Výstava Baroko. Příběhy barokního Brna konaná na Špilberku v roce 2009

Ve dnech 20. května - 1. listopadu 2009 se na Špilberku konala výstava Baroko. Příběhy barokního Brna. Mezi výstavenými předměty byla i červenožlutě šachovaná orlice. Je ze 17. století, nebo z 18. století? Restaurátorským průzkumem je datována do 18. století. „Je to pro nás výsledek několikaletého úsilí, neboť vystavení soch, obrazů a řemeslných předmětů předcházelo jejich pečlivé restaurování. (...)" řekl tehdy k výstavě ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.

Výstava Baroko. Příběhy barokního Brna
konaná na Špilberku v roce 2009. Orlice.

Pro dnešního člověka je otázkou, jestli byla orlice taková od začátku, nebo si s ní s odstupem někdo při obnovování nátěru dal tu práci. Mohly být dnes žluté kostky kdysi bílé? Orlice tak září novotou, že je jasné, že došlo k opravám, naposledy těm restaurátorským. Jaká byla první vrstva, to lze prokázat jen sondou. Malý odebraný vzorek vrstev polychromie, pokud by se nevyužily modernější metody, které by se předmětu přímo nedotkly. Dělal se při restaurování takový výzkum s výsledkem v podobě zprávy, pro budoucnost pečlivě uschované?

Emblém orlice v tzv. Hranolové věži hradu Špilberk.
Dnes je šachování orlice jistě červeno-zlaté.

Jde o emblém/odznak, ne heraldické ztvárnění. Ovšem protože orlice drží žezlo - zjevně v markraběcím (zeměpanském) významu, lze předpokládat původní polychromii jinou. Buď tedy byla červenožlutá vždycky, nebo až od určitého okamžiku, když přišel její čas - nezměněně až doteď. Restaurace pak samozřejmě zachovává dochovaný charakter památky (barvy poslední, svrchní vrstvy). Tak je to i u následujícího příkladu emblému/odznaku. Jde jednoduše o to, zda prostě není jen v 19. století přezlacená.

Zajímavé je svědectví Josefa Vratislava Monseho ze začátku 90. let 18. století v Historischer Versuch über das Landeswappen des Markgrafthums Maehren (Olomouc 1792), kde píše, že ještě nikdy na moravské šachované orlici, ani na nejstarších erbech, neviděl žádné jiné než červené a bílé kostky. Monsemu byla platnost znaku Moravy a jeho uznání jasné, když znak Markrabství moravského popisuje slovy: "Daβ unser Markgrafthum Maehren einen mit Roth und Silber geschachten und Gold gekroenten Adler auf blauen Feld im Wappenschilde fuehrt, ist allgemein bekannt." - v překladu: "Že má naše Markrabství moravské ve štítu znaku červeně a stříbrně šachovanou a zlatě korunovanou orlici v modrém poli, je všeobecně známo.", a dále: "Seit Entstehung dieses maehrischen Wappenschildes, so wie selbes auf dem Sigill des Koenigs Wenzel II. sichtbar erscheint, finde ich nicht, daβ eine Abaenderung damit vorgegangen waere" - v překladu: "Nemyslím si, že by se od vzniku tohoto moravského znakového štítu, který se stejný viditelně objevuje na pečeti krále Václava II., s ním byla bývala udála nějaká změna". Monse jistě neviděl všechno (např. všechny malby orlic ztvárněných jako výzdoba ve všech (např. stavovských) rukopisech), ale jako tehdy i dnes je to také o tom, jaký význam věci mají, a jak došlo k tomu, že vypadají, jak vypadají. Co si od výkladu autor (zadavatel), a i divák slibují. Od své zkušenosti odlišné případy by musel ve své knize vyložit (interpretovat), a třeba by toho věděl víc, než co tak víme, nebo si myslíme my dnes.

Klíčové by tedy, ať se vrátíme ke zde sledovanému případu "červeno-zlaté" orlice, bylo vědět, jaká byla první nejstarší vrstva zbarvení orlice dnes vystavené na Špilberku. Je možno se dotázat v muzeu na hradě, zda je to v protokolu restaurátorů zjištěno.

Klidně mohla být orlice původně umístěna kdekoliv a v otvorech upevněno opět cokoliv. Žezlo rozhodně odkazuje na výkon pravomocí, ať již (vladařských/zeměpanských) markraběcích nebo přenesených, těch ovšem bylo (v dobách absolutismu) minimum (viz dějiny státní správy). Je zde nepochybná inspirace říšským orlem (viz např. v záhlaví všech tiskem vydávaných tereziánských patentů atd. Podle toho umělec tenkrát tvořil. V druhém pařátu může chybět opět tehdy tradiční meč.

Červenožlutě šachovaná orlice v jednom ze sálů
Moravského zemského muzea v roce 2010

V Moravském zemském muzeu v Brně (v Ditrichštejnském paláci na Zelném trhu) je v jednom z přednáškových sálů uchycena jiná červenožlutě šachovaná orlice, na fotografii rovněž zářící novotou. Není nám známa doba jejího zhotovení a úmysl zadavatele práce. Bez provedené zkoušky nelze vyloučit, že je od začátku v tzv. "stavovských barvách".

Kachel se stříbrnočerveně šachovanou orlicí
s červeným jazykem a zlatou zbrojí
(tzv. Hranolová věž - hrad Špilberk)


Z doby nejnovější je kachel zhotovený po roce 2000 se stříbrnočerveně šachovanou orlicí s červeným jazykem a zlatou zbrojí v modrém poli štítu, který byl vyroben v rámci rekonstrukce tzv. Hranolové věže hradu Špilberku. Záměrem je kachel s moravskou orlicí, všimneme si však, že orlice má červený jazyk a že je také bez zlaté koruny.

Kachel je moderní (pseudo). Je známo, že korunka kolísá, je nebo není, jak jen tvůrce (výrobce znalý/neznalý předlohy) chtěl.

A pro zajímavost si tu, když už jsme se v tomto příspěvku dostali k trojrozměrným a jinak plastickým předmětům, ještě představíme obrázek zachycující úplný moravský znak vyřezaný ve dřevě zřejmě někdy v posledním desetiletí?