Typáře a pečeti města Olomouce

O pečetidlech a pečetích města Olomouce je možné si počíst v práci Hany Seichterové a Jana Štěpána Typáře a pečeti města Olomouce, která byla otištěna ve sborníku Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci č. 306, s. 19-36, vydaném v roce 2013.

Text doprovází obrázky typářů uložených ve sbírkách Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) a otisků pečetí z různých státních okresních archivů, např. SOkA Olomouc. Originál pečeti města Olomouce ze 13. století se nedochoval. O jeho existenci svědčí koroborace několika listin. Nejstarší známá pečeť města Olomouce je z roku 1305. Tato listina však patrně vznikla v biskupské kanceláři. První listinou sepsanou v městské kanceláři je listina z roku 1314 (I. typ). Je v ní poprvé zmiňována velká pečeť (v dalších listinách velká pečeť zmiňována do roku 1380). Dá se předpokládat, že ve 14. století již existovala i "menší" pečeť města Olomouce. Měl jí být dle názoru autorů článku nejstarší sekret (II. typ) nebo jiná nedochovaná pečeť. V následujícím období již pečeť rozlišována (velká x menší) není a v koroboracích se uvádí jen "naše pečeť". S první česky psanou koroborací se lze setkat až v listině z roku 1444 ("mudrich a opatrnich panow purkmistra consseluw a rady miesta Olomuczkeho ze jsu onii swu petzet").

Město Olomouc mělo vždy ve znaku a zároveň v pečetním obrazu městských pečetí tzv. moravskou orlici (rozkřídlenou šachovanou orlici) vycházející ze znaku moravských markrabat. I když se podoba orlice v zásadě neměnila, způsob jejího ztvárnění na pečetích se do určité míry měnil (podoba orlice a dalších ozdobných prvků pečetního obrazu včetně písma), což bylo způsobeno dobovým uměleckým vnímáním a uměním rytců. Velkou roli hrála tradice a sebereprezentace města. Jako vzor při návrhu vzhledu orlice mohly sloužit i orlice (která ovšem nebyly šachované), které měla ve svém znaku řada německých a rakouských i polských měst.

Vlajka Olomouce (vyhláška města Olomouce č. 25/1996)

Orlice ve znaku města Olomouce se oproti moravské orlici liší jen červeným jazykem orlice, jelikož moravská orlice má jazyk zlatý. Po roce 1558 se v rozích znaku začala objevovat majuskulní písmena SPQO, což je zkratka pro „Senatus PopulusQue Olomuncesis“ (senát a lid olomoucký), jako odkaz na zkratku římské říše SPQR. V roce 1758 olomouckým znak polepšila císařovna Marie Terezie přidáním babenberského štítku na prsa orlice. Štítek byl na památku neúspěšného obléhání Prusy ovinut zlatým řetězem, a bylo na něm uvedeno FMT, což jsou iniciály císařů Františka I. Štěpána Lotrinského a Marie Terezie (Franciscus, Maria Theresia).

Po roce 1918 byly tyto iniciály odstraněny. V roce 1934 došlo na žádost města k úplnému návratu k prosté šachované orlici (4 písmena zrušil výnos MV č. 50.139/1934/7 z 31. 10. 1934 na žádost města, neboť heraldická agenda (tak jako za monarchie) i za 1. republiky nadále spadala pod vnitro). Podle některých názorů by bylo bývalo pro ČR dobré, kdyby heraldická agenda pod ministerstvem vnitra zůstala napořád (jak je tomu dodnes na Slovensku, kde to mají ošetřeno zákonem pro fyzické i právnické  osoby, včetně církví, kde mají funkci herolda, oficiálních registrů atd. - prostě dokonale, jako v Británii). V roce 1993 byla písmena SPQO do znaku Olomouce navrácena. U nás má dnes tyto věci od roku 1990 na starosti Poslanecká sněmovna. Ta poté co v roce 1993 písmena vrátila, následně dekretem předsedy Poslanecké sněmovny udělila vlajku.

Tento dějinný vývoj má svoji logiku. Po vzniku samostatného Československa nejdříve vadil jen rakouský štítek (polepšení s císařským monogramem), ve třicátých letech pak paralela s tehdejším fašistickým Římem (ve znaku s SPQR). A tak přišla ona žádost a rozhodnutí ministerstva vnitra ČSR z roku 1934 (a pak přišla v roce 1939 okupace, protektorát, válka). Takže k důsledné očistě od těchto symbolů jistě dochází po válce a k návratu SPQO do znaku v roce 1993 (společně s udělením vlajky opakující znak).

Podle autora hesla Dějiny Olomouce, publikovaného na Wikipedii, došlo nejprve k odstranění nápisu FMT v roce 1918, a k odstranění rakouského štítku a písmen SPQO v rozích znaku až v roce 1945. Máme tomu věřit tak, jak to tam píší? Někdo by se nad tím na základě zmiňovaného dokumentu z roku 1934 pozastavil, něco namítl, a doporučil, abychom tu nevěřili Wikipedii, třebaže lze chápat, že k důslednému purismu znaku Olomouce mohlo dojít až po válce, díky setrvačnosti na přelomu 30. a 40. let a okupace.