 |
| Vývěsní štít Československé národní rady v Paříži z ro- ku 1918 (ve správě VHÚ - Vojenský historický ústav) |
Na stránkách Československé obce legionářské se k tomuto vývěsnímu štítu: „Československá národní rada, která vznikla v roce 1916, se postupem času stala nejvyšším orgánem zahraničního odboje. Díky neutuchající práci jejích vedoucích činitelů T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika a dalších byla během roku 1918 uznána postupně všemi státy Dohody jako oficiální představitel tvořícího se československého státu. Její původní sídlo v Paříži bylo v budově č. 18 na rue Bonaparte, aby se posléze přestěhovala do budovy č. 34. Plechový vývěsní štít na dřevěném podkladu tvořený znaky jednotlivých zemí budoucího státu označoval budovu, kde ČNR sídlila.“
Není to nic překvapivého. V té době (ostatně zákonně od roku 1915 tehdy "žlutá" v šachování de iure platila a zákony monarchie se přebíraly, než došlo k jejich novelizacím atd.). Naší vlajkou tehdy byla jen bílo-červená bikiolóra, provizorní státní pečetí (v Paříži) jen lev atd.
Z
doby legionářů a dramatického období roku 1918 máme doloženy obě varianty. Prostě záleželo tehdy spíše na tom, kdo to vyrobil, namaloval, jakou měl
předlohu, jak tomu rozuměl, jak to chápal, jak se vymezoval a podobně. Tehdy
se to ještě důsledně neřešilo a nepitvalo, takže tak bylo možné i nesmyslné odstranění korunek či zbroje, což vše vidíme výše, apod. (viz i příklady chyb v té době k vidění ve slovenském znaku - červené trojvrší,
modrý štít apod.). Vyřešeno to bylo až ústavou Československé republiky/Republiky československé a zákonem o
státních symbolech.
