Závěry Josefa Alexandera Helferta ohledně barevnosti šachování orlice v moravském zemském znaku učiněné v roce 1897

Josef Alexander Helfert shrnuje situaci na konci 19. století, co se týče používání barevnosti šachování orlice v moravském zemském znaku, v závěru své práce Der Brünner Landtag im Jahre 1848 und das mährische Landeswappen, Brno, 1897, takto:

"Augenblicklich steht die Sache so, dass für die mit dem mährischen Landeswappen versehenen Vereinsfahnen in deutschen Gegenden des Landes meist Gold, in den slavischen meist Silber zur Geltung kommt. Die Bevölkerung selbst hält in überwiegender Mehrzahl an den ursprünglichen Landesfarben weiß-roth-blau bis zum heutigen Tage fest."

"V tomto okamžiku se má věc tak, že se na spolkových vlajkách opatřených moravským zemským znakem v německých oblastech země uplatňuje většinou barva zlatá a ve slovanských stříbrná. Obyvatelstvo samo až dodneška zůstává převládající většinou věrno původním zemským barvám bílé-červené-modré."

Znak Králova Pole z roku 1905

Zemský výbor ovšem nejpozději od 70. či 80. let jiné než zlatočervené šachování spolkům a dalším žadatelům, jako byly některé moravské obce, které byly na konci 19. století a na začátku 20. století povýšeny na město, při schvalování jejich žádostí o znak obsahující i figuru zemského znaku nepovoloval, ačkoli by místní tehdy raději stáli o orlici šachovanou stříbrnočerveně. To je případ např. Králova Pole, dnes městské části Brna, kde se takto v horní polovině znaku v roce 1905 objevila zlatočerveně šachovaná zlatěkorunovaná horní polovina orlice s červeným jazykem v modrém poli. O povýšení Králova Pole 3. července 1905 na město se lze dočíst v Encyklopedii města Brna.

Dalšími stejnými příklady povýšení obce na město, který se projevil ve znaku, jsou: Napajedla (v roce 1898), Mariánské Hory (dnes součást Ostravy; v roce 1902) a Vítkovice (dnes součást Ostravy; v roce 1908).

Z uvedených měst dále vidíme vitráže v oknech na novorenesanční radnici v Napajedlích. Vitráže se znaky majícími ve své době představovat znak Moravy, Čech a Slezska jsou v obřadní síni, na niž přináší celkový pohled jedna z umělecky ztvárněných fotografií. Radnice byla postavena v roce 1904 pode návrhu Dominika Feye z Uherského Hradiště. Podnětem k této stavbě bylo mimo jiné povýšení Napajedel na město v roce 1898. V tom roce Napajedla získala statut města.

Zlatě korunovaná červenozlatě šachovaná orlice
se zlatou zbrojí a s červeným jazykem mající
ve své době znázornit znak Moravy
Zlatě korunovaná černá orlice se zlatou zbrojí,
se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými
trojlístky a uprostřed s křížkem (perisonium)
a s červeným jazykem mající ve své době
znázornit znak Slezska

Popisy výše teď srovnejme s oficiálním popisem velkého státního znaku České republiky, který ukazuje, jak to je dnes (a jak to se znaky Čech, Moravy a Slezska bylo na začátku - ve 13. století), jelikož vzhled těchto znaků se liší: Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.

Umělecká fotografie zkreslující prostor síně v Napajedlích
Vitráž v mezipatru radnice
s městským znakem Napajedel
Okna obřadní síně napajedelské radnice s vitrážemi
Diplom císaře Františka Josefa o povýšení
Napajedel na město z 24. 11. 1899, česky
psaný, s popisem a vyobrazením městského znaku