříbrno-červeně šachovaná), nebo se budeme držet popisu faktického stavu (tj. včetně odlišností např. u jazyka apod.). Protože zde (i díky hodnostní koruně) jde a priori o „moravskou orlici“, může se teoreticky takto popsat a už vůbec neuvádět nic dalšího - barvu štítu, ani to, že má chybný jazyk a nepřesnost v šachování (což má ostatně i moravská orlice v současné kresbě velkého státního znaku ČR). Pokud zvolíme faktický popis reálu, popíšeme znak takto: červenostříbrně šachovaná orlice s červeným jazykem, se zlatou korunou, drápy a zobákem v modrém poli štítu.

V opačném horním rohu je zakreslena kompasová růžice o dvaatřiceti paprscích s údajem 10 stupňů západní magnetické deklinace pro Vídeň z roku 1703. Ve spodních rozích vlevo jsou zakresleny bohatší vysvětlivky než v tištěné mapě, vpravo jsou uvedeny statistické údaje k městům, městysům, vesnicím a jiným místům, jež na mapovém tisku zcela chybějí. Jako královská města jsou označena Brünn, Gaya, Hradisch, Iglau, Mährisch Neustadt, Olmutz a Znaym. Délkové měřítko o dvou moravských mílích (po asi 8,4 km) odpovídá čtyřem hodinám. Z jeho délky (15,6 cm), popřípadě z délky 1° (stupně) zeměpisné šířky (75,2 cm) se výpočtem získá měřítko mapy 1:115000 (přibližné měřítko). Celkový formát dedikačního exempláře je 164 x 235,5 cm (nebo jinak 2,36 x 1,65 m). Je tedy podstatně větší, než je formát tištěné mapy. Terén je zobrazen lavováním, tj. stíráním barev do potřebných barevných odstínů tzv. mokrým způsobem. Řeky jsou vykresleny černě, stojaté vody modře, moravské hranice červeně a hranice krajů hnědě. Rozdělení na panství a statky chybí u Přerovského kraje. Značky popřípadě půdorysy sídel jsou vyplněny zlatou barvou.

Jako odměnu za tuto rukopisnou mapu od císaře Johann Christoph Müller obdržel jeho portrét zdobený drahokamy a slonovinou v ceně 1300 zlatých a privilegium na volný prodej určitého počtu výtisků mapy. Později byla mapa rozřezána na deset dílů. V současnosti je uložena v  Österreichisches Nationalbibliothek Wien, signatura: Kar AB 22 (7).

Tuto mapu bylo možné vidět v Brně do 28. února 2017 na výstavě Když mapa slaví narozeniny (Když mapa slaví narozeniny – 300 let od vydání Müllerovy mapy) pořádané u příležitosti 300. výročí prvního vydání velké Müllerovy mapy Moravy Muzeem Masarykovy univerzity a Geografickým ústavem Přírodovědecké fakulty MU: "Bohatě kolorovaný rukopisný exemplář mapy věnovaný císaři Karlu VI. patří zcela právem mezi výjimečné exponáty výstavy". Výstava se konala v Muzeu Masarykovy univerzity; adresa: Mendlovo náměstí, 1a Brno (vstup za bazilikou Nanebevzetí Panny Marie).

Informace byly převzaty z článku Ivana Kupčíka, Nález rukopisné předlohy tisku Müllerovy mapy, pohřešovaného rukopisu mapy Moravy a tiskové desky mapy okolí Chebu, in: Sborník České geografické společnosti, roč. 1995, čís. 1, sv. 100, s. 27-32, a z článku Václava Čady a Martiny Vichrové Rukopisné mapy Čech J. Ch. Müllera, in: Kartografické listy, roč. 17, 2009, s. 27-28. S osobou a dílem Johanna Christopha Müllera je dále možné se seznámit v dalších článcích, např. Krejčí Jiří, Cajthaml, Müllerovy mapy českých zemí, jejich digitalizace a zpracování, in: Kartografické listy, roč. 15, 2007.

O Müllerově mapě a jejím výročí je možné si přečíst v článku otištěném v časopise Vesmír Mapa Moravy, třísetletá, odkud byl převzat detail kolorovaného rukopisného exempláře se znakem Moravy.