Galerie znaků českých zemí v hlavě dokumentu s hymnou České republiky

Výrobek nabízený obchodem Alerion s označením Česká národní hymna v rámu, v jehož  horní části je umístěna galerie znaků českých zemí v dnešním rozsahu daném hranicemi ČR, je provázen textem: "Vyzdobte vaši zeď originálně zpracovaným symbolem české státnosti – národní hymnou. Malebné grafické zpracování s lidovými motivy a teplé barvy v žlutohnědých odstínech zútulní nejen kanceláře úřadů, ale i obydlí každého patriota. Toto osobité zpracovaní české státní hymny - Kde domov můj, může rovněž sloužit jako krásný upomínkový předmět pro vzácné hosty či dárek pro vaše nejbližší."


Morava. Čechy. Slezsko. Pokud by někoho napadlo říct, no ovšem, je to "pořád" ten Louda, tak odpovědí mu bude, že Loudova stylizace je jistě záměrná, neboť ji všichni znají. Ale pozor – v galerii znaků vidíme, že u moravské orlice je správné pořadí tinktur (stříbrno-červeného) šachování a byla provedena řádná úprava ocasů obou orlic v patě štítu. A také bylo opraveno křížení ocasů českého lva. Všimněte si, že (čestnější – heraldicky pravý) kosmý ocas je správně překřížený nad šikmým. Na Loudově originálu je překřížení obráceně (chybně). Jde o podobný drobný nedostatek jako u pořadí tinktur šachovnice moravské orlice.


K české hymně, která se v 1. polovině 19. století (1834) objevuje nejprve v Čechách, je pěkný článek Česká hymna, kde jsou uvedeny umělecké a jiné podrobnosti ke skladbě a textu, publikovány různojazyčné verze písně (vedle české - myšleno jazykově, německá a maďarská, a také slovenská a dokonce latinská verze) a poskytnuty nahrávky umožňující porovnat vlastní pěvecký výkon s dalšími zpěváky.

Poslední oficiální verzi z roku 2008 nazpívala opěrní pěvkyně a sopranistka Kateřina Kněžíková z Národní divadla.

První sloka

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj

Druhá sloka

Kde domov můj,
kde domov můj.
V kraji znáš-li Bohu milém,
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!

Zemí českou, o které se tu zpívá, jsou myšleny (všechny) české země - ve smyslu Čech, Moravy a Slezska, jak o nich mluví Ústava České republiky. Ale velké Č či malé č, jistě ne všem na tom sejde.

V pořadu Michaely Jílkové Máte slovo s M. Jílkovou, o kterém v roce 2016 v novinách napsali, že "spíše než věcnou debatu připomíná emočně vypjatou „estrádu“.", v dílu nazvaném Změna státní hymny odvysílaném ve čtvrtek 12. dubna 2018 na ČT1 zazněl ze strany jednoho z pozvaných hostů (čtyři z nich byli podle všeho hudební vědy znalejší, hudebně vzdělaní - ministr kultury v demisi Ilja Šmíd, pak bývalý kandidát na prezidenta s potetovanou hlavou Vladimír Franz, pozván byl a přišel (na rozdíl od zástupce ČOV, který předtím za ním přišel, jestli by vypracoval novou verzi, a vlastně práci, z které vyšlo to pozdvižení, zadal) skladatel autor novinky Miloš Bok (o Miloši Bokovi se psalo např. v únorovém čísle časopisu MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska), a ještě se tam objevil jiný skladatel (verze hymny) Varhan Orchestrovič Bauer - dlouhé jméno se v rodině uděluje již tradičně) Pavla Dohnala, nynějšího předsedy strany Moravané, jednoduchý návrh na změnu textu: záměna slova "země česká" za "země české" - a bylo by vymalováno. Je to tak jednoduché, že to prostě, řeklo by se, zřejmě nebylo poprvé a třeba ani naposledy, co se s tím přišlo. Musel bych se podívat, jestli jsem to už někde taky nenapsal.

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to jsou ty krásné země,
země české, domov můj,
země české, domov můj

Vedle návrhu na změnu písmene z -á na -é ve stávající hymně, ale jak je vidět z příkladu výše, jde následně při přechodu z čísla jednotného na množné o změn několik, což by bylo v případě státní hymny považováno za dostačující, ještě Pavel Dohnal zmiňoval nutnost změny zákona o státních symbolech - uzákonění zemských symbolů, jež vypočítal jako znak, vlajku, hymnu. Neřekl ovšem a ani se jej na to nikdo pro zajímavost nezeptal, asi že v tom měli jasno, jak by třeba tyto symboly v případě Moravy vypadaly. Znak Moravy shodně s moravskou orlicí (viz velký státní znak ČR), vlajka Moravy odvozena od tohoto znaku, a zemská píseň ? - no, nějaká by se už zpívala.

