Moravská orlice

Erbovník Bergshammar, 40. léta 15. století

Codex Bergshammar, 40. léta 15. století.

Znak Moravy v kodexu Bergshammar, 40. léta 15. století, s. 33

Znak Moravy v kodexu Bergshammar, 40. léta 15. století, s. 116

Znak Moravy v kodexu Bergshammar, 40. léta 15. století, s. 288

Předpověď počasí pro Moravu

Stránka Počasí online Morava je "Amaterská stránka o počasí která si trpí na přesnosti předpovědi počasí. Rozhodně u nás".

V odkazu naleznete průběžně aktualizovanou předpověď počasí na Moravě a v jejím okolí v podobě meteorologických map, fotografií a poznámek včetně.

Mapa Moravy od nakladatelství Marco Polo

V roce 2016 nakladatelství Marco Polo vydalo turistickou mapu zachycující Moravu v měřítku 1:200 000.

První strana skládací mapy zachycuje západ Moravy. Na druhé straně je východ Moravy.

Karkůlka - moravská orlice nad čelním sklem

Nad čelním sklem Fordu Karkůlka nechal její majitel umístit moravskou orlici.

Karkůlka s moravskou orlicí

Srdce Moravy - projekt participativního rozpočtu se záměrem vlajkoslávy na Moravském náměstí v Brně

Projekt brněnského participativního rozpočtu Srdce Moravy Vojtěcha Dobeše si klade za cíl upravení části Moravského náměstí v Brně, kde stojí památník osvobození (Rudoarmějec) přidáním vlajkových stožárů, na nichž by vedle vlajky České republiky a Brna, stále vlála moravská vlajka.

"Morava si s celou svojí krásou, historií a kulturou zaslouží svoje výsostné místo, kde bude trvale vlát její symbol-velká moravská vlajka. Ta všem bude připomínat naše předky i kulturní bohatství, kterým Morava přispívá do společného státu."

Dominikánské náměstí v Brně 12. 7. 2024, vlajka Moravy

Nejprve uveďme, že po zachycení zprávy o tom, že na Dominikánském náměstí, tam kde je hlavní brána Nové radnice, je tento rok nově trvale vyvěšena moravská vlajka, následovala výprava na místo. Tam bylo 10. července 2024 ověřeno, že Brněnský magistrát opravdu trvale vyvěšuje moravskou vlajku (v tomto případě jako prapor). Když se rozhlédneme po okolí, uvidíme nad střechami budov Nové radnice na stožárech vlát brněnskou městskou vlajku (dvě), na Paláci Jaltě pak vlajku, která je vlajkou Rakouska (varianta se znakem čili státní, národní je bez znaku uprostřed), České republiky a vlajku Evropské unie. Rakouská vlajka (bez znaku) se často plete s vlajkou Brna (viz pruhy). Sami Rakušáci, když ji vidí na Špilberku, brněnskou vlajku považují za Rakouskou. Brno nemá historický znak registrovaný.

Odkdy to tak je? Může být, že to souvisí s vyvěšením v únoru 2024. Moravský prapor byl na brněnské radnici vyvěšen 12. února 2024 u příležitosti připomenutí narození markraběte Jana Jindřicha Lucemburského.

Moravská vlajka byla kvůli předchozímu větrnému počasí namotaná okolo žerdě. Pokud by byl způsob uchycení jiný a byla vyvěšena vlajka s karabinkami, omotání okolo tyčky by se snad nemuselo dít v takové míře. Vliv na to bude mít i sklon tyčky, ale to záleží na tom, co to tam na balkóně k jejímu upevnění mají.

V textu na stránce projektu participativního rozpočtu Srdce Moravy čteme, že:

"V naší zemi je historicky zakořeněná snaha upozadit váhu a pozornost k původním zemím Koruny české a prvního období dějin Československa do roku 1928. Původně oprávněná myšlenka bojující proti tendencím zmenšování státního útvaru po oddělení Slovenska se ovšem zejména ve změně hranic "nových" krajů snažila rozmělnit i původní zbytky identity. V současné době je jasné, že původní problémy již nehrozí. V síle tohoto zvyku ale bohužel některé kulturní aspekty ztratily na svém významu.

