Richentalova kronika aneb Kronika kostnického koncilu, Augsburg, 1483

Zdálo by se, že v Richentalově kronice, známé jako Kronika kostnického koncilu, moravská orlice není. Kronika je známá z 16 rukopisů, které až na dvě výjimky vznikly během krátké doby ve 2. polovině 15. století (deset z nich pochází z let 1460-1475).

Ulrich Richental, který byl účastníkem koncilu, z vlastního popudu po roce 1420 vytvořil obsáhlou Kroniku o kostnickém koncilu, kterou napsal v německém jazyce. V prvním díle popsal důležité události z průběhu shromáždění, ve druhém díle jmenovitě představil všechny účastníky.

Prvotisk Antona Sorga vydaný v roce 1483 v Augsburgu je díky svým četným dřevořezům a více než 1000 zobrazení erbů také významným heraldickým pramenem.

Je tu, když se podíváme na augšpurské vydání (Augsburg) český lev, u něhož ale vidíme, že si někdo dal tu práci a udělal mu modrý jazyk, takže bychom mu spíše měli říkat lev, a pořádně jej popsat, a slezská orlice, a proto si řekneme, na kterých listech je hledat. Moravská orlice v těchto tiscích ale není. "Moravská orlice" v provedení, které nám připomene perisonium, které vidíme na malbě v díle Codex Ingeram, ale i tu k nalezení je, viz tzv. Pražský rukopis Kroniky kostnického koncilu rozebíraný níže, který uchovává Národní Knihovna České Republiky.

Dobové vydání (inkunábule = prvotisk = nejstarší tisky vydané do roku 1500) v němčině, které je uloženo v Bavorské státní knihovně. Je možné jej prohlížet zde.

Jiný vybarvený exemplář se nachází v Univerzitní a zemské knihovně v Darmstadtu. Je možné jej prohlížet zde. Český lev je na stranách 343, 347, slezská orlice je na straně 350.

Pražský rukopis je dosažitelný v digitální knihovně projektu Manuscriptorium. Je velice hojně ilustrován. Český lev je k vidění na foliích 199v (obrázek číslo 407), 200r (obrázek číslo 408), 243v (obrázek číslo 495), 252r (obrázek číslo 512).

Znak Čech v podobě lva s modrým jazykem, 199v

Lev, 200r

Lev, 243r

Orlice představující znak Moravy je na foliu 200r. Otázkou je, odhlédneme-li od přítomnosti červeného jazyka, proč tam to perisonium s trojlístky na koncích je. Co to má jako být za nápad (u slezské orlice, když si ji představíme v podobě, jak ji známe dnes, zase žádné trojlístky nevidíme)? Kdo koho ovlivnil, pokud vůbec. Totiž zda vznikl dřív Codex Ingeram nebo tento rukopis.

Znak Moravy v podobě šachované orlice s perisoniem, 200r

Znak si popíšeme. Stříbrnočerveně šachovaná orlice s červeným jazykem v modrém poli štítu se zlatou zbrojí a zlatým perisoniem na hrudi.