Znaky českých zemí na titulních listech časopisů Světozor a Zlatá Praha v roce 1885

Na grafikách pražských obrázkových časopisů Světozor (vybráno číslo 36 (číslo 958) z 21. srpna 1885, strana 561; Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Digitalizovaný archiv časopisů) a Zlatá Praha (druhý ročník, číslo z 18. září 1885; Digitální knihovna MZK, Kramerius) v roce 1885 jsou vidět znaky jednotlivých českých zemí, Čech, Moravy a Slezska.


Barvy šachování moravského znaku, který vidíme ve Světozoru, jsou vyjádřeny šrafováním - stříbrnočerveně šachovaná orlice v modrém poli: moravská orlice. Na titulních listech z předchozích a následujících ročníků se lze setkat s dalšími podobami ztvárnění moravské orlice, objevuje se společně se slezskou orlicí a českým lvem, starší ročníky z 2. poloviny 60. a 70. let jsou bez znaků s panoramatem Prahy (viz rok 1877 a starší), od roku 1878 moravská orlice, český lev, slezská orlice)



Zlatá Praha, Obrázkový týdenník pro zábavu a poučení, informuje o setkání císaře Františka Josefa I. a cara Alexandra v moravské Kroměříži ve dnech 24. - 26. srpna 1885 v článku Sjezd panovníkův rakouského a ruského v Kroměříži na stranách 562-563. Týdeník přináší grafiky s obrázky Kroměříže (zámek a celkový pohled na Kroměříž; podle fotografií Kroměříže od Viléma Sonntaga kreslil Jindřich Böttinger), dále podobizny obou panovníků, kteří se zúčastnili setkání. Barvy moravské orlice v levé části grafiky na titulním listu nejsou naznačeny šrafováním.


"Však nejskvělejší část průvodu bylo banderium hanácké a slovácké. Jistě na 2000 jezdců z okresů Kroměřížského, Hulínského, Kojetínského, Přerovského, Holešovského, Napajedlského atd., spolek "Horymír" z Olomouce, jízdný Sokol Prostějovský a "Zaporož" z Litovle, ba i vzdálení Podhoráci v žlutých koženkách přijeli na koních pozdravit a uctít svého císaře a krále. Každá četa měla dle svého kroje velice malebný stejnokroj a prapor buď červenobílý nebo červenobílomodrý. Uprostřed banderia byl pak slavný průvod svatební, vypravený sem z Hulína na dvou vozech šestipřežních a jednom čtyřspřežním. Na jednom byla nevěsta a družičky, na druhém ženich a družby. Na jiném voze seděly čtyři jaré selky kolem stolu. Na tomto byl ohromný koláč hanácký, v jehož středu byl postaven stříbrorouný beránek."