Mezi obcemi, v nichž je obecním úřadem moravský prapor (moravská vlajka) vyvěšen trvale, jsou Čejkovice, okres Hodonín. Z mapy.com pochází snímek z Čejkovic pořízený 18. května 2024 Jiřím Krejčíkem.
 |
| Obecní úřad v Čejkovicích |
Dne 10. dubna 2025 v Čejkovicí obecní úřad s vlajkoslávou přes silnici vyfotil Jiří Wohlgemuth.
S tímto přihlášením se k názvu země se setkáváme v názvech spolků a stran. Ty sledují různé cíle. Neodkýváme souhlasně jen tak vše, čím se zabývají, jen proto, že si daly Moravu do svého označení. Slovo Morava (Moravia) je také používáno ve spojení s menšími a většími firmami, s jejich předmětem podnikání, výrobou i obchodem. Někdy je sídlo takového závodu na Moravě, jindy ne.
Příklady, kdy je Morava uvedena v názvu podniku nebo obchodu:
AirsoftMorava s.r.o., Apis Morava s.r.o., Aqualand Moravia, BONSAI MORAVIA, s.r.o., Brazzale Moravia a.s. (La Formaggeria Gran Moravia), EVV-MORAVIA s.r.o., GASTROCENTRUM Moravia s.r.o., HTP Moravia s.r.o., Kámen Becke Moravia, s.r.o., KVS Moravia, MED MORAVIA, Moravia Adler CZ, s.r.o., MORAVIA CANS a. s., Moravia comfort s.r.o., Moravia Containers, a.s., Moravia Essence, Moravia finish, s.r.o., MORAVIA LACTO a.s., MORA MORAVIA, s.r.o., Moravia Outdoor, MORAVIA STEEL a.s., Moravia Systems, OSIVA MORAVIA s.r.o., Outlet Arena Moravia, Pivovar Moravia, PYRO MORAVIA s.r.o., SALT MORAVIA s.r.o., V&W MORAVA s.r.o.
Důležité je samozřejmě to, že ať už je Morava součástí názvu společnosti nebo ne, lidé na Moravě se mají čím živit. Podniků, závodů, družstev a obchodů, ať už je vlastní ten nebo ten, živnostníků, zaměstnanců, dělníků a nádeníků je na Moravě daleko více, sídlících tu a onde, třebas v zahraničí. Jsou ve městech i na vesnicích, ať jsou na Moravě celá nebo zčásti.
Adamov, Blansko, Bojkovice, Boskovice, Brno, Brtnice, Brumov‑Bylnice, Brušperk, Břeclav, Březová nad Svitavou, Břidličná, Bučovice, Budišov nad Budišovkou, Bystřice nad Pernštejnem, Bystřice pod Hostýnem, Bzenec, Dačice, Dolní Kounice, Dubňany, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek‑Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Fryšták, Fulnek, Hanušovice, Hluk, Hodonín, Holešov, Hranice, Hrotovice, Hrušovany nad Jevišovkou, Hulín, Hustopeče, Chropyně, Ivančice, Ivanovice na Hané, Janov, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Jevíčko, Jevišovice, Jihlava, Karolinka, Kelč, Klobouky u Brna, Kojetín, Konice, Kopřivnice, Koryčany, Kostelec na Hané, Kroměříž, Kunovice, Kunštát, Kuřim, Kyjov, Lanžhot, Letovice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Loštice, Luhačovice, Město Albrechtice, Mikulov, Miroslav, Modřice, Mohelnice, Moravská Třebová, Moravské Budějovice, Moravský Beroun, Moravský Krumlov, Morkovice‑Slížany, Náměšť nad Oslavou, Napajedla, Němčice nad Hanou, Nové Město na Moravě, Nový Jičín, Odry, Olešnice, Olomouc, Opava,Oslavany, Ostrava, Otrokovice, Paskov, Plumlov, Počátky, Podivín, Pohořelice, Potštát, Prostějov, Přerov, Příbor, Rájec‑Jestřebí, Rajhrad, Rosice, Rousínov, Rožnov pod Radhoštěm, Rýmařov, Slavičín, Slavkov u Brna, Slavonice, Slušovice, Staré Město, Staré Město, Strážnice, Strmilov, Studénka, Svitavy, Svratka, Šlapanice, Štěpánov, Šternberk, Štíty, Štramberk, Šumperk, Telč, Tišnov, Tovačov, Třebíč, Třešť, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Uničov, Újezd u Brna, Úsov, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Valtice, Velká Bíteš, Velká Bystřice, Velké Bílovice, Velké Meziříčí, Velké Opatovice, Velké Pavlovice, Veselí nad Moravou, Veverská Bítýška, Vizovice, Vracov, Vratimov, Vsetín, Vyškov, Zábřeh, Zbýšov, Zlín, Znojmo, Zubří, Ždánice, Žďár nad Sázavou, Židlochovice
Vědomostní pexeso Pohádková místa nabízí Albi. Zaměřuje se na místa, v nichž byly točeny filmové pohádky. Kartičky pexesa jsou z dobrého tvrdého papíru.