Morava je krásnou, v některých ohledech nejkrásnější, částí naší země. Málokde se ale na svých kopcích a jiných dominantách ve větru pyšní svojí vlajkou. Tento stav by bylo možné částečně narovnat i využitím existujícího místa, kde tato vlajka zavlaje a zároveň by vzniklo jakési pomyslné srdce Moravy.

A kde jinde toto místo hledat než v jihomoravské metropoli na Moravském náměstí. Tato část náměstí je navíc "opuštěná" a občany "nevyužívaná". Nový prvek by místo důstojně zatraktivnil a "přinesl dění" i sem."

Připomeňme, že za zeměpisný střed Moravy je považováno místo u Prostějova, vrch Předina.

"Zájmový prostor i samotný pomník prošel v minulých letech několika proměnami. Nová změna by přispěla důstojnosti i vážnosti místa, pomníku osvobození a naplňovala by tak znění zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči a to sice v § 1 "Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky... ...aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti." a § 2 "Péče státu o kulturní památky zahrnuje činnosti... ...v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek."

Napadne nás dodat, že zatímco (přibližný) geografický střed území bude nejspíše jeden, my bychom při uvažování o vhodnosti místa takové vlajkoslávy rádi vyzdvihli, že Morava má více velkých měst, která mohou chtít vytvořit podobný prostor vybavený vlajkami většími, než je běžných metr a půl šířky na metr výšky (?). Na Moravě jsou to Olomouc, Jihlava, Znojmo, Svitavy, Ostrava, Uherské Hradiště, Prostějov, Přerov, Zlín, Žďár nad Sázavou ...

Název projektu, kdy v textu k němu se píše o vzniku pomyslného srdce Moravy, nás vede k upozornění, že spojení srdce Moravy bylo již spisovateli použito například ve spojitosti s Olomoucí. Proto by bylo dobré neomezovat se při možném napomáhání vzniku takového "pomyslného srdce", tj. vlajkoslávy, na jedno určité místo. Poslouží dobře jako název širšího postupu, iniciativy, k vyjádření ducha, v němž se toto a veškeré konání má dít a děje (srdce je vyjádřením lásky, odvahy, statečnosti, bojovnosti a sebeobětování).

"Na náměstí sice už stožáry jsou. Jsou ale také využívány pouze zřídka a jejich laciná konstrukce umožňuje časté krádeže vlajek kolemjdoucími.
Cílem projektu je proto výměna stávajících stožárů za bytelnější a vyšší a vyvěšení velkých vlajek, aby v místě vynikly. Aby nové místo dokázalo spojit všechny, měla by zde vlát vlajka státní, vlajka města Brna a současná i původní vlajka Moravy.

Připomínat naši historii a identitu má totiž smysl. Je důležité hledat věci, které nás v dnešní době spojují."

Zaujme předpředposlední věta sdělení, kde se píše o "současné i původní vlajce Moravy". Podíváme-li se na k projektu přiložený ilustrační obrázek okolí pomníku osvobození - Rudoarmějce, na Moravském náměstí s (v projektu plánovanými) nově postavenými čtyřmi vyššími dobře provedenými stožáry, vidíme moravskou vlajku (tu autor podle toho, co obrázkem vyjadřuje, zřejmě považuje za "původní vlajku Moravy") a žlutočervenou bikolóru s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém poli štítu uprostřed listu vlajky (tu autor podle toho, co navrhuje, zřejmě považuje za "současnou vlajku Moravy" - jeho názor).

Projekt participativního rozpočtu Srdce Moravy - představa autora projektu
o vlajkoslávě na Moravském náměstí; chybné pořadí vyvěšených vlajek,
naznačení použití umělého výtvoru

V posledním roce bylo stále odsouváno projednání návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách (Sněmovní tisk 400) v prvním čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. V příloze návrhu je vyobrazena moravská vlajka. V textu poslaneckého návrhu navržená variantnost (vedle vlajky s moravskou orlicí obsahuje zmínku o možnosti používat vlajku s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém listu), pokud na jeho projednání touto sněmovnou v prvním čtení vůbec dojde, bude velice pravděpodobně shozena ze stolu. Zvážíme-li to, při zachování navrženého počtu souměrně rozestavěných čtyř stožárů, potom si dovedeme představit, že v případě že projekt participativního rozpočtu Srdce Moravy uspěje, na náměstí by zavlály vlajka České republiky, vlajka Evropské unie, vlajka města Brna a vlajka Moravy.

