Leonhard Schuller, Kriegerheimstätten, 1918, plakát: domoviny válečníků

K roku 1918 je datován plakát Leonharda Schullera (1886-1921), Kriegerheimstätten vydaný na konci existence habsburské monarchie, před vznikem Československé republiky. Text plakátu týkajícího se vytváření válečných domovů pro invalidy 1. světové války (Velké války) je v němčině. Zdrojem obrázku zveřejněného v příspěvku na stránce Moravské národní obce, kde byl publikován překlad textu, on něhož se překlad zde uvedený v některých místech citlivě použitými slovy mírně ale přece jen liší, má být Rakouská národní knihovna. Větší faktický rozdíl by se tu našel ve dvou případech, ostatní jsou drobné a drobnější významové posuny, některé však pro vnímání textu zajisté taktéž důležité.

S ohledem na dobu proplacení zboží firmě v říjnu 1918 se dá předpokládat, že v té době byl rozesílán tento plakát a to v německém a českém znění (pokud ovšem nebylo současně využito starších zásob). Jinak než touto úvahou není doloženo, že by byl plakát vydán v českém znění. Takové vydání bylo v roce 2015 dodatečně vytvořeno s použitím tamního překladu německého textu členem spolku, grafikem, pro účel otištění na výše odkazované stránce. Při dolním okraji plakátu je uveden název firmy, která plakát vytiskla, Rudolf Maria Rohrer v Brně: "Lith. Rudolf M. Rohrer, Brünn". Účet za 8000 plakátů (označováno jako Protektorat Plakate - císařovna přijala nad akcí nejvyšší protektorát) pro Zemský úřad pro domoviny válečníků v Brně od firmy Buch und Steindruckerei und Verlagshandlung Rudolf M. Rohrer in Brünn na 8000 K byl vystaven 26. srpna 1918.

Nabídnut zemskému výboru a pokladnou zaplacen byl ovšem, jak je vidět z jednoho z dokumentů níže, v roce 1918 o něco dřív ještě jiný plakát. U něj je uváděn jiný autor kresby (Eduard Millén; vytištěno firmou Bilík a spol.) a jiná firma. Jde tedy o jinou grafiku. Uvažujeme v tom smyslu, že objednané a zaplacené plakáty měly být (otázkou je, zda skutečně byly, což skutečně je otázkou) dříve nebo také později na podzim roku 1918 využity. Z dokumentu ze začátku roku 1919 se dozvídáme, že plakáty byly jen "částečně již hejtmanstvím rozeslány, částečně od obecních představenstev publikovány". Předpokládáme logicky, že dvě jména grafiků a tiskařů znamenají dvě rozdílné práce, dva plakáty. Z textu účtu není patrné, jaký byl námět na plakátu od Eduarda Milléna.

V dokumentech týkajících se sbírky na domoviny válečníků se píše 18. října 1918 o rozeslání plakátů v německém a českém znění okresním hejtmanstvím a městům s vlastními pravidly (statutem). Byl by to pak plakát Eduarda Milléna, který byl doložitelně podle účtu na jaře 1918 objednán a posléze natištěn ve velkém nákladu (10000 plakátů za 8000 K), z něhož by se na konci roku 1918, kdy byla skončena 1. světová válka a došlo 28. října k vyhlášení ČSR, část použila/nepoužila, nebo plakát Leonharda Schullera (natištěno 8000 plakátů za 8000 K)? Vzhledem k tomu, že úřad začal svoji činnost v červenci 1918 ustavením poradního sboru a Schullerův plakát byl tištěn v srpnu, nabízí se závěr, že se použil tento. Třeba už byly předchozí zásoby plakátů použity.

Co se týče Zemského úřadu pro domoviny válečníků (Moravského zemského úřadu pro domoviny válečníků), o jehož zřízení bylo rozhodnuto v roce 1917 (činnost započal úřad ustavením poradního sboru v červenci 1918), tak se vznikem samostatné Československé republiky byl v roce 1919 současně se zemskými úřady pro Čechy a pro Slovensko ("Zemský úřad pro péči o válečné poškozence" v Praze pro celé Čechy a "Zemský úřad pro péči o válečné poškozence" pro Slovensko) zřízen "Zemský úřad pro péči o válečné poškozence" v Brně pro Moravu a Slezsko; 199/1919 Sb. Zákon ze dne 8. dubna 1919 o organisaci péče o válečné poškozence, 561/1919 Sb. Nařízení vlády republiky Československé ze dne 17. října 1919 o organisaci péče o válečné poškozence. K další změně dochází v roce 1943: 111/1943 Sb. Vládní nařízení ze dne 10. dubna 1943 o zřízení protektorátních zaopatřovacích úřadů.


Na obrázku s plakátem Leonharda Schullera nacházejícím se v digitálním sbírkovém archivu Montrealské univerzity (Université de Montréal): Calypso (Collections d'objets numériques), který je ve větším rozlišení, po stranách je však ořezán, takže zase nejsou tak dobře vidět žlutočervené stuhy (dekorace) obepínající zelené rostlinné sloupy, jsou po přiblížení v pravém dolním rohu výjevu s válečným invalidou přitahujícím holí větev ovocného stromu, vedle jména autora lépe vidět číslice 918, podle kterých je stanovena ona datace vzniku plakátu, který vznikl za účelem získání příspěvků na začlenění válečných invalidů do společnosti.

Pod textem jsou podepsáni (titulatura přeložena): Otto hrabě Serényi, zemský hejtman, Dr. Karel svobodný pán Heinold von Udyński, c. k. místodržitel, Dr. R. svobodný pán von Barratta, prelát Fr. S. Bařina, Dr. J. Budínský, Dr. W. Freisler, Josef Jelínek, Dr. L. Pluhař, Prof. J. Šrámek, Kuno Sonntag.


V překladu text ve spodní části plakátu znamená toto:

"Domoviny válečníků

Moravané! V krvavém, slavném zápase o bytí vlasti ochránili naši stateční synové svatou půdu našeho milovaného markrab­ství před hrozícím nepřátelským vpádem a od válečného zpustošení.


Ne slova díků, oplacení skutky jim za to dlužíme, dlužíme obzvlášť těm, kteří při hrdinném plnění válečné po­vinnosti se stali mrzáky, od nynějška jsou neschopní sami z vlastní síly domoci se ve společnosti samostatného postavení a u vlast­ního krbu založit rodinu.


Těmto statečným se má, pokud jsou to jen
nějak sami ještě schopni zvládnout, nabídnout snadná příležitost nabýt pokud možno na vlastní rodné hroudě v jich domovské obci rodinný dům, válečný domov, ne zdarma, přesto za podmínek, které odpovídají jejich hospo­dářské síle. — Jejich i když zmenšená pracovní síla má být vhodně vyškolena a použita, zachována pro vlast, která je po síluničící válce tak naléhavě potřebuje.

