(...) Kéžby i národové Slovanští, kteří se toutéž trojbarvou honosí, podobně pracovali o rozkvětu církevním a o blahu člověčenstva!
Ale proč pak mluvím o těchto našich barvách národních? Snad abyste jimi za příkladem našich nábožných předků sebe a své práporce zdobili? — Co škodí? je-li kde ozdoba potřebná a obyčejná: dlužno zajisté jest a povinno i čestno, zdobiti se svým vlastním, nikoliv pak cizým péřim; t. j. užívati národních a ne cizých barev.
Avšak dnes mám jiný úmysl s těmito barvami našimi. Barvy jsou v pospolném obcování lidském známkou a takořka odleskem smejšlení vnitřního a vnitřních citův; tak k. p. vyznamenává trojbarva Moravská, modro-bílo-červená, že ten i ta, co se trojbarvou tou zdobí, v srdci svém chová uctu, vážnost a lásku ke své Moravské vlasti, ke svému národu, k mateřské řeči, а k národním právům a obyčejům, a že, pokud v silách jeho jest, o rozkvět a o blaho národa svého pečuje.
Ale každá z těchto našich barev Moravských má také ještě zvláštní, kromnárodní a všeobecný význam.
Modrá jest fialka, a znamená pokoru.
Bílá jest lílije, a znamená nevinnost.
Červená jest růže, a znamená lásku.
Již tedy znáte dvojí význam krásných našich barev Moravských; a tudyž se Vás mohu optati: Kdo že má se zdobiti těmito barvami? — Není-liž pravda? ve smyslu občanském ten i ta, co svou Moravskou vlast a svůj národ v upřímné lásce chová. — Kdo že má se zdobiti těmito barvami? — Není-liž pravda? ve smyslu náboženském ten i ta, co v duši své pěstuje fialku pokory, líliji nevinnosti, a růži křesťanské lásky.
Ale komu pak náleží přede všemi a nejvíce ozdoba modro-bílo-červená? Ozdoba modro-bílo-červená zajisté nejlíp sluší blahoslavené Panně Marii, jejíž slavnost zvěstování dnes světíme; ano blahoslavené panně Marii, kteráž jest „milosti plná, a požehnaná mezi všemi ženami;“ nebof Její nejsvatější duše může se právem honositi nejmodřejší pokorou, nejbělejší nevinností a nejčervenější láskou.
O těchto spanilých cnostech Matky Boží a neporušené Panny Marie chci v tomto kázaní svém obšírněji mluviti; a při tom spolu také ukáži Vám všem, zvláště pak Vám panny křesťanské, kterak i Vy zdobiti se máte naší trojbarvou Moravskou; a sice, pokud možno a libo, i skutečně a zevně, ale s jistotou uvnitř — na duchu a na srdci, což každému z Vás i možno i povinno jest.