V současnosti jsou na projektové stránce kromě předpokládané ceny za provedení jednotlivých položek tato vyjádření příslušných referátů se závěrem o proveditelnosti projektu:

Odbor památkové péče: Pozemek parc. č. 804/1 je kulturní památkou. Celé architektonické řešení prostoru okolí pomníku je nedílnou součástí památky a zcela respektuje původní autorské řešení sochaře V. Makovského (socha) a architektů B. Fuchse a A. Kuriala ve stavu, v jakém byl pomník odhalen 26. 4. 1955. Úprava stávajících stožárů je obnovou kulturní památky, ke které je třeba vyžádat si předem závazné stanovisko. Samotné vyvěšení vlajky závazné stanovisko nevyžaduje.

Majetkový odbor: Pozemek p.č. 804/1 k.ú. Město Brno je svěřen MČ Brno-střed.

MČ Brno - střed: posouzení probíhá

Závěrem několik shrnujících postřehů. Vzhledem k čekání na zákon o zemských znacích a vlajkách je to zřejmě předčasné. Dá se předpokládat, že ani v případě přijetí zákona o znacích a vlajkách Čech, Moravy a Slezska by se neměnila (neposouvala) precedence, čili nadále by tyto vlajky zůstávaly jen jako symbolické.

I kdyby ten zákon v tomto volebním období padl, nelze věšet umělý výtvor (se štítem). Dobovou existenci bikolóry (snahu o prosazení ve sporech národů a politiky 19. století) nikdo historicky nezpochybňuje (k tomu viz např. vyjádření Dr. Karla Müllera).

Pořadí vlajek na stožárech postavených u pomníku na Moravském náměstí
nemůže být například toto: vlajka České republiky, Brna,
Moravy, Evropské unie

A konečně je tu otázka správného/vhodného pořadí vyvěšených vlajek. Jde o to, zda skupinu vlajkových stožárů chápat jako čtveřici nebo dvě dvojice vlajek (provázejících sochu), tj. uplatnění zákona o užívání státních symbolů:

§ 8

(1) Vyvěšují-li se se státní vlajkou současně státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt

a) vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek,

b) uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek,

c) v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek,

d) první zleva, případně i poslední v řadě, při vyvěšení většího počtu vlajek než 5.

(2) Obdobně se použijí pravidla stanovená v odstavci 1 při vyvěšení státní vlajky s jinými vlajkami.

Kvůli soše uprostřed jde v podstatě o dvě (samostatné) dvojice, a pak by šlo o toto pořadí:

1a) Česká republika + 2a) Evropská unie - socha - 1b) Brno + 2b) Morava (moravská orlice - modrý vlajkový list)

Vlajkosláva na Moravském náměstí může vypadat takto: vyvěšeny
vlajka České republiky, Evropské unie, Brna, Moravy

Vlajka města je nadřazena jenom proto, že vlajka Moravy je zde jen symbolickým (historickým) prvkem připomínky Moravského markrabství, jako země tvořící Českou republiku (dříve země Koruny české), nikoliv samosprávným (administrativním) symbolem.

Poznámka: v hesle k vlajce Evropy čteme "Zrušením Maastrichtské smlouvy a jejím nahrazením Lisabonskou smlouvou nebyla tato vlajka v nové smlouvě deklarována jako vlajka EU. Tak se stalo, že oficiálně EU žádnou vlajku nemá. Proto některé státy EU prohlásily, že ji jako symbol uznávají. Mezi těmi, které takové vyjádření nevydaly, je i ČR."

Obecně panuje mezinárodní protokolární shoda/praxe, že vlajka EU představuje "svaz" suverénních států (podobně jako vlajka NATO), a proto se řadí vždy přímo za státní vlajku/y (tj. logicky před vlajkami nižších územních celků aj.), neboť reprezentuje státy. Takto to najdeme i v "podzákonných" návodech. Včetně brožur vydaných Českou vexilologickou společností (ČVS).