Vytváření domovin pro válečníky je soustředěno při moravském zemském výboru ve zvláštním zemském úřadu pro
domoviny válečníků, jemuž bude po boku stát poradní sbor s národními odbory, vytvořený ze všech zájmových kruhů.

Moravský zemský výbor věnoval tomuto šlechetnému účelu částku dva miliony korun, od zemské vlády se očekává
pro totéž vysoká do­tace. Ještě jsou však potřebné miliony korun na penězích ke zřízení domovů a nezbytné pozemky a půda.

Moravané, soudruzi ve vlasti, jste povinni podporovat tento čin vděku a vlastního zájmu příspěvky v penězích a v pozem­cích a půdě!


Vaše příspěvky je možné ohlásit nebo ihned uhradit u každého obecního úřadu nebo
přímo při úřadu pro domoviny válečníků v Brně, zemský dům I. K přáním, co se týče jejich využití, bude přihlédnuto v rámci celé akce."

Na dokreslení některé dokumenty ke zřízení domovin pro válečníky (válečných domovin, domovin válečníků) v roce 1918:

1) 

a)

Brünn, am 18. Februar 1918.

Zl. 1926/Praes.

Errichtung von Kriegerheimstätten Mähren.

z. Zl. 4960/18 vom 25. Jänner 1918.

An den Landesausschuss der Markgrafschaft Mähren in Brünn.

Mit besonderer Freude habe ich von der Aktion der mähr. Landesverwaltung zur Errichtung von
Kriegerheimstätten im Lande, von der Schaffung eines eigenen Amtes und der von laut Beschlusses des mähr. Landesausschusses in Aussicht genommenen Widmung des Betrages von 2 000 000 K für diesen Zweck Kenntnis genommen.

Unter einem reteile ich dem Landesausschusse auf Grund des § 2 der Ministerialverordnung vom 20. Jänner 1916, R. G. Bl. Nr. 191 dieangestrebte Bewilligung zur Sammlung von Spenden in Geld hauptsächlich aber durch Widmung von Grund und Boden für die Errichtung von Kriegerheimstätten in der Markgrafschaft Mähren unter nachstehenden Bedingungen:

1) Diese Bewilligung erstreckt sich auf die ganze Markgrafschaft Mähren und erlichst mit der Erreichung der erstrebten Ziele.

2) In allen in Ausübung der Sammeltätigkeit ergehenden Ausfertigungen und Verlautbarungen ist diese Bewilligung unter Anführung des Datums und der Zahl derselben ersichtlich zu machen. Mit dem Texte des bezüglichen Aufrufes, sowie der Unterfertigung dieses Aufrufes mit meinem Namen erkläre ich mich einverstanden und ersuche um Uebermittlung einer entsprechenden Anzahl dieses Aufrufes behufs Beteilung der unterstehenden Stellen.

Gleichzeitig stelle ich das über Anordnung des Ackerbauministeriums durch die politischen Bezirksbehörden gesammelte Material, betreffend die Schaffung der gesetzlichen Grundlage für die Kriegerwirtschaftsheimstätten vorbehaltlich der eventuell anderweitigen Weisung dieses Ministerium dem Landes-Ausschusse behufs Gebrauchsnahme gegen seinerzeitigen Rückschluss und Mitteilung des diesbezüglichen dortigen Elaborales vorläufig zur Verfügung.

Der grossen und verdienstvollen patriotischen Aktion an deren Durchführung die mähr. Landesverwaltung nunmehr herantritt, bringe ich mein volles Interesse entgegen und bin sehr gerne bereit, der mähr. Landesverwaltung bei Erreichung der angestrebten Ziele nach allen Richtungen hin tatkräftig fördernd und unterstützend beizustehen.

Der k. k. Statthalter:

b)

Číslo 8827 ai 1918.
Referent pan dr. Freisler.
V.: Zřízení domovin pro válečníky.
K číslu 1926 praes. ze dne 18. 2. 1918.

Čs. mor. místodržitelství v Brně.

V příloze vrací zemský výbor mu lask. přenechaný materiál politickými okresními úřady za účelem nabytí podkladu pro hosp. domoviny válečníků sebraný po upotřebení zpět.

V Brně, dne 5. 10. září 1919

A 9, kr. 2464, č. 1926/1918

2) 

a) 

Čís. 25624/18.
Ref. dr. Freisler.
Msgr. prof. Šrámek.
V.: Válečné domoviny, sbírky

Exp. I.
Firmě Bilik a spol.,  umělecký ústav grafický v Brně
Exp. II.
Mor. zemské pokladně v Brně

ad I.
Mor. zemská pokladna se poukazuje, aby Vám na zaplacení účtu ze dne 16. 6. 1918 proti předložení prvopisu vyřízení a proti kolkované kvitanci vyplatila obnos 8000 K slovy osmtisíc korun. ze zemského fondu "mimořádné hospodaření."

ad II.
(Na opis exp. I.)
na vědomí.
I. a II. v Brně, dne 4. července 1918

b)

Umělecký ústav grafický
Bilik a spol Brno, 
polečnost s obmezeným ručením
Chromolitografie-kamenotiskárna.
Telefon: 3024/VI. - Adresa telegramů: Bilík Litografie Brno.

V Brně dne 16. června 1918.
Veselá ul. 6.

Účet.

Slavný Zemský výbor Markr. Mor. v Brně.

Zaslali jsme Vám sluhou na Váš ct. rozkaz, účet a nebezpečí níže účtované zboží a prosíme, byste naznačený obnos K 8000,- laskavě ve prospěch náš súčtoval.

V plné úctě Bilík

10 000 plakátů na Domoviny válečníků 169 x 106 cm dle orig. kresby akad. malíře E. Milléna
8000,-

c)

Firma Bilík a spol, v Brně.

Slavný Zemský výbor markrabství moravského v Brně.

Dovolujeme si Vám nabízeti 10000 plakátů 4barevných, dle návrhu akademického malíře Ed. Milléna za cenu K 8000,-, slovy korun osmtisíc, v provedení dle dodaného nátisku a prosíme slavný zemský výbor o brzké rozhodnutí, bychom s tiskem co nejdříve započíti mohli.

V Brně dne  22. března 1918.

Bilík a spol.,
společnost s obmezeným ručením

Přednes.
Předneseno a schváleno v sezení zemského výboru dle návrhu.
dne 6. dubna 1918

Č. 16105
V.: Válečné domoviny, sbírky.
Ref. p. dr. Freisler
Msgr. prof. Šrámek.

Ctěné firmě

Bilík a spol. společnost s obmezeným ručením v Brně
Veselá ulice.

Zemský výbor objednává u Vás 10000 plakátů 4barevných dle návrhu akademického malíře Ed. Milléna za cenu 8000 K slovy osmtisíc korun v provedení dle dodaného nátisku s dodáním v době nejkratší.