Co třeba:

Kde domov můj,
kde vlast má?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to jsou ty krásné země,
země české, domov můj,
země české, domov můj

Proč se pořád řeší aranžmá? To je úplně jedno. Otázkou je text (slova). A zde je korekce vskutku možná (viz preference jmenování tří zemí). Druhá sloka nikoho nepálí. Třeba ani ty sportovce, a když by byla, tak by muselo jít o nový text, starý těžko.

A proč v pořadu nebylo „záměrně“ řečeno, jaké by ty „zemské symboly byly, jak by vypadaly“? Ať se to řekne přesně. Protože na situaci „zavedení“ zemských znaků i heraldických vlajek Čech (červené s českým lvem), Moravy (modré s moravskou orlicí) a Slezska (žluté se slezskou orlicí) je republika plně připravena. Ani je nemusíme zavádět, jsou. Na rozdíl od symboliky vytvořené vedle nich (štít na bikolóře a divné barvy). Jen nám také jaksi chybí ty faktické země (místo pitomých krajů), takže bychom vlastně absurdně uzákonili historické symboly. Ale ty přeci není třeba legalizovat, neboť existují od poloviny 13. století z vůle zeměpána i obyvatel, kteří je přijali za své a ústava se k nim nepřímo odkazuje.

Po natočení pořadu Máte slovo v České televizi se ještě Pavel Dohnal pobavil s Iljou Šmídem, z čehož měla vyplynout možnost předložit k projednání do Vlády České republiky návrh zákona o zemských symbolech historických zemí Čech, Moravy a Slezska, které definují v Preambuli Ústavy ČR území České republiky.

S trochou představivosti by se při zkušenostech z posledních let dalo říct, "No tak to je jasné ..., co asi "navrhnou". Přitom všichni experti ví, že zemské znaky jsou součástí velkého státního znaku ČR i krajů. Stejně tak i (heraldické) vlajky/prapory historických zemí, krajů atd. Netřeba nic vymýšlet a hledat shodu. To co říká Ústava plní velký státní znak i vlajky krajů. "Ať se poperou" a klidně předloží nejvyšším instancím - budeme rádi (?) - nic se dít nebude, respektive jim Ministerstvo vnitra České republiky odpoví v duchu výše nadepsaných vět. To o čem mluví, má navíc smysl jen a pouze za situace existence zemského (spolkového) zřízení. Uzákoňovat existující historické symboly (Zákon o symbolech Čech, Moravy a Slezska) je Contradictio in adjecto.

Příjemným překvapením by bylo, kdyby v odkazovaném článku zmiňovaný návrh z Ústavy ČR, velkého státního znaku a vlajek krajů vycházel.

A navíc naši experti nikdy nekývnou na "říšský" způsob (pruhovaná vlajka kombinovaná se znakem): Buď heraldická vlajka nebo ryze vexilologická (tzv. hladká). Tj. buď jen barvy, nebo obecná figura uprostřed vlajkového listu. Popřeli bychom koncept státních symbolů, krajských i komunálních, zásadu, že vlajka není "podružným" nosičem znaku, ale autonomním symbolem vedle znaku. Celá tato otázka a diskuze je irelevantní, neboť neodráží právní (správní) stav.

Takové věci se přes ministerstvo vnitra už dříve zkoušely a samozřejmě z toho nebylo nic. Jediné, co má možná smysl, je korekce slov hymny (tak jako se děje i v jiných zemích běžně), případně složení druhé sloky (zcela nové, aktuální, vhodné, vyvážené apod.).

Vexilologická tradice ČR nepřipouští štíty na vlajky - viz vlajka není (až na zdůvodněné zásadní historické aj. výjimky) nosičem znaku. Naše vexilologie ctí "západoevropský, ne říšský" model.

K úpravám a navrhovaným rozšířením stávající hymny České republiky:

1) nedělní odpoledne, variantní zpěv, mírná změna, záměna slov

Pokud by někdo chtěl vyzkoušet, zda je možno píseň Kde domov můj se stejným nápěvem zazpívat (vyzkoušet) i v trochu jiné textové úpravě, tedy v úpravě ne tak známé, chápané jako zaměření se na určitou ze zemí toho našeho svazku, míněno zemsky, i když je jasné, že někdo by to zase rád viděl k tomu zemskému smyslu zároveň i ve významu jazykovém či národnostním, tak si navodit takovou určitou náladu snad také může. Pak už to není oficiální hymna, ale pořád je to pěkná písnička. Dále je nejprve uvedena země a za ní jsou označeni její obyvatelé.

