Ozdobování budov veřejných škol obecných, 1915

C. k. okresní školní rada.
V Hustopeči, dne 14. února 1915

Čís: 265 / šk

Ozdobování budov veřejných škol obecných.

Moravskému zemskému výboru v Brně.

Žádám za příčinou dalšího úředního zařízení v hořejší věci za authentické pokud možno brzké sdělení, zdali na praporech jsou zemské barvy (od shora při svisle vztyčeném práporu počítají) červená a bílá nebo červená a žlutá.

Předseda:

Předseda se ptá na toto: Mám vyvěsit prapor červenobílý anebo červenožlutý? Poraďte. V této době ještě mohl váhat a klást dotazy, v nichž prosí své nadřízené o pomoc. Co kdyby si přece jen, jako doposud, mohl vybrat? O něco později byla věc politicky rozhodnuta a jednoznačně zodpovězena.

Odpovědi co do barev se jemu a ostatním zájemcům dostalo až úplně shora (myšleno ovšem na úrovni státní - pozemské) tím, že jeho císařské a královské Apoštolské veličenstvo František Josef I. ráčil svým nejvyšším osobním dopisem z 10. října 1915 směrovaným na pana ministerského předsedu stanovit znak rakouských zemí.

Podle doslovného znění popisu středního znaku Rakouska, zveřejněného oznámením ministerského předsedy z 3. listopadu 1915, byla jako znak Markrabství moravského zmiňována v modrém (poli) zlatě korunovaná, červeně a zlatě šachovaná orlice se zlatou zbrojí (In Blau ein golden gekrönter und gewaffneter, von Rot und Gold geschachter Adler).

Na tuto odpověď však nemusela c. k. školní rada čekat tak dlouho. Již 4. března 1915 bylo referentu, který dostal projednávání přípisu na starost, jasno. Vyžádal si dobrozdání Bertholda Bretholze, který byl již 1. března 1915 s odpovědí hotov. A tak mohl referent Dr. Bar. Baratta navrhnout obsah sdělení pro c. k. školní radu:

Věc: Ozdobování budov veřej. škol obecných. - zem. barvy.

Referent Dr. Bar. Baratta

K č. 265/šk. ze dne 14./2. 1915.

Přednes.

Referent navrhuje: C. k. školní radě sděliti, že za autentické barvy moravské platí červená a žlutá (zlatá).

C. k. okr. školní radě v Hustopeči.

K shora uvedenému přípisu se c. k. ./. sděluje, že za autentické barvy moravské platí červená a žlutá (zlatá). Při tom se podotýká, že v tom ohledu, jelikož není žádného jiného zákonného ustanovení, dlužno považovati za platný jedině privilej Bedřicha III. z r. 1462, který v r. 1628 potvrzen byl od císaře Ferdinanda II.

V Brně, dne 4./3. 1915.
Baratta

(do výpravy 8. března 1915, vypraveno 9. března 1915)

V roce 1917 přibylo pro ty, kteří snad dosud nezaujali stejný postoj, jako pan předseda už na začátku roku 1915, tím že dával na první místo barvu červenou, ještě podrobnější rozvedení otázky pořadí barev a jeho zdůvodnění.

Svislé vztyčení červenobílé bikolory. Na levé straně
si představte žerď, ke které je vlajka připevněna
Svislé vyvěšení červenobílé bikolory. Červený pruh
je vlevo při pohledu (pozorovatele) na (samotný)
objekt vlajky (svislých pruhů) bez žerdi! Při pohledu
vyvěšovatele je ovšem červený pruh heraldicky vpravo.

Když se podíváme na to, že pan předseda uvažuje o pořadí červená a bílá, a připomeneme si článek v Orlici z 8. září 1888 (roč. 3, číslo 19, příloha k časopisu O barvách praporů), kde je věta "Moravský pořad barev jest: červená, bílá, modrá: červenobíle kostkovaná orlice v modrém poli.", když zároveň připomeňme komentář nejmenovaného odborníka: Pořadí moravských barev "červená, bílá, modrá" je nepřesné, správně má být uvedeno - bílá, červená, modrá, protože je chybně popisována i "červenobíle kostkovaná orlice v modrém poli" - správně bílo-červeně (respektive stříbrno-červeně) šachovaná orlice v modrém poli, může nás napadnout, že toto vnímání moravských zemských barev dle červenobíle kostkované orlice v modrém poli tu samo vytvořilo, když by šlo o případ užití bikolory, kombinaci barev, která je svým pořadím odlišná od barev pro Čechy.