V Brně, dne 17. dubna 1918.

A 9, kr. 2464, č. 25624/1918

3)

B: Landes-Kriegerheimstätten-Amt Tätigkeitsbericht

Referent: Herr Dr. Freisler.

Sitzungsstück.

Antrag:

Ueber die Organisation und Tätigkeit des Landes-Kriegerheimstätten Amtes wird Nachstehendes berichtet:

Gemäss den organisatorischen Bestimmungen für das Landes-Kriegerheimstätten Amt wurde der Beirat für dasselbe zusammengestellt und konstituierte sich derselbe unter dem Vorsitze Seiner Exzellenz des Herrn Landeshauptmannes am 7. Juli 1918. Es wurden der Gesamtausschuss und die einzelnen Sektionsausschüsse gewählt. An der konstituirenden Versammlung beteiligten sich das Ministerium für soziale Fürsorge, das k. k. Ackerbauministerium, Seine Exz. der Herr Statthalter und Se. Exz. der Stadtkommandant von Brünn. Von der Regierung wurde die angesprochene Zahl von Vertretern in den Beirat entsendet.

Die Wahlergebnisse liegen dem Berichte bei.

Die erste Tätigkeit des Amtes erstreckte sich auf die Vorbereitung einer allgemeinen Spendesammlung und der Anlage eines Invalidenkatasters für Mähren. In ersterer Hinsicht ist die Versendung der Plakate, die zur Widmung von Spenden auffordern, vollständig vorbereitet und wird dieselbe mit Zustimmung der Statthalterei durch die Bezirkshauptmannschaften erfolgen. In letzterer Hinsicht wurden eingehende Verhandlungen mit der Mähr. Landeskommission zur Fürsorge für heimkehrende Krieger gepflogen und ist die Anlegung des Katasters unter Zugrundelegung von Zählblättern für diesen Kataster vollständig vorbereitet. Die Katasteranlage ist bei dem Umstande, als es sich heute um ca. 18000 Invaliden in Mähren handelt, eine gewaltige Arbeit, die eine grössere Personalaufnahme erfordert. Die Organisation dieser Katasteranlage ist vollständig vorbereitet.

Das Amt schritt beim k. k. Finanzministerium um Anerkennung als offizielle Kriegsfürsorgestelle zu dem Zwecke ein, damit die einlaufenden Spenden die Begünstigungen im Sinne der Kaiserl. Vrdg. vom Jahre 1916 geniessen und als Abzugsposten bei der Kriegssteuer anerkannt werden.

Bei den Versammlungen der Organisationen der Invaliden waren Vertreter des Amtes anwesend und wird die weitere Organisationsbildung von dem Amte beständig verfolgt.

Bei dem grossen Anwachsen der Arbeitsleistung des Amtes ist eine Personalaufnahme unbedingt notwendig und wird beantragt, das Amt zu ermächtigen, vorläufig bis 12 Hilfskräfte aufzunehmen.

Ihre Majestät die Kaiserin hat das Protektorat über das Amt Allergnädigst anzunehmen geruht und wird angesucht werden, Ihr den Dank in einer Audienz durch die Referenten und den Vorstand des Amtes ausdrücken zu dürfen.

Es wird beantragt, diesen Bericht zur Kenntnis zu nehmen.

Brünn, am 12. Oktober 1918.

ad acta

A 9, kr. 2464, č. 40970/1918

4)
presentační razítko s datem: 24. 10. 1918


Referent Herr Dr. Freisler.
Msgr. Prof. Šrámek.

Zl. 42951
B.: Landes-Kriegerheimstätten-Amt
Spendensammlung.

1. An die mährische Landeskassa in Brünn.
2. An die Firma Rudolf M. Rohrer, Buch und Steindruckerei in Brünn.

ad 1.

Die ./. wird angewiesen der Fa Rudolf M. Rohrer, Buch und Steindruckerei, Verlagshandlung in Brünn zum Begleiche ihrer Rechnung vom 26. August 1918 für dem L. Kriegerh. Amte gelieferte 8000 Stück Plakate den Betrag von 8000 K in Worten achttausend Kronen mittels beiliegendem Posten(...) Zl. 12754 aus dem mährischen Landesfonde (ausserordentliches Erfordernis: Landes Kriegerheimstättenfond) auszubezahlen.

ad 2.

(auf Abschrift von 1)

Hievon wird die Fa ./. in Kenntnis gesetzt.

Brünn, am 23. Oktober 1918.

A 9, kr. 2464, č. 42951/1918

5)

české znění textu psaní zaslaného hejtmanstvím a samostatným městům, počty plakátů k odeslání hejtmanstvím a městům se statutem v německém a českém znění jsou dodatečně do předlohy vyplněny, v přítomných dokumentech s tímto zněním různě, to podle toho, kterému okresnímu hejtmanství byly zaslány (př. Uherský Brod: 24 německých a 245 českých, Hranice: 93 a 248); úplný přehled o (upravených) počtech poskytuje tabulka - vedle okresních hejtmanství byly plakáty rozesílány městům s vlastními pravidly (statutem):

a)

Moravský zemský výbor v Brně

Číslo: 42401
Domoviny válečníků.
Sbírky.

V Brně, dne 18. října 1918

C. k. okresní hejtmanství v Hranicích

Hned na počátku světové války obrátila moravská zemská autonomní správa svou pozornost k významné otázce péče o vojíny na Moravu příslušné, domů se vracející a po svém zranění další výdělkové činnosti téměř úplně zbavené. Zvláště pak zřízení domovin válečníků jevilo se jí býti takového dalekosáhlého mravního, jakož i národohospodářského významu, že byla přesvědčena, že na její řešení třeba vytvořiti organisaci, která zaručuje naprostý úspěch velkému cíli odpovídající. Moravský zemský výbor se důvodně domníval, že tohoto cíle lze pouze tehdy dosíci, jestliže veškeru tuto akci, které se hned na počátku války chopily nejrůznější organisace a korporace jakož i jednotlivci, třebas s nejlepší vůli avšak přece jen s nedokonalými silami a nedostatečnými prostředky, pro celou korunní zemi soustředí a jestliže ji dle stejných zásad provede korporace jedna, která jakožto nejvyšší představitel samosprávy požívá všeobecné autority i u nejnižších vrstev v markrabství a má po ruce potřebné prostředky na provedení této akce. Jakožto takové těleso může přijíti přirozeně v úvahu v první řadě samosprávný úřad zemský, totiž moravský zemský výbor.

Ve schůzi dne 21. dubna 1917 usnesl se tudíž moravský zemský výbor po předchozím zevrubném studiu celé otázky, že akci u sebe soustředí a prováděti bude zvláštním zemským úřadem pro domoviny válečníků. Zároveň se pak usnesl ustanoviti za účelem nezávazných porad a informací o příslušných přáních jednotlivých krajů země jakož i různých stavů a povolání poradní sbor tohoto úřadu.

