Ottův slovník naučný, heslo Morava: Zemský znak moravský

Ottův slovník naučný je největší tištěná česká encyklopedie všech dob. Vycházel v letech 1888 až 1909. Má 28 svazků; 27. svazek končí písmenem "ž" a 28. svazek obsahuje doplňky. Z hesla Morava zveřejněného v přepisu na Wikipedii následuje úryvek pojednávající o moravském zemském znaku; Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 600–712. Kopie originálu je též přístupná na internetu. 

M) Zemský znak moravský.

M. měla původně týž znak zemský jako Čechy, t. j. lva s dvojitým ocasem, jak viděti na pečeti při listinách markraběte Vladislava Jindřicha z konce XII. a s počátku XIII. stol. Orlice poprvé se objevuje r. 1213 při listině krále Přemysla I. vydané v Praze, kterou klášteru chotěšovskému zaručuje ves Uherce. Na listinu tu přivěsili své pečeti král, bratr jeho Vladislav a příbuzní jejich Děpolt a Soběslav. Na pečeti Děpoltově viděti půl lva a půl orlice. Celá orlice objevuje se r. 1233 na pečeti při listině, kterou markrabě moravský Přemysl klášteru luckému postupuje patronátní právo v Příměticích. Na jízdeckých pečetích krále Václava II. z konce XIII. stol. viděti velmi zřetelně orlici kostkovanou ve štítě a na praporu českého lva. Od vlády Lucemburků na listinách moravských objevují se pečeti jen s orlicí kostkovanou. Kostky byly barvy bílé a červené. Odtud znakem zemským orlice bíle a červeně kostkovaná, barvou zemskou barva červená a bílá. Když roku 1462 ve Vídni vzbouřili se proti císaři Bedřichovi III., zachránil jej náš Jiří Poděbradský. S Jiříkem do Vídně na pomoc táhli také Moravané, jež vedl hejtman zemský Jindřich z Lipé. Ten pak za odměnu císaře žádal, by posavadní erb moravský opravil a stříbrnou barvu kostek ve zlatou proměnil. Císař vyhověl. Od té doby moravským znakem zemským byla orlice žlutě a červeně kostkovaná v modrém poli. Změna ta se však doma neujala, na M-vě stále užíváno znaku dřívějšího nejen od jednotlivců, nýbrž i od úřadů. Jindřich z Lipé jednal o své ujmě bez vůle sněmu zemského, proto sněm změny nepřijal a prostě privilegia císařova nedbal. Ještě r. 1836 byl vydán úřední popis znaků všech zemí rakouských s moravskou orlicí červenobílou. Pak stavové moravští byli upozorněni na privilegium z r. 1462 a žádali ve dvorské kanceláři, by znakem zemským byla orlice červenožlutá. Než i potom ve velkém erbu říšském i ve veliké pečeti císařské zůstala starobylá moravská orlice červenobílá a je v nich podnes. Avšak sněm zemský r. 1848 se usnesl: »země moravská podrží dosavadní svůj erb zemský, totiž orlici v pravo hledící, v poli modrém a červenozlatě kostkovanou. Zemské barvy jsou zlatá a červená«. Tak tedy jiného znaku užívá říše z ohledů diplomatických a jiného země Moravská. Šjn.