Stejně tak Bertholdem Bretholzem zdůvodněná červená a žlutá, nabízí to samé řešení, když jde o nezaměnitelnost vlajky, ve vztahu k vlajce města Prahy. Díky tomu, že se pan předseda vyjadřuje výslovně, když mluví o tom, že barvy jsou seřazeny "od shora při svisle vztyčeném práporu", můžeme vyloučit, že by šlo o jeden z těch případů, kdy mluvčí začíná odspodu. Jednoho takového příkladu obrácení barev je možné si všimnout v nové době v případě na wikipedii se nacházejícího obrázkového souboru, který o bílomodré bikoloře hovoří jako o modrobílé.

Svislé vztyčení červenožluté bikolory. Na levé straně
si představte žerď, ke které je vlajka připevněna

Svislé vyvěšení červenožluté bikolory. Červený pruh
je vlevo při pohledu (pozorovatele) na (samotný)
objekt vlajky (svislých pruhů) bez žerdi! Při pohledu
vyvěšovatele je ovšem červený pruh heraldicky vpravo.

A co na to náš nejmenovaný odborník, který vše zpovzdálí pozorně sleduje? Z jeho dopisů, v nichž mimo jiné podotýká, že má na stole spoustu vědecké práce, vám přinášíme:

"Ano, pan předseda se dotazuje, nejen jaké jsou barvy Moravy, co se týče bílé nebo žluté (před změnou  - "inovací" státního znaku roku 1915), o červené barvě má jasno, a jaké je jejich vzájemné pořadí!
Jak vyplývá z popisu (závazného blasonu z roku 1915), je šachování moravské orlice "von Rot und Gold geschachter Adler."
Je to sice zvláštní, protože v modrém štítě by měl být (dle heraldických pravidel), na prvním místě následovat kov (v tomto případě zlato) a pak další tinktura (červená barva), ale blason je vždy závazný, a protože kov je (nakonec) přítomen, je možné i tuto podobu blasonu akceptovat.
Z toho ovšem zcela jednoznačně vyplývá i skutečnost úředně chápaného pořadí tzv. barev, kdy, jak ministerská odpověď zdůrazňuje: "offiziellen Beschreibung des Landeswappens ex 1915 zuerst genannten Tinktur "Rot" einsetzen will", je červená "na prvním místě".
Čili barvami Moravy by mezi lety 1915-1918 de iure byla vlajka červeno-žlutá, s horním pruhem červeným, dolním žlutým (při svislém zavěšení samotného listu pak s červeným vlevo při pohledu na objekt). Tedy zcela obráceně, než se snažil (tehdy neúspěšně) definovat zemský sněm 1848 a než dnes užívají jistá  moravistická hnutí ..."

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, A 9 Zemský výbor, kr. 47  

Tomu, jak se za 1. světové války v jednání na přelomu let 1916/1917 mezi Ministerstvem kultu a vyučování a Moravskou zemskou školní radou, resp. ministerstvem vnitra (vyjádření II. odboru ministerstva vnitra ve Vídní spravujícího šlechtické záležitosti a také záležitosti erbů v Předlitavsku) a moravským místodržitelem a moravským zemským hejtmanem, dospělo ke stanovení správného pořadí barev červená a žlutá, se podrobně věnuje František Pícha ve svém článku Příspěvek ke studiu historie moravské zemské vlajky. Vexilologie: zpravodaj České vexilologické společnosti, roč. 2014, č. 172 (2014), s. 3371-3376, když rozebírá (a překládá z němčiny) dobové dokumenty ke stanovení správného pořadí zemských barev po změně státního znaku na podzim roku 1915 podle výkladu ze začátku roku 1917: Abschrift. Aeusserung des Departements für Adelsangelegenheiten des Ministeriums des Innern zur Zahl: 1989/A ex 1916.