Tento zemský úřad pro domoviny válečníků ustanoven je k tomu, aby všechny korporace, organisace i jednotlivce, kteří na tomto velkém charitativním, avšak i národohospodářsky tak neobyčejně důležitém poli veřejné péče (právě po této světové válce, která síly národní tolik vyčerpává) jsou ochotni i povoláni spolupracovati, soustřeďoval, jejich náměty a rady přijímal a dle možnosti i prováděl.

Poněvadž celá tato akce potřebuje také mravní a finanční podpory státu, jest v organisačným řádu pro tento poradní sbor o to postaráno, aby c. k. vláda byla v tomto poradním sboru přiměřeně zastoupena delegáty jí vyslanými, kteří nejen že se súčastní jeho porad, nýbrž mají také za úkol c. k. vládu vždy o celé této akci informovati.

Tento poradní sbor se již ustavil a započal svou činnost.

Tato velká akce země moravské na poli péče byla nejen uznána c. k. vládou, nýbrž dostalo se jí Nejvyššího ocenění tím, že Její Císařské a Královské Veličenstvo Císařovna rozhodla se Nejmilostivěji přijati Nejvyšší protektorát. Rozsáhlé úkoly zemského úřadu pro domoviny válečníků mohou býti splněny a jeho velkých cílů může býti dosaženo tenkráte, bude-li míti po ruce nevyhnutelně nutné prostředky v míře co nejvyšší.

Zemský výbor se proto usnesl, předpokládaje schválení zemským sněmem, věnovati ze zemských prostředků 2 000 000 korun jako základ pro zemský fond na provedení této akce.

Zemský výbor se dále obrací na vysokou c. k. vládu, aby akci podporovala dotací co možná vydatnou. Především však míní opatřiti potřebné značné prostředky pro tuto akci sbírkou po celé korunní zemi široce založenou a to nejen darů peněžitých, nýbrž hlavně i pozemků.

Ve srozumění s presidiem c. k. moravského místodržitelství žádá moravský zemský výbor zdvořile, aby c. k. okresní hejtmanství připojených 93 kusů německých a 248 kusů českých plakátů obecním a farním úřadům, školám a železničním stanicím v obvodu tamního okresního hejtmanství laskavě zaslalo s vyzváním, aby je jménem Jich Excelencí c. k. místodržitele moravského a zemského hejtmana moravského, jakož i moravského zemského výboru vhodným způsobem vyvěsily.

Za zemského hejtmana: Šrámek

Přitištěno razítko: Zemský úřad pro domoviny válečníků v markrabství moravském / Landes-Kriegerheimstätten-Amt der Markgrafschaft Mähren

Na dokumentu v německém znění určeném pro okresní hejtmanství v Hranicích je otištěno presentační razítko s datem 27. 10. 1918

K tomuto dokumentu zaslanému zpět do Brna byla na začátku listopadu 1918 připojena otázka hejtmanství:

5. 11. 1918

Číslo: 38958

Moravskému zemskému výboru v Brně

Vzhledem k novým poměrům žádáme o laskavé sdělení, zda vnitř uvedené plakáty mají býti vyvěšeny.

Správce úřadu:

Vyřízeno ad acta 13. 7. (19)20

U dokumentu pro Uherský Brod, na kterém je presentační razítko s datem 28. 10. 1918, který byl taktéž zaslán zpět do Brna, je připojena otázka stejného významu:

U(herský) Brod 31. 10. 1918

Moravskému zemskému výboru v Brně

se žádostí o sdělení, zda tamní uvnitř uvedený výnos i na dále v platnosti zůstává

Okr(esní) hejtman

Vyřízeno ad acta V Brně, dne 13. 7. (19)20

b)

Referent: Msgre. prof. Šrámek.

Čís.
V: Zemský úřad pro domoviny válečníků.

Zpráva o činnosti.

Návrh:

O organisaci a činnosti z. úřadu pro domoviny válečníků podává se tato zpráva:

Dle organisačního řádu zemského úřadu pro domoviny válečníků v markrabství Moravském byl pro tento úřad sestaven poradní sbor Tento se ustavil dne 7. 7. 1918 za předsednictví Jeho Excelence pana zemského hejtmana. Zároveň byl zvolen ústřední výbor, jakož i jednotlivé výbory sekcí. Ustavující valné schůze súčastnilo se ministerstvo pro sociální péči, c. k. ministerstvo orby, Jeho Exc. pan místodržitel, jakož i Jeho Exc. pan městský velitel brněnský. Vláda vyslala přiměřený počet členů do poradního sboru.

Výsledky voleb jsou k této zprávě připojeny.

Činnost úřadu vztahovala se zprvu na přípravu všeobecné sbírky darů a založení katastru invalidů na Moravě. Pokud se týče prvního bodu jest úplně připraveno rozeslání plakátů, jež vyzývají veřejnost k věnování darů, což provedou c. k. okresní hejtmanství v souhlasu s místodržitelstvím. Pokud se týče bodu 2. navázána byla náležitá jednání s mor. zemskou komisí pro péči o vracející se válečníky a jest úplně připraveno založení katastru, jemuž za podklad sloužiti budou sčítávací lístky. Založení katastru jest vzhledem k tomu, že se dnes jedná asi o 18000 invalidů, prací obrovskou, která vyžaduje přijetí většího počtu kancelářských sil. Organisace tohoto katastru jest úplně připravena.

Úřad tento zakročil u c. k. ministerstva financí, aby byl uznán jakooficielní činitel na poli válečnické válečné péče a to za tím účelem, aby docházející dary požívaly výhod cís. nař. z r. 1916 a aby byly uznávány jako odpočítatelné položky u daně z válečných zisků.

Schůzi organisace invalidů súčastnili se zástupcové úřadu a úřad bude i další činnost jejich organisační činnost stále sledovati. Poněvadž činnost úřadu velmi vzrůstá, jest nezbytně nutno, aby byly přijaty další kancelářské síly. Proto se navrhuje, aby byl úřad zmocněn přijmouti zatím 12 pomocných sil.

Její Veličenstvo Císařovna ráčila nejmilostivěji přijati protektorát tohoto úřadu a bude požádána, aby jí - referenti a předsednictvo úřadu smělo vyjádřiti v audienci díky.

Navrhuje se, aby se zpráva tato vzala na vědomí a aby úřad byl zmocněn k provedení zatímného rozpočtu výdajů, jež jsou s tímto úřadem spojeny a jež by byly kryty z povolené dotace:

Měsíční výdaje:

Kancelářské potřeby a zařízení kanceláře (psací stroje atd.) 5000 K
služné přijatým kanc. silám 3000 K
Odměna úředníkům děl. úrazové poj. za pomoc při zakládání katastru 100 K
Odměna přednostovi úřadu
[Odměna] zástupcovi přednosty úřadu

V Brně, dne 27. září 1918.