Nebo jsou další možnosti (bez vlajky EU):

1a) Česká republika + 2a) Jihomoravský kraj - socha - 1b) Brno + 2b) Morava (moravská orlice - modrý vlajkový list

anebo

1a) Česká republika + 2a) Brno - socha - 1b) Městská část Brno-střed + 2b) Morava (moravská orlice - modrý vlajkový list)

Samozřejmě že stožáry lze umístit na daném prostranství architektonicky jinak a dle toho by se upravilo pořadí. Vždy je proto nutné uvážit, kolik jich bude a které symboly jsou na nich užívány, aby se předešlo komplikacím.

Nikdy je neřadíme z pohledu/pozice sochy (ta zde supluje např. "dům/hrobku" apod.), ale vždy z hlediska pohledu diváka na (celý) objet (areál).

V případě užití (zákonné) vlajky Jihomoravského kraje by samozřejmě ve druhé dvojici této vlajkoslávy byla krajská vlajka nadřazena té městské čili 1b) Jihomoravský kraj + 2b) Brno.

Moravských vlajek spojovaných se zemí Moravou bylo v minulosti, zvláště v 19. století, více. Projektem navržené vyvěšení dokonce dvou vlajek představujících Moravu zároveň, při použití v současnosti historických vlajek, by pak mohlo vypadat takto? Heraldická vlajka má ovšem ve 20. letech 21. století větší šanci na své zoficiálnění než bíločervenomodrá trikolóra (vexilologická vlajka). V ukázce níže trikolóra s tímto pořadím barev je vybraným zástupcem rodiny moravských bikolór a trikolór v barvách moravské orlice používaných v 19. století a na začátku 20. století).

Vlajkosláva na Moravském náměstí se dvěma verzemi moravské
vlajky: České republiky, Brna, dvakrát Moravy

Co se návrhu na vlajkoslávu u sochy týče, celé je to v rovině "hry". Právě proto, že autorovi (do toho hlasování) jde o to tam trvale viditelně vecpat jakousi představu (bikolóru se štítem). V případě takto oficiálního místa a (architektonické) instalace by však rozhodně mělo jít jenom o oficiální symboly/vlajky.

Ano, existují dva vlajkové symboly k témuž subjektu, většinou je to právě heraldická a vexilologická varianta takového symbolu. Příkladem budiž Spolková země Bavorsko. Vexilologická bílo-modrá bikolóra a heraldické kosmé routování (ze štítu znaku). Viz dvě Staatsflagen. Povšimněme si, že zde nikdo neoperuje s absurdním tvrzením (jako MNO v případě Moravy), že bílo-modrá bikolóra je bavorská zemská a heraldicky routovaná (tj. z erbu Wittelsbachů ve středním štítku čtvrceného státního znaku Bavorska ) nějaká "vévodská standarta"! Ne, prostě dvě formy státních vlajek.

Podobně ostatně platí (je doporučením ČVS) že komunální vlajky mohou mít de iure udělenou nebo historickou (např. vexilologickou-jednoduchou) podobu vlajky, ale klidně užívat i heraldické provedení (tj. převod figur ze štítu do listu vlajky či spíše slavnostního praporu, bez nutnosti udělení).

Většinou však platí (a má být), že jeden subjekt má jeden symbol (znak, vlajku), nikoliv "varianty". To ostatně nejvíc kritizovali experti podvýboru na kulatém stolu Sněmovny v návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách (kde doc Koudelka v paragrafovaném znění připouštěl možnost variantního zbarvení šachování znaku a heraldické vlajky).

Teoretický příklad výše s bílo-červeno-modrou trikolórou lze totiž klidně interpretovat i jako připomínku (historické) vlajky Protektorátu Čechy a Morava vedle (historické) vlajky Moravy (modré). Stejně tak by teoreticky bylo možno použít (historické) žluto-červené vlajky (bez štítu!), ale opět by ji mnozí mohli chápat jako vlajku Prahy, Českých Budějovic atd. apod. A na tom je právě krásně vidět, jak důležité je ve veřejném prostoru prezentovat jen oficiální (nespornou) symboliku (zvláště pro zabránění zmatku v hlavách laiků).