Po nákupu si přečtěte návod k použití: "Vědomostní pexeso obsahuje 48 kartiček, tj. 24 párů. Kartičky zamíchejte a rozložte lícem dolů, abyste neznali jejich rozložení. Postupně otáčejte po dvou kartičkách lícem vzhůru. Najdete-li kartičky patřící k sobě, odeberte je a otáčejte znovu. Hledejte informace, které k sobě patří. Nejste-li si jistí, zda jste je našli, zkontrolujte si čísla na kartičkách, jež musí být shodná. Případně kartičky přiložte k sobě a hned zjistíte, vytvoří-li vám jeden obrázek. Nepatří-li kartičky k sobě, otočte je zpět lícem dolů a ve hře pokračuje další hráč. Vyhrává hráč s největším počtem párů kartiček."
Postup je jasný. Znáte jej. Hledáte informace, které k sobě patří. Pexeso je zpracováno pěkně. Fotografické obrázky hradů a zámků, a také jiných prostředí - mlýn, skanzen, městské hradby, skály, park, vodopád.
Nabízí se zakoupit další krabičku s pexesem jako hezký dárek. Jednu věc však bylo třeba neodkladně udělat. Kromě jména režiséra a roku natočení pohádky téměř u všech dvojic kartiček jedna kartička, většinou ta druhá, nese vytištěnu zjednodušenou nebo nesprávnou informaci o místu, kde se točilo. Kartičky se často dají, aby se složil celý obraz, položit vedle sebe, často některé obraz vytvoří, jen když se umístí nad sebe. Je na nich až na tři případy vytištěno slovo Česko, což ale, když byla pohádka natočena na Moravě, nikdy není pravda. Většina dvojic zachycuje místa v Čechách (sedumnáct případů). Těm se v posledních letech říká často Česko. Budiž, když to chtějí ... Ve třech případech se jedná o místa v zahraničí: v Německu, na Slovensku a na Islandu. Morava je zastoupena čtyřikrát. Trochu málo, ale co naplat. Pohádky se zřejmě ponejvíce točí v Čechách. Je to určitě blíž k Barrandovským ateliérům. Kdo by z Prahy cestoval na Moravu?
Čechy:
1) Hrad Kašperk *** Česko = Čechy = Czechia - Anděl Páně
2) Čert ví proč - Rybník Harasov *** Česko = Čechy = Czechia
5) Honza málem králem - Hrad Křivoklát *** Česko = Čechy = Czechia
6) Harfenice - vytesané hlavy *** Česko = Čechy = Czechia - Láska rohatá
7) Lotrando a Zubejda - Hrad Zvíkov *** Česko = Čechy = Czechia
8) Malá mořská víla - Prachovské skály *** Česko = Čechy = Czechia
11) Dolský mlýn *** Česko = Čechy = Czechia - Peklo s princeznou
12) Zámek Ploskovice *** Česko = Čechy = Czechia - Princ a Večernice
13) Hrad Kokořín *** Česko = Čechy = Czechia - Princezna se zlatou hvězdou na čele
14) Princezna ze mlejna - Zámek Dobříš *** Česko = Čechy = Czechia
15) Panská skála *** Česko = Čechy = Czechia - Pyšná princezna
16) Průhonický zámek a park *** Česko = Čechy = Czechia - S čerty nejsou žerty
18) Třetí princ - Adršpašsko-teplické skály *** Česko = Čechy = Czechia
19) Tři bratři - Zámek Hluboká nad Vltavou *** Česko = Čechy = Czechia
21) Hradby Nymburk *** Česko = Čechy = Czechia - Tři veteráni
22) Zlatovláska - Zámek Červená Lhota *** Česko = Čechy = Czechia
24) Zámek Žleby *** Česko = Čechy = Czechia - Královský slib
Provedená úprava: za rovnítko ke slovu Česko připsáno slovo stejného významu, tj. Čechy. Pokud budete mít chuť, a dost místa ke psaní, dopište si za další rovnítko Czechia. Další oblíbené slovo stejného významu ke slovům Česko a Čechy. Známé je také Bohemia. Můžete si vybrat, které se vám více líbí. Oba výrazy odkazují k latině. Morava to má v tomto jednodušší. Další možností by bylo přidat si tam Böhmen a pro Moravu zase Mähren. Záleží to na vás. pamatujte ale, že to hlavní je zahrát si pexeso. :-)
Jedná-li se o Moravu, slovo Česko se přeškrtne.