A 9, kr. 2464, č. 42401/1918

6)


a) účet za razítka:

V Brně, dne 11. 9. 1918

Slavný Zemský úřad pro domoviny válečníků v Brně.

Účet zplatný hotově po obdržení zboží, beze srážky, žalovatelný v Brně.

Za 6 razítek kanc. dle přil otisku razítek K 54,-
lahvička barvy K 2,-
K 56

K službám oddaný Müller

Razítko:
Výroba razítek
V. Müller
V Brně
Zámečnická ul. 5

Razítko:
S díky vyrovnáno
Brno, dne 8. 10. 1918
Výroba razítek
V. Müller
V Brně
Zámečnická ul. 5

Razítka otištěná na zadní straně účtu
Razítka otištěná na zadní straně účtu
Zemský úřad pro domoviny válečníků
v markrabství Moravském, oválné razítko,
české znění legendy
Zemský úřad pro domoviny válečníků
v markrabství Moravském, oválné razítko,
české a německé znění legendy
Zemský úřad pro domoviny válečníků
v markrabství Moravském, oválné razítko,
německé znění legendy

b) proplacení peněžních odměn k platu za rozesílání plakátů:

Potvrzení.

Potvrzujeme, že jsme obdrželi od zemského úřadu pro domoviny válečníků za mimořádné práce při zasílání plakátů remuneraci a sice:

pan off. Hanich 30 K,
slovy třicet korun,
sl. Cikánková 20 K,
slovy dvacet korun,
pp. Buchta 10 K,
slovy deset korun,
Němec 10 K,
slovy deset korun,
Suchánek 10 K,
slovy deset korun,
Šmahel 10 K,
t. j. deset korun.

V Brně, dne 2. listopadu 1918

A 9, kr. 2464, č. 34514/1918

7)

a)

Předneseno a schváleno ve schůzi zemského výboru dne 4. ledna 1919

Číslo: 855
Praes: 7. 1. 1919
Věc: Zemský úřad pro domoviny válečníků
Referent: Pan dr. Freisler.
Msgr. prof. Šrámek.

Přednes.

Zemským výborem usnešená sbírka pro účely zemského úřadu pro domoviny válečníků byla zahájena rozesíláním plakátů na všechna okresní hejtmanství a autonomní města moravská. Tato akce však padla právě do doby převratu a nebyly plakáty, spolupodepsané c. k. místodržitelem, částečně již hejtmanstvím rozeslány, částečně od obecních představenstev publikovány. Akce tato následkem toho neměla úspěchu. Celkem došlo doposud zemskému úřadu jen darů v obnosu asi 100 K.

Se zhotovením statistiky všech válečných invalidů na Moravě bylo započato tím způsobem, že založen byl dotazník, do kterého se prozatím zanáší všechna data z dosavadních vojenských aktů u zemské komise pro péči o navrátivší se vojíny se nacházejících. Dotazníky tyto mají pak býti ku doplnění, pokud se týče ku opravě rozeslány všem obecním představenstvům a mají se též organisacím invalidů ku nahlédnutí pokud se týče ku doplnění předložiti. Tímto způsobem zamýšlí úřad docíliti přesný přehled všech invalidů moravských. Taková statistika bude též cenná pro ten případ, zamýšlí-li se péči tuto nějakým způsobem postátniti.

Zdá se dle všeho, že vláda má asi takový úmysl, poněvadž ustanovila při subkomitétu brněnského poradního sboru pro osobní demobilisaci v Praze zvláštní odbor pro otázku péče o invalidy. Tento odbor pozůstává z většiny z invalidů organisovaných a vyslal do něho též zemský úřad pro domoviny válečníků zástupce, a sice správce tohoto úřadu, zemského radu dra. Novotného, zemská komise pro péči o navrátivší se vojíny pak pana komisaře Schocha. Tento odbor zvolil si za předsedu invalidu pana Naimajstra z Líšně a za místopředsedu zemského radu dra. Nowotného. Odbor tento má každých 14 dní sezení, ve kterých se o požadavcích invalidů rokuje a dotyčné návrhy pro vládu se připravují.

Další kroky by byly:

1) aby se ve sbírce pro zemský fond invalidů pokračovalo a to zejména tím způsobem, by se všem velkostatkářům dopsalo, by účelu tomu pozemky věnovalo a aby se průmyslové a bankovní závody vyzvaly, by účel tento peněžními dary podporovaly.

Zároveň budiž zahájena pro tento účel agitace novinářská.

2) aby byl učiněn dotaz na vládu, jaké stanovisko vůbec v otázce péče o invalidy zaujmouti hodlá, pokud se týče, zda-li dosavadní korporace, které se tímto úkolem zabývají, v jich činnosti pokračovati mají.

3) aby zakročeno bylo u vlády, by působila k tomu, aby z fondu císaře Karla ve Vídni k účelům řečeným Československé republice přiměřený obnos vydán byl.

4) aby se vyjednávalo se zemskou komisí pro péči o navrátivší se vojíny v tom smyslu, aby se dohodla se zemským úřadem pro domoviny válečníků o dalším postupu ve společné činnosti, aby se tímto způsobem zamezilo, by obě korporace si vzájemně žádosti invalidů o podpory u nich podané jednoduše odstupovaly.

5) aby na místě zemského sekretáře Františka Janíka, který vystoupil ze zemských služeb, přidělen byl úřadu tomuto pan zemský rada Neuschl a aby tomuto řízení celého úřadu svěřeno bylo a aby ke své žádosti dosavadní přednosta tohoto úřadu zemský rada dr. Nowotný vedení těchto agend byl sproštěn.

6) aby byly přibrány k úřadu tomuto další pomocné síly a sice částečně invalidé a částečně pomocné úřednice a to pouze na dobu potřeby.

Referent p. přís. Mon. Šrámek za souhlasu p. přís. dra Freislera navrhuje:

1) aby byl učiněn dotaz na vládu jaké stanovisko vůbec v otázce péče o invalidy zaujmouti hodlá pokud se týče zda-li dosavadní korporace, které se tímto úkolem zabývaly, ve své činnosti pokračovati mají.

2) vzíti resignaci zem. rady dra Novotného na vedení úřadu na vědomí a uděliti mu v uznání dosavadní jeho činnosti odměnu 2000 K a zem. sekretáři Fr. Janíkovi, jenž vystoupil ze zem. služeb za spolučinnost v úřadě pro domoviny válečníků odměnu 500 K.

3) svěřiti vedení úřadu domovy válečníků zem. radovi Fr. Neuschlovi a přiděliti jemu k spolupráci i na dále zem. radu dra. Novotného.

