Mince moravských stavů ražené a obíhající v letech 1619-1621

Během stavovského povstání byly v roce 1619 na Moravě v Brně ve starém mincovním domě na Mečové ulici č. 2, či snad už v Dietrichsteinském paláci, který patřil moravským evangelickým stavům (jen ražba drobných mincí, 12 a 3 krejcary), a v Olomouci v bývalé jezuitské koleji zřízeny stavovské mincovny razící stavovské mince (ražba dukátů, tolaru, 48, 24, 12 a 3 krejcarů).


Tolar moravských stavů, rub a líc s moravskou orlicí

Moravskými stavy byl tedy ražen stříbrný tolar, 48 krejcar, 24 krejcar, 12 krejcar a 3 krejcar. 3 krejcar byl ražen jen ve velmi omezeném množství. Ze zlatých mincí byl ražen 25 dukát (příležitostná ražba), 10 dukát a 5 dukát.


12 krejcar moravských stavů, rub a líc s moravskou orlicí

Po porážce stavovského povstání obíhala stavovská mince i v roce 1621. V mincovnách se nadále razily císařské mince.

Česká mincovna, říjen 2012, replika olomouckého
tolaru moravských stavů z roku 1620, rub

Na moravských stavovských mincích se na líci nachází moravská orlice s opisem MONETA NOVA MARCHIO MORAVIAE (Mince nová Markrabství moravského) a na rubu obelisk (čtyřboký jehlan) na obdélném podstavci obtáčený vinnou révou a moravská orlice s nápisem UNIO (jednota), vyjadřujícím jednotu moravských stavů, a opisem TE STANTE VIREBO (Stojíš-li spolu se mnou, budu silný), čímž byla míněna Boží přízeň. Poznámka: Jedná se o překlad na odkazované stránce České mincovny.

Česká mincovna, říjen 2012, replika olomouckého tolaru
moravských stavů z roku 1620, líc s moravskou orlicí

Dnes ke koupi zájemcům nabízené repliky jsou stříbrné i zlaté.

Antiquanova, rytec Petr Soušek, replika pětidukátu
moravských stavů z roku 1620, rub; průměr: 38 mm,
hmotnost: 17.2 g, ryzost: 999,9/1000 Au, emise: 2000
Antiquanova, rytec Petr Soušek, replika pětidukátu
moravských stavů z roku 1620, líc s moravskou orlicí

K překladu devízy je třeba doplnit informace od odborníka:

"Devíza „Te stante virebo“ v překladu znamená „budeš-li stát, porostu“ (te stante  = z tebe stojícího, virebo = budoucí čas od vireo –  rostu, vyrůstám, rozrůstám se). Emblém pyramidy ovinuté břečťanem i heslo zvolil remešský arcibiskup kardinál Karel Lotrinský (1524-1574) v roce 1547 u příležitosti korunovačního vjezdu francouzského krále Jindřicha II. do města. Pyramida představovala krále Jindřicha II., a břečťan (nikoliv vinná réva!), který může růst jen díky pevnosti pyramidy, pak samotného kardinála, přeneseně pak jakéhokoliv francouzského poddaného.  Emblém s devizou se zachoval v řadě knih zabývajících se obrazovou symbolikou, nejen francouzských, ale i anglických a nizozemských, již jako obecná obrazová alegorie nutnosti pevných zásad či dobrého vůdce pro lidský život (Claude Paradin, Devises heroiques (1557), G. Whitney: A choice of emblems  (Leiden 1586), Daniël Heinsius, Emblemata amatoria (1607/8), Gabriel Rollenhagen : Emblemata (Arnhem 1615)). Odtud to zřejmě převzal nějaký moravský vzdělanec, jinak nemá toto heslo s Moravou nic společného. Na moravských mincích je výše zmíněnou vůdčí zásadou jednota (Unio), tedy jednota moravských stavů."

Claude Paradin. Devises heroiques (1557).
Te stante virebo

Pro srovnání významů heslo obsažené ve slovníku klasické latiny:

vireo, ére, ui, - 1) vl. zelenati se, býti zelený: part. virens (i jako adj. is.) zelenající se, zelený; fronde v. nova V; 2) metaf. a) "kvésti" α) býti svěží, mlád, zdráv, silný; (Camillus) virebat integris sensibus L; dum virent genua H; donec virenti canities abest H; β) arcem ingeniis opibusque et pace virentem O; b) "žíti": virens in Aetna flamma H.