V práci sepsané Karlem Vladislavem Zapem Nový prostonárodní popis Čech, Moravy a Slezska podlé posledního politického a soudního rozdělení, s přídavkem o uherském Slovensku, Praha 1854, s. 193; Vom Gemeinderathe der Kônigl: Landes-Hauptstadt Brunn, je vidět vztah mezi moravskou orlicí a moravskými barvami, které jsou od ní odvozeny, přičemž výčet barev začíná u Zapa barvou štítu, kterou je modrá, a až potom popisuje šachování, které je bíločervené (bílé a červené kostky).
"znakem je bíle a červeně kostkovaná vpravo hledící orlice v modrém poli, pročež zemské barvy jsou: modrá, bílá a červená".
Ale pro účel vyjmenování zemských barev, kdy je to provedeno tímto způsobem, je to zřejmě to samé, jako když se začne nejprve šachováním a potom pokračuje barvou štítu. V tomto případě je vidět, že moravská orlice je chápána jako stříbrnočerveně šachovaná v modrém štítu. Pro tvrzení o barvách Moravy má stejnou platnost seřazení červená, bílá a modrá.
Z dokladů je patrné, že se při slavnostních příležitostech vyskytly všechny z těchto barev možné odvozené trikolory. Uvádí se, že delegace Moravanů na všeslovanském sjezdu v Praze v roce 1848 pochodovala
pod trojbarevným bílo-červeno-modrým praporem s bílým vodorovným pruhem
nahoře, červeným uprostřed a modrým dole (Havlík, Lubomír Emil. Symboly moravské identity. Moravskoslezská orlice. 1990, čís. 14, s. 12).
S tímto údajem se střetává informace, že: "Moravané byli na sjezdu součástí česko-slovanského sboru, který byl
jedním ze tří (ostatní dva byly polsko-rusínský a jihoslovanský). Na
Slovanském sjezdu nikdy nevystupovali jako Moravané.
Podle jediné dochované soudobé zprávy byl prapor nesený v čele průvodu
při zahájení Slovanského sjezdu dne 2. června 1848 svisle dělený,
modro-červeno-bílý (modrá u žerdě), tedy stejný, jaký byl v březnu 1848
přijat zástupci slovanských národů v Berlíně jako panslovanský. O jiných praporech soudobé prameny nepíšou."
Zemské barvy v pořadí bílá, červená a modrá jsou uvedeny v článku Slavnosť odhalení pamětní desky M. Mikšíčkovi v Dačicích. Dačické
listy: oznamovatel pro politický okres dačický. Časopis věnovaný
národním hospodářským, obchodním a průmyslovým zájmům politického okresu
dačického 25. července 1896, čís. 18, s. 2, 3.
Pokud už se někdo při vyvěšení "přehmátl" ať už záměrně nebo nezáměrně, a jestliže byl dohled nad tím, co občané ve svém volném čase dělají, a jak to dělají, pozorný, rozpoznal slovanskou trikolóru (modrá-bílá-červená), a v době, kdy nebyla státní politika s touto symbolikou v souhlase, došlo k vyšetření události orgány, nějakému tomu pokárání a hned k jejímu odstranění. Také může jít o situaci, kdy šlo o červenobílomodrou trikolóru, která se v té době mohla některými lidmi zaměňovat za všeslovanskou, kde je ale modrý pruh uprostřed (k tomu viz Kroměřížské noviny v srpnu 1885 - setkání císařů; na Beckově obrazu je ale vidět bílo-modro-červená trikolóra, která ale v té situaci je moravskou trikolóru, jelikož jako ruská je tam používána černo-žluto-bílá, a přitom s červenobílomodrými prapory jelo české obyvatelstvo v průvodu - ale i kdyby toto byl problém, tak by jim to všem asi nezakázali; v práci Milana Hlinomaze, Ke státní a zemské symbolice českého státu v období 1526–1918. Paginae historiae. Sborník Národního archivu 1995, čís. 3, je uváděna jako všeslovanská, s. 17, bílá-modrá-červená (ruská trikolóra, opět v Rusku zaváděná od roku 1883).
Poznámka 1: Dovedeme si představit, že kdyby šlo o slovanskou trikolóru (modrá-bílá-červená), prostě by stačilo za chvíli vlajku obrátit a vyvěsit ji znovu, tentokrát s odkazem na červenobíle šachovanou orlici v modrém poli - moravskou orlici jako symbol země Moravy. Jestli v tu chvíli zrovna vadilo, že se vyvěsila červenobílomodrá, tak by v ten okamžik takový lišácký krok stejně nepomohl, i když cukat by se vyvěšovatel mohl.