Exp. 1.

Panu zemskému radovi dru. Karlu Nowotnému v Brně.

Moravský zemský výbor se usnesl vyhověti Vaší žádosti a sprostiti Vás vedení úřadu pro domoviny válečníků. Zemský výbor přiděluje Vás však i nadále tomuto úřadu k spolupráci s panem zemským radou Františkem Neuschlem, kterému vedení tohoto úřadu svěřeno bylo. Při této příležitosti Vám vzdává zemský výbor dík a plné uznání za vzorné provádění obtížné organisace tohoto úřadu a svědomité vedení jeho po dobu dvou let. V uznání této Vaší činnosti usnesl se moravský zemský výbor povoliti Vám mimořádnou odměnu 2000 K, t. j. dvoutisíc korun, která Vám krátkou cestou úřadem pro domoviny válečníků ze zemského fondu pro tento úřad určeného vyplacena bude.

Exp. 2.

Panu vrchnímu magistrátnímu radovi zemského hlavního města Brna Františku Janíkovi.

Vzhledem na Vaše vystoupení ze zemských služeb usnesl se mor. zemský výbor sprostiti Vás též činnosti v zemském úřadě pro domoviny válečníků a vysloviti Vám dík a uznání za Vaši horlivou spolupráci v organisaci a vedení tohoto úřadu a přiřknouti Vám v uznání této Vaší dosavadní činnosti mimořádnou odměnu 500 K, slovy pět set korun, která Vám bude vyplacena krátkou cestou zemským úřadem pro domoviny válečníků ze zemského fondu pro tento úřad určeného.

Exp. 3.

Panu zemskému radovi Františku Neuschlovi v Brně.

Moravský zemský výbor usnesl se k žádosti pana zemského rady dra Karla Nowotného sprostiti jej vedení zemského úřadu pro domoviny válečníků a svěřiti Vám vedení tohoto úřadu.

Pan zemský rada dr. Karel Nowotny zůstane i nadále úřadu tomuto přidělen k spolupráci.

1. až 3. V Brně, dne 14. ledna 1919.

b)

Ministerstvu pro sociální péči v Praze

Všeobecné přesvědčení o tom, že jest nezbytně nutno pečovati o zmírnění hrozných ztrát na zdraví a majetku oněch, kdož súčastnili se světové války buď přímo v boji, buď stojíce ve službách branné moci v zázemí, vedlo k tomu, že hned na počátku války zřizovány byly instituce pečující o zmírnění pohrom válkou způsobených.

Instituce tyto měly buď státní ráz neb byly státem aspoň podporovány, stojíce pod jeho kontrolou neb měly konečně ráz čistě soukromý.

Zřízeny byly dílem ve Vídni pro celou bývalou říši, dílem v jednotlivých korunních zemích pro příslušníky těchto zemí.

K těmto zařízením počítala se v první řadě instituce pečující o válečníky vojíny vracející se z války a měla za účel jednak těmto válečníkům napomáhati k opětnému získání zdraví a k opětnému používání poškozených údů, jednak připraviti je přiměřeným výcvikem pro jich budoucí povolání v míru, z něhož byli následkem poranění ve válce vytrženi.

Tyto úkoly převzala v markrab. Moravském na Moravě mor. zem. komise pro péči o vrátivší se vojíny.

Příznivým výsledkem peněžitých sbírek podařilo se jí získati značný kapitál, aby dostáti mohla svému účelu. Tato charitativní činnost mor. zemské komise ukázala se však v brzku nedostatečnou, aby dostáti mohla všem oprávněným přáním požadovaným jednak veřejností jednak poškozenými válečníky samými v tom směru, aby se jim dostalo aspoň částečné náhrady za to, že ve válce stali se mrzáky neb neduživci a že následkem toho existenčního boje jen ve skromné míře súčastniti se mohou.

Zejména proniklo u všech států válku vedoucích poznání, že válečníci, kteří za otcovskou půdu prolévali svou krev, nemají býti vyloučeni z držby této půdy, nýbrž že upevnění jejich rodinného života nejlépe dojde uskutečnění založením domovin v přiměřených jejich životním zvykům a potřebám.

Otázka domovin válečníků stala se tedy hned na počátku války nejdůležitějším bodem programu válečné péče.

Studium této otázky vedlo však brzo k poznání, že akce o zřizování domovin válečníků nesmí býti centralisována v bývalém říšském hlavním a sídelním městě jak se původně zamýšlelo, nýbrž že akce tato, opírajíc se o domovské obce, řešena býti může pouze autoritou, která jest v přiměřeném styku s obcemi a má přiměřený vliv na ně, dále že akce tato má-li býti aspoň částečně úspěšně provedena, vyžadovat bude prostředků, jež přesahují síly soukromých sdružení.

Ježto dále činnost mor. zem. komise pro péči o vracející se vojíny hned při založení byla časově obmezena a bylo nutno zaříditi, aby v činnosti její po zrušení komise se pokračovalo, rozhodl se mor. zem. výbor jako nejpovolanější autonomní korporace převzíti jednak vedení akce o zřizování domovin pro válečníky, pokud se týče soustřediti v sobě snahy k tomu účelu čelící, jednak zdůrazniti, že dosavadní činnost mor. zem. komise pro péči o vracející se vojíny po zrušení této komise mor. zem. samosprávou dále vedena býti má.

Mor. zem. výbor usnesl se proto již v dubnu 1917 zříditi zvláštní zem. úřad pro domoviny válečníků a věnovati k tomu účelu základní kapitál 2000000 K ze zem. prostředků a přibrati do tohoto úřadu zástupce oněch státních, autonomních a soukromých sdružení, která v tom směru byla dosud činná, ve formě poradního sboru, aby na provedení vytknutého úkolu spolupracovali.

Organisační řád tohoto zem. úřadu pro domoviny válečníků pokud se týče organisační řád poradního sboru tohoto úřadu dovoluje si mor. zem. výbor ministerstvu k nahlédnutí předložiti.

Zmíněný poradní sbor ustavil se v červenci 1918 a zem. úřad pro domoviny válečníků v markrab. Moravském počal tím svou činnost.

Činnost tato spočívati měla především, než by bylo možno přikročiti k vybudování domovin a k propůjčování nutných pozemků, v získávání potřebných prostředků jednak v penězích jednak v nabývání pozemků, a ve zjišťování počtu osob, jež účastny býti mají výhod úřadem domovin válečníků zamýšlených.

Za účelem zjištění počtu těchto osob bylo nutno začíti s pořízením statistiky válečných invalidů na Moravě, především z toho důvodu, aby získán byl přibližný obraz o výši nutných prostředků a aby zamezeno bylo použití prostředků po ruce jsoucích bez předchozího správného podkladu.

