Česká vlajka, moravská vlajka a slezská vlajka, československá vlajka a opět česká vlajka (České republiky)

Protože vysvětlení podoby naší dnešní státní vlajky (podle potřeby) navazuje na naši historii, dějiny českých zemí (zemí Koruny české - z nich pro dnešní symboliku významné zvláště Království české, Markrabství moravské a slezská knížectví: po roce 1742 Rakouské Slezsko, které se z větší části shoduje s územím dnešního Českého Slezska), následující jednoduchý přehled si klade za cíl tuto historii stejně tak jednoduše a přehledně vyjádřit pomocí pěkných zemských vlajek (u bikolór a trikolór podáno ideálním způsobem).

(Heraldická) vlajka Čech, česká vlajka,
český lev
Vlajka Čech v podobě bíločervené bikolóry
(dvoubarevná)
(Heraldická) vlajka Moravy, moravská vlajka,
moravská orlice
Vlajka Moravy v podobě bíločervenomodré trikolóry
(tříbarevná)
Vlajka Moravy v podobě bíločervené bikolóry
(dvoubarevná)
(Heraldická) vlajka Slezska, slezská vlajka,
slezská orlice
Vlajka Slezska v podobě černožluté bikolóry
(dvojbarevná)

Nejprve jsou pro ten účel představeny heraldické prapory, na nichž je symbolika jasně zřetelná (znaky zemí), a hned za nimi následují zvláště od 19. století hojně používané bikolóry a trikolóry. Přitom za Rakouského císařství (Habsburská monarchie) se v 19. století a až do konce monarchie (Rakouska-Uherska) v roce 1918 používaly další varianty těchto pruhovaných vlajek: červenobílá (Čechy), červenobílá (Morava), červenobílomodrá (Morava) - a tyto dvě varianty s pořadím červená-bílá na Moravě v té době klidně mohly převažovat (přesně dle červenobílého znázornění šachování moravské orlice), červenomodrobílá (Morava), žlutočerná (Slezsko; to aby se to nepletlo s vlajkou Rakouského císařství. Neboli u slezské bikolóry se užívalo i obrácené pořadí pruhů, aby nebyla zaměnitelná s císařskou vlajkou). Je tím zachycena symbolika na platné znaky našich zemí navázaných, dle zdejších (středoevropských) pravidel nakreslených a používaných praporů (vlajek).

(Heraldická) vlajka Moravy, moravská vlajka,
moravská orlice
Vlajka Moravy v podobě červenobílomodré trikolóry
(tříbarevná)
Vlajka Moravy v podobě červenobílé bikolóry
(dvoubarevná)

Pro vlajky tvořené barvami převzatými ze znaků (dle pravidel převodu tinktur) se ve vexilologii používá neoficiální pracovní termín tzv. "hladká" vlajka. Ale říkejme jí radši vexilologická vlajka.

Vlajka Československé republiky (od 1918-1920)
Vlajka Československé republiky (od 1920-1939,
1945-1992)

Vlajka Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945)

V letech 1939-1945 se na území Čech a Moravy používala tzv. protektorátní vlajka. Rozhodující slovo při jejím vytvoření měl Karel Schwarzenberg, který tím bránil zavedení jakéhokoliv fašistického nebo nacistického symbolu do stávajících prvorepublikových symbolů či nových. Prostě se držel striktně zemských znaků (opět naše "osvědčené" jádro státu - vedle sebe (spolu) znaky Čech a Moravy, viz již na pečetích Přemysla Otakara II. atd.) a vexilologicky naprosto čisté a nekonfliktní vlajky, tvořené logicky a správně společnými dvěma či třemi tinkturami těchto dvou znaků.

Ostatně "všechny hladké" vlajky (bikolóry/trikolóry) vznikly v 19. století (i dříve) z původních (livrejových) státních/zemských barev dle heraldických znaků. Vztah státních/národních barev a státní vlajky je logický - stejný obsah jen jiná protokolární forma.

Vlajka České republiky (od 1993)

Symboly jsou dány do souvislosti s od roku 1920 používanou vlajkou Československé republiky (ČSR), kdy těch našich zemí bylo aspoň o dvě více (Slovensko, Podkarpatská Rus a další historické země, které se objevily ve velkém státním znaku), takže bylo snazší tomu, kdo by se snad zeptal, ze zvědavosti, nebo protože byl všímavý, vysvětlit, proč na vlajce s modrým klínem není použita i žlutá barva, kterou najdeme nejen na českém lvu a moravské orlici (zbroj), ale hojně na znaku Slezska, a vlajkou nástupnické České republiky (ČR), od roku 1993 až podnes.

Český lev
Moravská orlice
Slezská orlice

Vlajky Čech, Moravy a Slezska respektující barvy a figury dnešního velkého státního znaku České republiky a platné podoby krajských znaků a vlajek krajů (použité ukázky heraldických vlajek jsou převzaty ze stránek firmy Alerion).

Na Českých vexilologických stránkách České vexilologické společnosti, z.s., byl v lednu 2018 zveřejněn obrázek opravdu velké vlajky České republiky vyrobené firmou Libea, s. r. o.: "Ke 100. výročí založení Československa vyrobila Libea, s. r. o. státní vlajku České republiky o rozměrech 12 x 18 metrů. Dne 18. ledna 2018 byla zapsána do České databanky rekordů jako největší vlajka České republiky.". Pokud jste někdy pomýšleli na to, že by bylo pěkné mít vlajku 6 na 9 metrů, tak rozměry této vlajky jasně ukazují, kterým směrem by se mohlo vaše myšlení dále ubírat.

Vlajka ČR, 16. ledna 2018 na Masarykově náměstí
v Pelhřimově


Na své stránce pak Libea informuje o "cestě rekordní vlajky z libereckých Vratislavic přes Pelhřimov, město rekordů, do Brna na výstaviště". Vítejte na Moravě.

Přesné rozměry vlajky: 1806 x 1211 centimetrů, plocha 218,7 metrů čtverečních, hmotnost 24,9 kilogramů. Vlajka byla vyrobena v souladu se zákonem o státních symbolech. Na její výrobu bylo spotřebováno 148 metrů látky v šíři 153 centimetrů, 61 metrů lemovky a 60 kusů kovových oček. 

Dne 1. března 2023 byl zveřejněn návrh na vydání zákona o zemských znacích a vlajkách

Kulatý stůl k návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách.

Můžeme podpořit přijetí zákona o zemských znacích a vlajkách? Můžeme, podpořme. 

Řeč PhDr. Zdeňka Kubíka pronesená při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v Praze 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, v místnosti číslo A23.