A)

Čechy, Češi:

Text zůstává stejný, v první sloce si na příslušném místě představí velké Č.

B)

Morava, Moravané:

První sloka

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země moravská, domov můj,
země moravská, domov můj

Druhá sloka

Kde domov můj,
kde domov můj.
V kraji znáš-li Bohu milém,
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Moravanů slavné plémě,
mezi Moravany domov můj,
mezi Moravany domov můj!

C)

Slezsko, Slezané:

První sloka

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země slezská, domov můj,
země slezská, domov můj

Druhá sloka

Kde domov můj,
kde domov můj.
V kraji znáš-li Bohu milém,
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Slezanů slavné plémě,
mezi Slezany domov můj,
mezi Slezany domov můj!

2) Návrh Českého olympijského výboru (potažmo České unie sportu) a Spolku Moravské srdce

Spolek Moravské srdce 28. března 2018 Českému olympijskému výboru (ČOV) zaslal návrh na jinou podobu hymny České republiky, než kterou Český olympijský výbor v novém hudebním zpracování, které stávající hymnu prodlužuje o druhou sloku, představil veřejnosti.

Píseň Moravo, Moravo (Moravo, Moravo, Moravěnko milá) s původním textem Václava Hanky se hrála a zpívala na mnohých moravských shromážděních. Hrála se a zpívala jak v roce 1968, tak po roce 1989. Její úvodní část byla dlouhá léta znělkou brněnského rozhlasového studia. Autorem hudby je Ludvík Dietrich  (*18. 3. 1803, Brno – + 11. 6. 1858, Olomouc), moravský hudební skladatel a kytarista.

Moravo, Moravo,
Moravěnko milá,
co z tebe pochází,
chasa ušlechtilá,
žádostivá boje,
a jaké to koňstvo
rodí půda tvoje.


Pokračování uvedeného textu nám na začátku 21. století zní celkem drsně. Obsahuje však i slova "Moravo, Moravo, tvá orlice pestrá byla lva českého vždy upřímná sestra, vždy upřímná sestra budiž ještě dále".

Emi             H7        Emi
1. Moravo, Moravo, Moravěnko milá!
   G                 D           G
   Co z tebe pochází chasa ušlechtilá!
   Emi               H7        Emi
   Chasa ušlechtilá, žádostivá boje
   D7     G          D7        G
   a jaké to koňstvo rodí půda tvoje
   D7     G          D7        G
   a jaké to koňstvo rodí půda tvoje!


Spolek Moravské srdce říká, že pokud je cílem i delší provedení hymny, navrhuje navázat na první sloku písně Kde domov můj první slokou slavnostní moravské písně Moravo, Moravo. Svůj návrh odůvodňuje kromě jiného tím, že Česká republika není tvořena jen Zemí Českou, ale také Zemí Moravskou.

První sloku písně pro nové provedení upravil Pavel Dohnal, který též nově otextoval i její druhou sloku. Původně měla být v pořadu Michaely jílkové použita nahrávka upravené písně, ale z toho nakonec sešlo.

Moravo, Moravo

1. Moravo, Moravo, vlasti naše milá,
co z tebe pochází chasa ušlechtilá,
chasa ušlechtilá, žádostivá boje,
než se ti zas vrátí čest a sláva tvoje,
než se ti zas vrátí čest a sláva tvoje.


2. Moravo, Moravo, po otcích dědictví,
na polích, vinicích slunce se v tobě skví,
slunce se v tobě skví a v srdcích naděje,
že boj za Moravu k vítězství dospěje,
že boj za Moravu k vítězství dospěje.

Moravo, Moravo, země Moravanů

A co na to jiní? Autor vystupující pod přezdívkou "Další Moravák" k písním, které by mohly sloužit jako hymny, v článku Václav Novotný starší a jeho píseň „Jsem Moravan“ mimo jiné napsal: "V současnosti soutěží o postavení moravské hymny především dvě písně, Moravo, Moravo a Jsem Moravan. Obě písně (především pokud jde o text, který je koneckonců u hymny to nejdůležitější) však byly složeny Čechy a přímo nebo nepřímo a zčásti měly vybízet ke spojení Moravy a Čech, což je jejich největší (dvojitá) vada. První jmenovaná píseň je dokonce tak nemoravská, že je až s podivem, proč ji vůbec někdo za hymnu Moravy považuje. Až na první, skoro jakoby maskovací sloku vybízí její celý text k tomu, aby Moravané považovali Čechy za své bratry, což nelze v žádném případě považovat za vhodnou náplň hymny (a „zachraňovat“ to zpěvem výhradně první sloky s výmluvou, že víc se jich stejně nehraje, je vrcholně nesmyslné, neboť zbytek písně utajit nelze). A ani Novotného píseň není textově žádným zázrakem, třebaže záleží i na tom, kterou verzi máme na mysli, zda původní Novotného nebo upravenou Drůbkem a Bergmannem."