Sestavením této statistiky je zem. úřad pro domoviny válečníků plně zaměstnán a slouží mu jako pomůcky k tomu účelu akta mor. zem. komise, výkazy domovských obcí a spolučinnost organisací váleč. invalidů.

Zároveň bylo vyučování zručnostem zem. výborem co nejintensivněji organisováno, aby hlavně ohledně hospodářských domovin docíleno bylo u dotyčných čekatelů odborné způsobilosti.

Vláda býv. rak. státu byla požádána, aby toto velké humanitní a národohospodářské důležité dílo podporovala povolením přiměřeného obnosu.

Sbírka milodarů byla zahájena, jež však, poněvadž dotyčné vyhlášky uveřejněny byly právě v době státního převratu, neměla výsledku.

Zem. úřad pro domoviny válečníků sleduje všechny akce organisací váleč. invalidů v zemi a považuje za nutnou, společnou práci jednak se stávajícími institucemi pečujícími o zmírnění pohrom válečných, jednak se zmíněnými organisacemi invalidů.

Týž úřad má dále za to, že má spravedlivý nárok na část tak zv. fondu císaře Karla, který sebrán byl z příspěvků všech zemí korunních býv. Rakouska a že tudíž fondu toho má býti použito ve prospěch všech států vzniklých na půdě býv. Rakouska.

Sbírka milodarů ve prospěch zem. úřadu pro domoviny válečníků povolena byla mor. místodržitelstvím již v r. 1917.

Dosavadní peněžité prostředky však nikterak nestačí, aby velkou akci úřadem pro domoviny válečníků zamýšlenou řádně provedly, nepřispěje-li také stát přiměřeným obnosem.

Mor. zem. výbor má za to, že může ve své započaté činnosti ve věci domovin válečníků jen tehdy zdárně a s výsledkem pokračovati, dozná-li činnost jeho souhlasu a podpory československé vlády a přizpůsobí-li se v tom směru vládním intencím, pokud se týče vřadí-li se v systém válečné péče státem zamýšlený.

Mor. zem. výbor žádá tedy ministerstvo pro sociální péči o laskavé sdělení, jaké úmysly chová vláda v příčině zřizování domovin válečníků, jakož i o sdělení, může-li mor. zem. výbor spoléhati na hmotnou státní podporu v činnosti započaté.

V Brně, dne 12. 2. (19)19

c)

Úřad pro péči o válečné poškozence pro Moravu a Slezsko

Číslo jednací 6935
V Brně, dne 23. srpna 1919

Moravskému zemskému výboru v Brně.

Přísedícím zemskému výboru, panem prof. Šrámkem bylo mi telefonicky sděleno, že pan profesor Šrámek zamýšlí ku spravování 2000000 K darovaných zemským výborem moravským pro zřizování domovin válečným invalidům a slepcům, zříditi zvláštní úřad pro válečné domoviny.

Protestuji proti zřizování nového úřadu, jenž při stávajícím již státním úřadě pro péči o válečné poškozence pro Moravu a Slezsko v Brně bude naprosto zbytečnou, práci jenom stěžující institucí.

Jednak budování úřadu, jejž pan prof. Šrámek míní začíti až v říjnu, nebude do konce roku hotovo a invalidi, obzvláště slepci nemohou a nechtí již déle čekati.

Obnos 2000000 K jest celkem malý a úroky z něho plynoucí nebudou a nemohou stačiti k úhradě zařízení úřadu a ku krytí platu úředníků a podobný úřad časem spotřeboval by značnou část tohoto fondu sám pro režii a za obnos režie může býti mnoha slepcům zajištěna existence.

Navrhuji, aby pro správu fondu byl zřízen zvláštní výbor; šetření a vypracovávání návrhů pro udělování podpor a zařízování domovin bude prováděti náš úřad. Výbor pak bude pouze rozhodovati o vypracovaných a vyšetřených případech.

Žádám o laskavou zprávu, jaké stanovisko zemský výbor moravský k této otázce zaujme a prosím o pokud možno rychlé vyřízení.

Úřad má ve vyjednávání koupi několika domků pro válečné slepce. Je zapotřebí, aby do skončení našeho vyjednávání otázka a rozhodování nad fondem byla určitě vyřízena, poněvadž prodejci stojí jenom pro poměrně krátkou dobu ve slově a tím, že z fondu pro domoviny nebude každá jednotlivá záležitost rychle vyřízena, nebudeme moci koupi provésti.

Jedná se rovněž o to, v čí prospěch má býti poskytnutá podpora na nemovitosti zajištěná.

Jsem přesvědčen, že zemský výbor moravský uzná nutnost rychlého vyřízení celé této záležitosti a učiní co nejdříve definitivní rozhodnutí.

Ředitel:

Razítko: Státní úřad pro péči o válečné poškozence na Moravě a ve Slezsku v Brně.

d)

Ref. Msgr. Šrámek

Zem. úřad pro domoviny válečníků v markrab. Moravském.

k čís 11354/II/3 ze dne 29. 9 (1)919.

Ministerstvu sociální péče v Praze

K hořejšímu přípisu zaslanému přísedícímu mor. zem. výboru p. prof. Msgr. Šrámkovi dovoluje si zem. výbor v hořejší věci sděliti následující:

Zdejším podáním ze dne 12. února 1919, č. 855 sdělil zem. výbor ministerstvu sociální péče, že zřídil zem. úřad pro domoviny válečníků v markrab. Moravském a vylíčil v témž podání důvody, které vedly zem. výbor ku zřízení tohoto úřadu jakož i nastínil dosavadní činnost jeho.

Současně žádal zem. výbor ministerstvo o laskavé sdělení, jaké úmysly chová vláda v příčině zřizování domovin válečníků jakož i o sdělení, může-li mor. zem. výbor spoléhati na hmotnou státní podporu v činnosti započaté.

Na podání toto nedostalo se zem. výboru přes urgenci odpovědi.

Nejistota, jakým způsobem upravena bude státní péče o válečné invalidy, a obava, aby činnost nově zřízeného zem. úřadu pro domoviny válečníků v markrab. Mor. nekollidovala se zamýšlenou činností státních úřadů v tom směru, nutila zem. výbor, že činnost jmenovaného zem. úřadu obmezovala se na práce přípravné až známa bude odpověď ministerstva na učiněný dotaz, pokud se týče až péče o válečné invalidy zákonitě bude upravena.

Zákonem ze dne 8. dubna 1919 č. 199 sb. z. a n. upravena péče o válečné poškozence a na základě jeho zřízeny státní zem. úřady pro Čechy, pro Moravu se Slezskem a pro Slovensko.

Jedním z úkolů těchto úřadů státních jest, aby napomáhaly k tomu, aby se invalidé samostatně mohli živiti.