Navržený rozpočet projektu

Realizace stožáru: 1 000 000 Kč (Návrh by mohl být jasnější. Copak jeden stožár stojí milion, nebo jde o čtyři stožáry, čili v položkovém přehledu je zanesen překlep nebo rovnou rozpočtová chyba?)

Velká vlajka Moravy: 2 500 Kč; 4 vlajky = 10 000 Kč (moravské, nebo sada ČR, Brno, moravská, nějaká další, např. EU nebo?)

Studie variant: 200 000 Kč (jde o varianty rozmístění stožárů, více verzí konstrukce stožárů?)

Výměna vlajky a údržba: 25 000 Kč; 3 vlajky = 75 000 Kč (údaj se točí jen okolo moravské vlajky? Co ty ostatní, ty už jsou někde složeny ve skříni, kde čekají do doby, než je někdo vytáhne, na použití? Vlajek ČR, Brna, EU má Brno v této velikosti plné sklady?)

Cena celkem: 1 285 000 Kč (prostě součet dílčích součtů)

Proveditelnost projektů je v roce 2024 dle stránky Dáme na vás posuzována do 30. září 2024. Hlasuje se potom do konce listopadu? O propagaci projektu vlajkoslávy na Moravském náměstí se zřejmě stará hlavně autor projektu (např. roznášením letáků?). Když budete chtít, můžete se také zapojit, mj. odkázáním Brňáků na tento příspěvek k tomuto tématu.

Vyvěšení moravské vlajky 4., 5. a 6. července 2024

Příspěvek začneme záběrem z Luhačovic.

Stožáry před radnicí v Luhačovicích 5. července 2024

Tak, jak je pravidlem, i v patnáctém ročníku iniciativy vyvěšování moravské vlajky je spousta míst, kde na obecním úřadu moravskou vlajku nevyvěsili, ačkoli jsou vedeni v přehledovém seznamu Moravské národní obce zachycujícím účastníky tzv. vlajkové iniciativy. A pak jsou samozřejmě místa, kde moravskou vlajku vyvěsili.

Městský úřad v Uherském Brodu 5. července 2024

Městský úřad v Uherském Brodu 5. července 2024.
Lze si všimnout, že orlice má červený jazyk. Viz
i stejná vlajka vyvěšená v minulosti Krajským
úřadem Jihomoravského kraje

Ve zveřejněných článcích se opakuje myšlenka, že o získání dalších účastníků až zas tak nejde. Děje se to průběžně. Děkujeme. Cíl splněn, počet naplněn. Hlavně, ať je pěkné počasí. Toto můžeme sledovat již tak od desátého ročníku.

Městský úřad v Holešově 4. července 2024

Je sice možné, že je to jen zvláštnost zkoumaného vzorku, ale v oblasti se spíše jedná o zákonitost, když v oblasti severně od Zlína až po řeku Bečvu, kde 4. července ze 14 zkontrolovaných obcí uvedených na stránkách MNO coby vyvěšovatelé žlutočervené vlajky vyvěsilo jen státní nebo státní a obecní nebo žádnou, tedy ani moravskou ani politické strany Moravané 9 obcí a 5. července z 23 obcí 19 obcí. Moravskou vlajku vyvěsila jedna obec a žlutočervenou politické strany Moravané 3 obce. V dalším vzorku ze 6. července ze 17 obcí vyvěsily moravskou vlajku 2, žlutočervenou se znakem 2, a 13 obcí žádnou z nich. V neděli 7. července bylo zjištěno, že z 18 zkoumaných obcí nevyvěsila žádná ani moravskou ani žlutočervenou. V součtu s jedním dalším zkoumáním to na východní Moravě dělá vzorek 72 obcí pro období 5. -7. července, kdy lze konstatovat, že 6 z nich vyvěsilo moravskou vlajku, 7 obcí žlutočervenou bikolóru se znakem a 59 obcí nevyvěsilo žádnou z nich. Vyjádřeno v procentech, žlutočervenou vlajku či prapor vyvěsilo 9, 72 % obcí uvedených jako vyvěšovatelé žlutočervené vlajky Moravskou, tedy modrou vlajku s moravskou orlicí vyvěsilo 8,33 % obcí uvedených jako vyvěšovatelé žlutočervené vlajky. Žádnou z obou vlajek nevyvěsilo 81,94 % obcí uvedených mezi vyvěšovateli žlutočervených vlajek.