Ať tak, nebo tak, pokud vás věc oslovila, zkuste si taky napsat hezký text, složit hudbu. možná si ji už teď broukáte po ránu, když stojíte před zrcadlem, a třeba se z něj, i kdyby nebyl v té roli, o jakou běží výše, přijat, stane šlágr (hit).

Řeklo by se, že celá ta akce (ČOV a další) je nesmyslná, slova druhé sloky písně Kde domov můj jsou dnes naprosto archaická (třebaže krásná!)

... v kraji bohumilém [podle jedněch nejateističtější země] duše outlé v těle čilém [podle jiných nejobéznější z národů světa] ...

A jestli je více žesťů (instrumentace) je lhostejno. Osobně by někdo tuto píseň hrál (zpíval) možná svižněji (rytmus) a líbí se mu úprava (verze) od Emy Destinové:

Kde domov můj, kde vlast má ...

Návrh:

Jedna upravená sloka (allegro?):

Kde domov můj,
kde vlast má?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, moravská a slezská,
domov můj!

Alternativní zakončení: Zde domov můj!

Druhý řádek od konce by se při naší přirozené celkové hudební vyspělosti, díky níž umíme podle potřeby hravě pracovat s melodií i s rytmem,

a) zpíval dohromady (země česká, moravská a slezská); výhodou je tu i o něco větší délka skladby (délka hry je mimochodem jeden z důvodů, proč se např. ČOV přimlouvá za přidání druhé sloky stávající hymny), nebo

b) si jej většina na místě (jeden každý z nás) při interpretaci upravila podle nálady, místa produkce, přesvědčení nebo podle bydliště či hlášeného místa pobytu (A1: země česká, A2: země moravská, A3: země slezská). S tím souvisí i alternativní zakončení, které se dá provádět stejně tak, i když se hymna zazpívá vzorově, protože je v něm přítomna odpověď na otázku vyslovenou na začátku, v němž je cítit ta žádaná rozhodnost, bojovnost a sebevědomí nebo

c) by se s krátkou přestávkou zpívalo třikrát za sebou, a tak by došlo na každou z našich zemí aspoň jednou, a zároveň to může přijít moderní, protože celková délka by se tím až ztrojnásobila, viz zdůvodnění u a). Tu by ale opravdu bylo nutné zpívat v tempu (rychlostí) Allegro, a jinak by nám mohlo stát, že by cizinci hymnu při předávání medailí buď náhodně pokrátili, anebo, což je taky řešení, by ji pustili zrychleně, a jednak by se přitom posunula výška tónů, jestli tomu dobře rozumím, a pak by ještě bylo těžko rozumět slovu.

a nebo za d) by se to dalo vzít logicky a mít hymnu o třech slokách. První s "země česká" a Čechy, druhou "země moravská" s Moravany a třetí "země slezská" se Slezany. A zpívala by se tak, že když by byla chuť, pokračovalo by se po první sloce (Čechy) slokou druhou (Morava), a když by ještě zbyl čas, tak by se končilo třetí (Slezsko). No mám pravdu?

Případně by se vymínilo, že jednou za čas se bude slezská část zpívat jako první povinně. My Moravané takové povolení nepotřebujeme. :-)


Kde domov můj, kde domov můj? Moravo, Moravo,
Moravěnko milá.

A potom je ještě jedno řešení otázky hymny, které znázorňuje obrázek. Ze stávající hymny by se nechala jen otázka na začátku, a pak už by to bylo Moravo, Moravo, Moravěnko milá. To je docela vyvážené, že ano.

Báseň Vincence Furcha:

Píseň Moravanů

Kdož jste duchem Moravané,
s citem k vlasti rozníceným,
dél hanebně netajeným,
každý s číší ať povstane:
to naší Moravě!

My ovšem rodičku Slávu,
slavnou vládkyni kocháme,
pro dceru že plápoláme,
pro dceru krásnou Moravu.
Moravě a Slávě!

Morava co choť milená,
nám dokud stane životu,
jesti v rozkoši a potu
Bohem samým zasnoubená.
Láska až do hrobu!

Morava lásky důstojná,
skrovný chová šperků zbytek,
jest však slavná choť a dítek
věrná ku slavnému kojná.
To slavné Moravě!

Nuže bratři, komu bije
láskou k vlasti srdce vřelé,
komu krev koluje v těle,
ať naše Morava žije!
Naše vlasť Moravská!

Bezdušný z našeho kruhu
ať se hnusný bídák klidí,
kdo vlastencem být se stydí,
my připíjíme druh druhu:
chvála jen vlastencům!