Částečné provedení úkolu toho vytknul si však již dříve zem. úřad pro domoviny válečníků v markrab. Mor., jehož hlavní činnost má spočívati v tom, aby umožněno bylo váleč. invalidům založiti si vlastní domoviny, jež by odpovídaly jejich životním obyčejům a poměrům.

Nejedná se tedy o zamýšlené zřízení nového zem. úřadu v tom směru, jak se ministerstvo sociální péče v zaslaném sem přípise domnívá, nýbrž o to, aby tento úřad ustavený již v dubnu 1917, mohl svou činnost zahájiti paralelně s činností úřadu státního, což možno tím způsobem uskutečniti, že by působnost obou úřadů obapolnou dohodou účelně byla vymezena.

Zem. úřad pro domoviny válečníků v markrab. Mor. jest ochoten a s to, aby péči o invalidy zřizováním váleč. domovin se zdarem prováděl a zdárně skončil, bude-li mu morální případně i hmotná podpora státní správy zabezpečena.

Mor. zem. výbor dovoluje si tudíž slušný dotaz, je-li ministerstvo sociální péče ochotno, podporovati snahu zem. úřadu pro domoviny válečníků v markrab. Mor. tím, že by zřizování domovin vyňalo buď vůbec aneb částečně z působnosti státního úřadu a svěřilo ji výhradně tomuto zem. úřadu, a v kladném případě je-li ochotno přikázati ony hmotné prostředky, jichž by jinak dostalo k naznačenému účelu státnímu úřadu pro péči o váleč. poškozence, poskytnouti zem. úřadu pro domoviny válečníků v markrab. Mor.

V Brně, dne 5. září 1919

e)

Ministr sociální péče Republiky československé

V Praze, dne 29. listopadu 1919.

Č. j. 16907/II/3.-19.-

Zemský úřad pro domoviny válečníků v markrabství Moravském.

Zemskému výboru markrabství Moravského v Brně.

Vyřizujíc tamní podání ze dne 5. září 1919 čís. 45622 oznamuje ministerstvo sociální péče, že na tamní návrh, aby byl uveden v činnost zřízený zvláštní "Zemský úřad pro domoviny válečníků v markrabství Moravském", přistoupiti nemůže.

Veškerá péče o válečné poškozence byla jak známo svěřena zákonem ze dne 8. dubna 1919 č. 199 sb. z. a n. ministerstvu sociální péče. Do rámce činnosti ministerstva spadá také otázka zřizování válečných domovin.

Ministerstvo sociální péče zřídilo ku provádění veškeré péče o válečné poškozence podle nařízení ze dne 17. října 1919 č. 561 sb. z. a n. zemské úřady, a sice v Praze pro Čechy, v Brně pro Moravu a Slezsko a v Trnavě (prozatím se sídlem v Bratislavě) pro Slovensko.

Jest samozřejmo, že úřadům těm připadne také úkol organisace domovin pro válečné invalidy. Za tohoto organisačního stavu bylo by neúčelným, aby kromě tohoto velkého úřadu působil ještě zemský úřad pro domoviny válečníků, kterému by nepřipadl přirozeně jiný úkol, než pečovat o válečné invalidy ve směru válečných domovin.

Uváží-li se dále, že tento úřad by měl k disposici celkem K 2000000, -, pak jest pochopitelno, že by správní výlohy s činností tohoto úřadu spojené nebyly v žádném poměru k výsledkům jeho působení, a že by se zajisté jednalo pouze o zbytečné tříštění akce, které zmíněným již zákonem a nařízením byl dán jednotný podklad.

Vzhledem k těmto důvodům zaujímá ministerstvo stanovisko, že i otázka válečných domovin spadá do pravomoci zemských úřadů pro péči o válečné poškozence.

Ministerstvo sociální péče považuje proto za jedině účelné toto rozřešení sporné otázky: Zemský výbor odevzdá fond K 2000000,- Zemskému úřadu pro péči o válečné poškozence v Brně s výslovným určením, že prostředků těch má býti použito výhradně ku zřizování domovin pro válečné invalidy, příslušníky moravské. Zemskému výboru může býti zajištěna součinnost tím způsobem, že bude dosazen zvláštní výbor, který by spolu rozhodoval o každém případě, v němž by se jednalo o zřízení válečné domoviny z prostředků tohoto fondu. Jiné rozřešení by bylo na úkor věci a znamenalo by zbytečné zbyrokratisování akce, pro jejíž účelné provádění jsou již zajištěny všechny potřebné předpoklady.

Ministr:

f)

Čís. 65137/19
Referent: p. prof. Drobný.

Zemský úřad pro domoviny válečníků v markrabství Moravském, upotřebení úvěru k jiným účelům.

Ministerstvu vnitra v Praze.

Mor. zemský výbor usnesl se v dubnu 1917 zříditi zvláštní zemský úřad pro domoviny válečníků a věnovati k tomu účelu základní kapitál 2000000 K ze zem. prostředků a přibrati do tohoto úřadu zástupce oněch státních autonomních a soukromých sdružení, která v tom směru byla dosud činna ve formě poradního sboru, aby na provedení tímto úřadem vytknutého úkolu spolupracovali.

Činnost zem. úřadu pro domoviny válečníků měla především spočívati ve vybudování domoviny a propůjčování nutných pozemků z války vracejícím se vojínům.

Za tím účelem zařaděno bylo do zem. rozpočtu pro rok 1918 250000 K
v roce 1919 250000 K
v roce 1920 250000 K
s připočtením výnosu veřejných sbírek per 103 K 71 h
a po odečtení vydání per 52555 K 33 (h)
činí zbytek tohoto fondu 697548 K 38 (h)

K zařazení dalších úvěrů do zem. rozpočtů a k realisování celého podniku nedošlo následkem změněných poměrů a následkem převzetí péče o válečné poškozence ministerstvem sociální péče.

Jedná se nyní o to, aby úvěru pro domoviny válečníků do zemských rozpočtů zařazených použito býti mohlo k účelům jiným.

Čs. Červený kříž v dohodě s ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a jinými veřejnými činiteli hodlá v Mor. Ostravě jako v příštím župním sídle vybudovati dům sociální péče, kde soustředěna by byla sociální péče jak státní, tak župní, komunální i dobrovolná.

Na nákladech má participovati Čs. Červený kříž, stát, země, město Mor. Ostrava po příp. jiní veřejní činitelé.

Na základě žádosti čs. Červeným křížem v Mor. Ostravě sem podané jest mor. zemský výbor ochoten za určitých podmínek přispěti na vybudování zmíněného domu obnosem 600000 K a žádá proto vládu za svolení, aby úvěru určeného původně pro domoviny válečníků použíti mohl obnosem 600000 K jako zemskou subvenci na vybudování zmíněného domu sociální péče v Mor. Ostravě.

V Brně, dne 24. 7. 1922.

A 9, kr. 2464, č. 65137/1919