4. 7. 2024

moravská vlajka: Holešov, Fryšták, Přílepy

Městský úřad ve Fryštáku 4. července 2024

Obecní úřad v Přílepech 4. července 2024

žlutočervená se znakem: Jankovice, Loukov

žádná z výše uvedených: Brusné, Hvozdná, Chomýž, Kašava, Komárno, Lukoveček, Podhradní Lhota, Osíčko, Slavkov pod Hostýnem

5. 7. 2024

moravská vlajka: Přestavlky

Obecní úřad v Přestavlkách 5. července 2024

žlutočervená se znakem: Dobrčice, Pacetluky, Prosenice

žádná z výše uvedených: Bořenovice, Dřevohostice, Horní Lapač, Horní Moštěnice, Hradčany, Martinice, Nahošovice, Němčice, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Prusinovice, Radslavice, Roštění, Rymice, Stará Ves, Sušice, Šišma, Tučín, Turovice

6. 7. 2024

moravská vlajka: Korytná, Uherský Brod

Obecní úřad v Korytné 6. července 2024

žlutočervená se znakem: Dobrkovice, Hluk

žádná z výše uvedených: Bohuslavice u Zlína, Březnice, Dolní Němčí, Horní Němčí, Hřivínův Újezd, Kaňovice, Nivnice, Pašovice, Prakšice, Slavkov, Strání, Veletiny, Velký Ořechov, Vlčnov

7. 7. 2024

žádná z výše uvedených: Bratřejov, Březová, Dešná, Držková, Hrobice, Jasenná, Lhota u Vsetína, Lípa, Liptál, Lutonina, Neubuz, Ostrata, Veselá, Vizovice, Vlčková, Všemina, Zádveřice

Seřazeno dle okresů výsledek vypadá takto

Okres Zlín

moravská vlajka (tzv. modrá): Fryšták

žlutočervená se znakem: Dobrkovice

žádná z výše uvedených: Bratřejov, Březová, Dešná, Držková, Hrobice, Jasenná, Lhota u Vsetína, Lípa, Liptál, Lutonina, Neubuz, Ostrata, Veselá, Vizovice, Vlčková, Všemina, Zádveřice

Okres Kroměříž

moravská vlajka: Holešov, Přílepy

žlutočervená se znakem: Jankovice, Loukov, Pacetluky

žádná z výše uvedených: Bořenovice, Brusné, Horní Lapač, Chomýž, Komárno, Martinice, Němčice, Osíčko, Podhradní Lhota, Prusinovice, Roštění, Rymice, Slavkov pod Hostýnem

Okres Uherské Hradiště

moravská vlajka: Korytná, Uherský Brod

žlutočervená se znakem: Hluk

žádná z výše uvedených: Dolní Němčí, Horní Němčí, Nivnice, Pašovice, Prakšice, Slavkov, Strání, Veletiny, Vlčnov

Okres Přerov

moravská vlajka: Přestavlky

žlutočervená se znakem: Dobrčice, Prosenice

žádná z výše uvedených: Dřevohostice, Horní Moštěnice, Hradčany, Nahošovice, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Radslavice, Stará Ves, Sušice, Šišma, Tučín, Turovice

Okres Vsetín

žádná z výše uvedených: Lhota u Vsetína, Liptál

Někde si ovšem nejsou jisti, jakou vlajku mají, a tak žlutočervenou bikolóru s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém poli štítu uprostřed listu vlajky popíší s "největší pravděpodobností je to modrá vlajka". Jinde se dá věřit až záběru na místě, který nepotvrdí, že vlajka byla vyvěšena na městském úřadě, a dále, že město "dlouhodobě přistupuje k vyvěšení „modré“ vlajky a vyvěsí ji i letos.".

Městský úřad v Bojkovicích 5. července 2024

Muzeum Bojkovska 5. července 2024

Rok se s rokem sejde velice rychle, čas běží čím dál rychleji. Pořídit vlajku je umění. Je potřeba, aby se sešlo víc věcí, pak to vyjde. Někteří účastníci, kteří jsou s iniciativou (pomalu) od začátku, přitom ani nevědí, že by moravskou vlajku měli, a nejsou si vědomi, že by ji kdy vyvěsili.

