Obraz (olej) se slavobránou (namalovaný výtvarníkem a sochařem Antonínem
Tomášem Beckem (1835-1908) v 80. letech 19. století), přibližující
událost setkání císaře a cara v Kroměříži roce 1885, vypovídá v barvách, k čemu a jak slavobrána sloužila.
Na začátku se dalo uvažovat o tom, že červenobílá bikolóra představuje české barvy, ale tento okamžitý nápad se dá přehodnotit. Věc jsme předložili odborníkovi, který je navyklý nad symbolikou přemýšlet déle, důkladněji a lépe, než bychom to udělali my. Při prvním pohledu totiž nebyl ani jím bavorský výklad bílomodré bikolóry na
slavobráně tak docela chápán ("Proč by tam mělo být Bavorsko, a když
už, proč zároveň ne barvy Rakouska?"), ale již další pohled na dochovanou fotografii dal podnět k rozvedení myšlenky.
Na zachycené straně jsou iniciály FJ a E, což znamená počáteční písmena jmen rakouského císařského manželského páru, Františka Josefa I. a Alžbětu Bavorskou (Elisabeth; Sisi). Potom je srozumitelnější, že dvojice korouhví (bikolór) na levé straně (z pohledu pozorovatele) a na pravé straně jsou rakouské císařské (černožlutá) a bavorské královské barvy (bílomodrá).
Za nimi ve scéně jsou bíločervená bikolóra a černožlutobílá trikolóra. Když se na situaci podíváme z opačné strany je na čestnější pravé straně (heraldicky) ruská imperiální trikolóra (Romanovců, užívaná vedle či místo
ruské bílomodročervené trikolóry). Ruský car Alexandr III. (Alexandr Alexandrovič Romanov) měl za manželku Marii Fjodorovnu (Marie Sofie Dánská), což byla dánská princezna a jako manželka cara Alexandra III. ruská carevna. Bíločervená bikolóra potom představuje (analogicky k bavorské bikolóře) dánské barvy odvozené z vlajky Dánska, (červené s bílým křížem). Fotografii pohledu z druhé strany slavobrány ale nemáme.
Z Našince z 26. 8. 1885 se dozvídáme popis slavobrány: "Od nádraží k prvnímu mostu postaveny jsou četné stožáry s prapory střídavě rakouskými a ruskými, českými a moravskými
a spojeny jsou festony ze zeleně; právě na odbočce k mostu druhému
postavena ohromná slávobrána, kolos sic, avšak nepříliš vkusný
rozčleněním a báječně jednoduchý okrasou, ze čtyr rožních risalitů vlají
prapory nad krásnou bronzovou Glorií, u jejichž nohou amorety drží znaky zemské český a moravský,
mimo začáteční písmena jmen JJ. VV. nemá brána nápisů. Velmi prospěšně
vyjímají se podle této brány dva pilony, jež spojeny jsou dvojitým
festonem nesoucím nápis "Rolnictvo." Jsou to vysoké obelisky na
podstavci obložené smrčím a bohatě vyzdobené. Na jednom z nich český lev, na druhém moravská orlice."
O slavobráně píší samozřejmě i další listy: Opavský týdenník z 28. 8. 1885: Nejprve o situaci ve městě: "Monogrammy JJ. Veličenstev a korunních manželův vyskytovaly se velmi často." Potom o slavobráně, cestě k nádraží a dál: "Před mosty, tam kde se Hulínská silnice sbíhá s cestou k nádraží,
postavilo město vítězoslavnou bránu podle vzoru antického, na níž
okřídlená bohyně Nika věnec podávajíc v záři slunečné se zlatem třpytí.
Brána jest bez nápisu. Nepatrnou sice výškou proti bráně, ale tím větší
originalností vynikají dva obelisky čtyrhranné, jež rolnictvo okresu
Kroměřížského postaviti dalo při cestě vedoucí od nádraží." (...) "Další ozdobou jak některých ulic tak i cesty k nádraží ano i celé železné trati až po Hulín byly vkusné stožáry s praporci."
Píše Die Presse z 25. 8. 1885 o situaci vedle slavobrány nebo na slavobráně, anebo jen o tom, čím si je autor jistý?
"Der Rahmen dieses lieblichen Bildes war auf der einen Seite die Triumphpforte der Stadt Kremsier, ein mächtiger Bau, auf der andern Seite eine mit einem eleganten Publicum gefüllte Tribüne; vor der Triumphforte wehten die Fahnen Oesterreichs, Mährens, Baierns und Rußlands. Auf einer Kuppel steht ein Genius, die Wappen Oesterreichs und Rußlands bekränzend." Ta socha je natočena jedním směrem a jde o to, jak přesný je to popis. Přímo pod sochou by měl být český lev a moravská orlice. Lepšímu pohledu na znaky pod nimi by tedy svědčil náhled obrazu ve větším rozlišení.
Podobně jako Die Presse informuje Mährisches Tagblatt z 22. 8. 1885. Je třeba si ovšem uvědomit, že noviny informace často přejímaly.
"Die Triumphpforte, die bei dem eisernen Thore errichtet wird, gewährt
einen wahrhaft imposanten Anblick; hoch oben wird eine prachtvolle Figur
stehen, in deren Händen österreichische und russische Wappen sich besitzen werden; der innere Theil ist mit sehr schönen Malereien versehen."
Při zkoumání položené otázky by se tak jistě hodilo prohledat dobový tisk se zaměřením na doložení existence zmínky o monogramech carského páru na druhé straně brány. Jestli je opravdu možné, že v Kroměříži se myslelo i na dánský původ carevny.
Formulace v Našinci: "mimo začáteční písmena jmen JJ. VV. nemá brána nápisů" znamená přesně co? Nejradši ovšem máme a rozhodující by byl úřední dokument, ale z toho novinář nečerpal. Popsal, co viděl, nebo si myslel, že vidí. I malíř si mohl s odstupem při vymalovávání znaků na plátně v místě, kde si předtím mohl načrtnout jen obrys štítu, tedy věděl, že tam nějaké znaky byly, v pohodlí pracovny věci trochu domýšlet?
