Moravská orlice na praporech zemských milic, rok 1745

Zuzana Macurová ve své práci Kapitoly z mecenátu Matouše Pertschera, představeného brněnského augustiniánského kláštera (1740-1777), Brno 2009, zmiňuje události roku 1745, který byl opět silně spojen s milostným obrazem Panny Marie. V květnu 1745 bylo u sv. Tomáše slavnostně požehnáno deset praporů zemských milic, na nichž se v modrém poli nacházela moravská orlice se svatotomášskou Madonou (modrý taft s moravskou orlicí), ochránkyní celé země (P. Marie Svatotomská; Černá Madona; divotvůrkyně), ve středu praporu. Po straně obrazu svatotomášské Madony, jsou dole na orlici, písmena M a T, což jsou iniciály Marie Terezie.

Abyste se dozvěděli více o zemských milicích v Čechách a na Moravě v 1. polovině 40. let 18. století, můžete si přečíst článek: Organizace zemské milice v Čechách a na Moravě v letech 1744–1745 (Rukopis z pozůstalosti Lubomíra Uhlíře, který velmi pravděpodobně také byl jeho autorem).

Pokud bychom sled slov "infra aquilam inscriptio" vykládali tím způsobem, že to znamená, že nápis, který následuje: „Sub tuum praesidium“ (pod tvou ochranou), byl pod orlicí, máme problém, když chceme popis spojovat s obrázkem dochovaného praporu níže. Co je jisté, je, že tam na konci věty stojí: "inscriptio: Sub tuum praesidium".

Jde o to, jak si při překladu věty poradíme s "infra aquilam inscriptio" - s oním "infra aquilam". Překládáme to správně tak, že písmena M a T jsou "po straně/ze strany" obrazu (P. Marie Svatotomské) a jsou "dole na orlici", a když bychom chtěli někam umístit čárku, tak až za "aquilam" (nebo ta dvě slova obalit čárkami z obou stran), nebo ani tam čárka nepatří? Tedy by to vypadalo jako: "ex parte nomina serenissimae reginae nostrae: M. T. infra aquilam, inscriptio: Sub tuum praesidium!" či "ex parte nomina serenissimae reginae nostrae: M. T., infra aquilam, inscriptio: Sub tuum praesidium!". Je-li to tak, i není-li to tak, pak by nám to nějaký latiník mohl vysvětlit lépe. Když by nás zajímalo, jestli se "infra" může pojit s akuzativem, tak ve slovníku najdeme jako příklad spojení: infra annum - během roku. Je to takový překladatelský oříšek pro nefilology.

"Kolmější" fotografie praporu se nachází v dokumentu na CD
přiloženém k práci Dufková Libuše et al., Baroko: příběhy
barokního Brna, editor: Jana Svobodová, Brno, 2009, jež byla
Muzeem města Brna vydána při příležitosti stejnojmenné výstavy
konané ve dnech 20. května - 1. listopadu 2009.
Prapor mariánský, 1744, hedvábí, 2 440 × 2 110 mm,
restaurováno: Jindřiška Hrdá Drábková, 2007–2008,
Brno, Muzeum města Brna, inv. č. 102 829.;
Baroko: příběhy barokního Brna. Výběrový katalog.
Muzeum města Brna, 2009.

"Vexilla illa fuerunt ex caerulea taffeta, cum moravica aquila, in cujus centro thaumaturga imago Sancto-Thomensis, ex parte nomina serenissimae reginae nostrae: M. T. infra aquilam, inscriptio: Sub tuum praesidium!"

"Ony praporce byly z modrého taftu, s moravskou orlicí, v jejich středu divotvůrný obraz svatotomský, ze strany jména naší nejjasnější královny: M. T., dole na orlici, nápis: Pod tvojí ochranou."

Hra se slovy: divotvůrný obraz svatotomský => obraz svatotomské divotvůrkyně.

Nebo snad (?) je správnou verze s použitím čárky, jak ji vidíte v přepisu příslušné pasáže dále v příspěvku, která má taky cosi do sebe: "M. T., infra aquilam inscriptio", akorát se nejspíš dost rychle rozchází se zobrazeným praporem:

Vexilla illa fuerunt ex caerulea taffeta, cum moravica aquila, in cujus centro thaumaturga imago Sancto-Thomensis, ex parte nomina serenissimae reginae nostrae: M. T., infra aquilam inscriptio: Sub tuum praesidium!