A pak jsou tu ještě Jedovnice, které na budovu úřadu městyse vyvěšují žlutočervenou vlajku (bez znaku). V usnesení schváleném ve schůzi konané 17. října 2023 se rada městyse odkazuje k jednání zemského sněmu v roce 1848. O tom, oč v roce 1848 šlo (návrh nového moravského zemského zřízení) viz podkapitola hesla Moravská vlajka (1800–1918). Revoluční rok 1848. Moravský zemský sněm 1848–1849.

Téma je pro novináře v podstatě vyčerpáno. Sami od sebe o ně neprojevují zvláštní zájem. Zveřejněné příspěvky vzniklé krátce před 5. červencem, jichž je, jak si lze všimnout, velice málo a jsou podloženy informacemi od MNO, jsou rovněž jako obvykle ilustrovány červenožlutou bikolórou se znakem. Text někdy působí dojmem, že jeho vydavatel ne tak zcela rozumí tomu, jak se vlajky vexilologicky popisují, viz případy se slovy o používání "zlatočervené vlajky". A co ta "ilustrační" žlutočervená fota v novinových článcích? Kde je novinářské ověřování zdrojů? Jihlava na svátky vyvěsila "modrou". Proč novinář nejde a nevyfotí originál na jihlavské radnici?

Z toho, že ve svátek není na úřadě často nikdo přítomen, na mnoha místech plyne, že se na mnoha místech vyvěšuje vždy den před svátkem.

Radniční věž ve Vyškově odpoledne 4. července 2024

Jen někdy dojde ke skutečnému překvapení, kdy lze jen hádat, jestli se vyvěšovatel, když bral ze skříně vlajku, přehmátl, nebo vyvěšování u příležitosti svátku sv. Cyrila a Metoděje následuje po vyvěšení jiné vlajky z jiného důvodu. Takto to bylo ve Vyškově, kde byla 4. července odpoledne na radniční věži společně s vlajkou České republiky vyvěšena vlajka Chorvatska. Chorvatská vlajka tam byla i 5. července ráno, ale odpoledne byla na jejím místě vlajka Moravy.

K tomu se poznamenává, že jedním z partnerských měst Vyškova je chorvatská Virovitica.

Radniční věž ve Vyškově ráno 5. července 2024

Barvy jsou stejné s moravskou vlajkou. Jednou z historických moravských vlajek byla červenobílomodrá trikolóra a moravská orlice má bíločervenou šachovnici.

Radniční věž ve Vyškově odpoledne 5. července 2024

Jednou ze stálic vyvěšování moravské vlajky je Přerov.

Magistrát města Přerova 5. července 2024

Radnice v Luhačovicích 5. července 2024

Když zkusíme vyhledat obrázky z vyvěšování moravské vlajky umístěné na internetu, můžeme takto (otázkou je, jak snadno) najít další snímky. Jsou v souvislosti s oznámením o zapojení se obce do iniciativy nahrány buď na stránkách obcí, nebo v jejich profilech na Facebooku.

Radnice v Okříškách 5. července 2024.
Převzato z Facebook stránky městyse

V Mokré-Horákově v příspěvku k vyvěšení moravské vlajky napsali: "Možná jste si všimli, že jsme na budově obecního úřadu opět vyvěsili tuto vlajku. Přidáváme se k iniciativě vyvěšování moravské vlajky, abychom připomněli, že Moravané obývají Evropu již více než 1200 let. Moravská vlajka je symbolem jedinečné kultury, bohaté historie a tradičních hodnot. K tomuto svátku, který připomíná příchod sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, vlajku vyvěsí více než 1600 moravských měst a obcí. My se rádi připojujeme.". V odpovědi čteme: "Super, mohla by tam zůstat natrvalo".

Radnice v Mokré-Horákově.
Převzato z Facebook stránky obce

Fotografii společně s vlajkou České republiky vyvěšené moravské vlajky přidal Michal Janků.