Poznámka 2: Předpokládáme, že policista dobře viděl a věděl, na co se dívá, a jak má jednat. Když bychom se zajímali o to, jestli a jak se mohlo v očích některých současníků podobat "slovanské" (nás na tom zajímá naše představa slovanského obyvatelstvo Moravy) s "panslovanským" (s panslovanskou myšlenkou, na kterou v té době byla vyšší místa háklivá), tak například v čísle Národních listů z 24. září 1861 se dočteme:
"Politické zprávy domácí. Z Vídně, 22. září. (Pův. dopis.) Onehdy stálo ve všech německých novinách, zvláště v hanebném "Brünner Correspondent," že byla minulou neděli slavnost sbratření Čechů a Moravanů v Blansku. To je všecko vymyšleno a selháno. Někteří poslancové z říšské rady vyjeli do Moravy, nechtíce tím dáti na jevo žádnou politickou demonstraci, nýbrž chtíce poněkud pookřáti a se povyraziti v krásné přírodě okolí Blanecko-Sloupského. - I to je lež, že se tam sešli s hrabětem Clamem. P. hrabě, byv v Rejci, a uslyšev že kollegové na blízku jsou, sice jel, ale nezastal jich, oni již byli zase ujížděli k té roztomilé Vídni, k roztomilému rejdišti za škotskou branou.
Ve Vaterlandu byl minulý týden škaredý článek úvodní, kde se praví, aby se již neužívalo toho slova "slavisch," nýbrž aby se říkalo čechisch, serbisch, polnisch atd. Slovansky prý je tolik, co panslavský, a to že je revolucionářské.
Tak si to považte! -- Taková moudrost se nám pořád ještě podává i od těch, kteří se zdají někdy nám přáti."
Milan Hlinomaz ke slovanské trikolóře na straně 17 píše: "Slovanská trikolora nebyla odvozena od žádného znaku. Podle Batovcova almanachu z roku 1908, jenž se dovolává svědectví zesnulého spisovatele J. L. Turnovského, existuje slovanská trikolora až od březnových dnů roku 1848. Teprve vznikem studenstké legie "Slavie", jejímž zakladatelem byl pravděpodobně J. V. Frič, objevila se modro-bílo-červená trikolora na kokardách této legie podle vzoru legie francouzské.
Uspořádání barev slovanské trikolory vzniklo pravděpodobně bez určujících důvodů v šedesátých letech 19. století při tvoření se nových českoslovanských jednot nebo podle vzoru ruské obchodní vlajky, kterou sestavil car Petr I. roku 1694, při spouštění na vodu první ruské lodi, z nizozemské vlajky. Riegrův slovník naučný z roku 1870 udává, že slovanská trikolora vznikla souhlasem slovanských národů."
Přitom se v novinách setkáváme s řadou popisů těchto červenobílomodrých praporů, které jsou označovány za slovanské. To je vyjádření vztahu k tomu, že je užívalo slovanské obyvatelstvo Moravy. Není ale uvedeno, že by je užívalo výhradně. Je tu třeba vidět i spojení s Hanáky (viz např. u Karla Havlíčka Borovského).
Jednou je pořadí vysvětlitelné tím, že se za moravskou orlici považovala stříbrnočerveně šachovaná orlice se zlatou zbrojí a zlatou korunou v modrém poli štítu, podruhé tím, že se za moravskou orlici považovala červenostříbrně šachovaná orlice se zlatou zbrojí a zlatou korunou v modrém poli štítu. Jak si ovšem vysvětlit pořadí bílá-modrá-červená resp. snad i červená-modrá-bílá, které je vidět na Beckově obrazu? Prostě zemské barvy, zvyk, vlajka, a máme vše, co potřebujeme... Nebo si snad máme myslet, že si pro tu danou chvíli někdo řekl, když slovanskou tak slovanskou, a červenobílomodrou/modročervenobílou, když přijede císař pán, v Kroměříži nebudeme, když se to tak snadno plete, nikoho dráždit. V Rusku sice zrovna opět začínají používat tento pořad červenomodrobílých barev, ale to nevadí, aspoň se v Kroměříži návštěvě z východu bude víc líbit. A kdo by mohl co namítat, když v Rusku je zase v kursu, a car s carevnou přijedou z Ruska. Všichni (Moravané, Rakušané, Němci, Rusi) budou moci být spokojení. - Vykládat se to dá tak, anebo úplně jinak! Dá se tu do určité míry kombinovat pro radost z kombinace všelijak.