I bez obrázku se dalo předpokládat, že prapor z modrého taftu mohl být v této době čtvercový. O praporu bylo řečeno, že je úžasný: viz naše i prvorepublikové prezidentské vlajky (prapory či jízdní standarty) - viz kontinuita lemu v podobě plamenů (ty se objevují po celou dobu 17.-19. stol. jako motiv lemů vojenských praporů a odtud jsme to převzali i za 1. republiky. Najdete je i na současných praporech Armády ČR atd.) a samozřejmě vše v bílo-červeno-modrých barvách!

Prapor s moravskou orlicí, který je vyobrazen v o dvě stě let starší práci Jacoba Koebela, Wapen. Des heyligen Römischen Reichs Teutscher nation, z roku 1545 (dřevořez od Jacoba Kallenberga), je obdélníkového tvaru.

Barvy moravské orlice nebyly v textu (Historia in annales monasterii brunensis... ex authenticis fontibus archivi brunensis desumpta, et synopsi chronologica deducta, juxta tenorem instrumentorum originalium. Anno Domini 1769; anály kláštera jsou dovedeny do roku 1772), jak se dá očekávat, výslovně popsány. Je použit běžný uznávaný heraldický popis (moravská orlice, což je podle terminologie stříbrnočerveně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí v modrém poli). Byla tedy bíločerveně šachovaná. Na obrázku je vidět bez zlaté koruny a zlaté zbroje. Taft: ukázky tkaniny.

"§ 59

Fundatio Beneschovskiana, in Moravia erectio militis provincialis, et subsidium praesentaneum."

(...)

"Eodem anno, die trigesima Maii, quo fuit Dominica sexta post Pascha, in ecclesia nostra Brunae ad Sanctum Thomam, solenniter benedicta fuerunt decem vexilla, pro recenter exstructis militibus provincialibus in Moravia, vulgo: Land-Militz, et quidem a R[o]m[an]o et Ill[ustrissi]mo domino Ferdinando Julio de Trojer comite, cathedralis ecclesiae olomucensis praelato scholastico, pro tempore nomine fidelis capituli deputato Brunae. Vexilla illa fuerunt ex caerulea taffeta, cum moravica aquila, in cujus centro thaumaturga imago Sancto-Thomensis, ex parte nomina serenissimae reginae nostrae: M. T., infra aquilam inscriptio: Sub tuum praesidium! Vexilla mane per officiales militares ad sacellum marianum delata, coram sacra imagine in parva mensula posita fuerunt, positis circa ea vigiliis; brevi post advenerunt cum militari musica trium districtuum Moraviae cohortes, brunensis nempe, znoymensis, et iglaviensis, quibus se adjunxerunt tres aliae privatae cohortes, comitis de Zinzendorff, Trautmansdorff, et Wirmb; venientes ad fores ecclesiae nostrae, steterunt in parada ut ajunt. Concionem fecit noster ordinarius concionator; hora consueta pro cantato sacro comparuerunt excellentissimi ac illustrissimi, dominus Maximilianus comes de Kaunitz, et Rittberg, supremus Moraviae capitaneus; dominus Leopoldus comes a Dietrichstein supremus cammerarius; et dominus Josephus comes ab Heisler supremus judex, item bellicus generalis de Terzy, et alia innumera dominia promiscui sexus. Missam pontificaliter in sacello cantavit idem dominus comes a Trojer; sub evangelio decem vexilliferi gladios suos evaginarunt, et diaconum cantantem cinxerunt. Terminata missa pontificans in faldisterio vexilla unum post alterum benedixit, et demum eadem vexilliferis sub certa formula ex pontificali Romano extradidit. Mox processerunt singuli ad majorem ecclesiae januam, ubi reliquae ceremoniae sub dio peragi debuissent, sed quia pluvia intervenerat, peracta sunt omnia intra ecclesiam; primos tres clavos in honorem Sanctissimae Trinitatis vexillis infixit R[o]m[an]us pontifica[ry?], dein supremus capitaneus et reliqui nobiles, ac milites a quavis cohorte deputati, in honorem serenissimae reginae, et inclytorum statuum Moraviae; finaliter distributa sunt vexilla suis cohortibus, in quo singuli milites jurare debuerunt, ante domum excellentissimi supremi capitanei; post triennium, nempe anno 1748 denuo cassati sunt et reducti omnes."

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, E 4 Augustiniáni Staré Brno, 41 i:4, Annales monasterii S. Thomae Brunae, kr. č. 105, s. 488-489