Obecní úřad v Mokré-Horákově
5. července 2024

Vedle snímků, které říkají to podstatné, můžeme na internetu narazit na dotazy od místních občanů směřující k podobě radnicí vyvěšené vlajky. Například na stránkách obce Březolupy najdeme otázku položenou v diskuzi k Zastupitelstvo obce Březolupy č. 10/2024: "Chci se zeptat. Připojí se obec k iniciativě vyvěšování moravské vlajky? Pokud ano, které varianty se držíme? Orlice na modrém pozadí nebo orlice na žlutočerveném pozadí? Přijde mi, že je to tak 50:50 a snad se to někdy rozsekne. Děkuji." Odpověď: "Rada obce již dříve schválila, že moravskou vlajku budeme vyvěšovat na státní svátek 5. července. Byla zakoupena varianta moravské orlice na modrém pozadí.".

Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře

V chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře není stávající polychromie znaků středověká (originální), ale z (regotizačních) oprav.

Pro tvrzení o původní podobě by byla nutná restaurátorská sonda; jako u svatého Jakuba v Brně, kde došlo mimo jiné k zabílení mnoha erbů moravských zemských úředníků v klenbě a stávající znaky jsou několikrát přemalovány (většinou špatně, protože to dělali laičtí malíři během každého líčení kostela v každém století několikrát a neznali správné předlohy a staré vybledlé či zoxidované barvy nedokázali chemicky identifikovat).

Moravská vlajka na Rohlence

Na snímku z 15. března s moravskou vlajkou před firemním areálem (Tvarožná 444 - Rohlenka) poznáváme figuru moravské orlice, jak ji ztvárnil František Štorm ve druhém poli velkého státního znaku České republiky.

Stožáry u haly matis, s. r. o.

Znak České republiky vyjadřující svými poli jednotlivé
země: Čechy (český lev), Morava (moravská orlice)
a Slezsko (slezská orlice), a jejich jednotu: lev

Tato stylizace je výhodná právě svou šířkou figury. Celkově je zdařilá i jeho kresba čtvrceného znaku, ale bohužel má chyby v (kompletní) zbroji slezské orlice (ne zlatá ale červená) a prohozené tinktury u jazyka a zubů českého lva!

Pěkné převedení do klasického vlajkového listu 2:3.

Jinak klasické stožáry pro prapory na výšku (korouhve) způsobují určité problémy (sklopení nebo rotaci figur, zvláště u složitějších figurálních heraldických vlajek, jako jsou krajské).

Na prostředním stožáru je zřejmě vyvěšen firemní prapor. Pořadí vlajek je prohozené. Uprostřed by měla být státní vlajka, České republiky.

Moravský prapor na brněnské radnici 12. února 2024 vyvěšen u příležitosti připomenutí narození markraběte Jana Jindřicha Lucemburského

Na základě návrhu spolku Moravské srdce, z.s. Město Brno 12. února 2024 na budově brněnské radnice (Magistrát města Brna) vyvěsilo moravský prapor.

Stalo se tak u příležitosti připomenutí narození bratra Karla IV., zakladatele moravské větve lucemburské dynastie markraběte Jana Jindřicha (12. února 1322 Mělník – 12. listopadu 1375 Brno).

Nová radnice v Brně 15. února 2024, moravská vlajka vyvěšená magistrátem.
Zdroj: mapy.cz

Moravský prapor v Žatčanech

Moravský prapor byl 3. února 2024 vyfotografován vyvěšen ve fasádním držáku Hostince u Severů v Žatčanech. Snímek byl pořízen v době ještě před otevřením.

Slovácký rok v Kyjově v roce 2023 - krojovaný průvod

Nazdobeným městem Kyjovem prošlo v průvodu od vlakového nádraží po Komenského třídě na Masarykovo náměstí za doprovodu dechových a cimbálových muzik více než 3000 krojovaných ze 46 obcí. Stalo se tak při události Slovácký rok v Kyjově v sobotu 12. srpna 2023.

Šardičané jedou s moravským praporem

V čele průvodu jel jezdec se státním praporem, za ním jezdec s praporem Kyjova a za ním jezdec s praporem politické strany Moravané. Praporečník na třetím koni vůbec nevěděl, co mu to vlastně dali do ruky.