Morava:
4) Skanzen Rožnov pod Radhoštěm *** Morava = Moravia - Dvanáct měsíčků
9) Zámek Vranov nad Dyjí *** Morava = Moravia - Nesmrtelná teta
10) O statečném kováři - Sirotčí hrad *** Morava = Moravia
23) O princezně Jasněnce a létajícím ševci - Hrad Bouzov *** Morava = Moravia
Provedená úprava: slovo Česko škrtnuto, vedle napsán název země, v níž se natáčelo, tj. Morava. Pokud budete mít chuť, a dost místa ke psaní, dopište si za další rovnítko Moravia.
Blízké i vzdálené zahraničí:
3) Vodopád Dettifoss *** Island - Dešťová víla
17) Zámek Bojnice *** Slovensko - Šíleně smutná princezna
20) Zámek Moritzburg *** Německo - Tři oříšky pro Popelku
Od příštího roku by úřady a ústavy státní správy měly používat jedno logo, tím stejnou vizuální totožnost. Lidem se to nelíbí. Vadí jim, že vláda prosazuje symbol Čech na úkor symbolů Moravy a Slezska. Zhruba toto napsal v předmluvě k článku Lidi naštvalo nové logo úřadů. Na Moravu a Slezsko kašlete, pustili se do vlády zveřejněného 16. července 2025 Lukáš Skládal.
Koluje i názor, že na Čechy se kašle také. Svými údy figura v logu označovaná v tisku jako bílý lev některým lidem připomíná žabu (konkrétně pralesničku: "Příliš trendy přístup, kde prim přebírají drápy, které ze lva dělají pralesničku. Toto zubaté tvarosloví na červené působí jako znak nějaké exotické země s levicovou diktaturou."). Tento názor lze nejspíše vyvrátit tím, že se poukáže na jiná ztvárnění lvích noh některých dalších například obecních znaků, kdy můžeme vidět kresebně něco podobného. Nové logo je ale jen a prostě logem Čech (Česka). Jiný názor pobaví zase tím, že v tomto provedení lva dokáže spatřit kozu: "Vždyť vypadá jako koza.". Účelem takových prohlášení rozhodně není v červenci vybrané logo pochválit. Grafici rozebírají třeba moc placatou hlavu. I u v soutěži druhého návrhu je taková placatá, ale tady je asi placatá už moc. Je prostě rovná, ne že chybí vršek, jako v některých akčních hrách. Ta podoba nemá být o tom, že tomu lvu chybí kus mozku.
Další internetové články k tématu vyšly v ten samý den. Například iDNES: Nové logo Česka skrývá zajímavý detail mezi ocasy lva. Autor věřil, že vyhraje. Novinky.cz: České úřady mají nové jednotné logo. Česká justice.cz: Koudelka: Státní logo? Fialova vláda mrhá miliony a uráží Moravu. Seznam Zprávy: Česko má novou vizuální tvář, chybět nesmí lev. Pro lidi má být bezpečnější. Podklady, o čem a jak psát, většinou periodika obdržela. Teď se s tím má podle sebe vypořádat volič. Co vy na to? Zuřivá debata nad lvem. Nemělo by Česko řešit něco důležitějšího než národní vizuál? Čechy? Mohly by. Jiří Šmarda: "My Moraváci a Slezané máme jinej znak a ten je kde ???".
"Cílem sjednocení log státních institucí je zvýšit důvěryhodnost státních orgánů a bezpečnost i přehlednost při komunikaci občanů se státem." Výsledek: ne, ne a ne. Požadavek, jak má vypadat výsledek, kterým zadavatel vymezil (omezil) podobu loga, byl z pohledu příjemců stanoven chybně. Je však vcelku pochopitelné, že vám chtějí i takto dát najevo, kdo jsou vaši páni.
"Kromě nového loga mají vzniknout nová pravidla pro tiskoviny, weby, úřední dokumenty i digitální služby.".
A abychom nezapomněli, s novým logem je spojováno nové písmo, bezpatkové Czechia Sans: "Vítězný font, tedy typ písma, který bude nové logo neodmyslitelně doprovázet, se jmenuje Czechia Sans." Název písma "bezpatkové Čechy" je dalším způsobem, jak vyjádřit, čemu odpovídá zpracování symbolu.
Proto by bylo milé mít i moravské písmo. Moravu má v názvu například (polo)kurzivní font Songs of Moravia z roku 2023. V neplacené verzi pro osobní užití zdarma.
Písně Moravy je ovšem kaligrafické a skriptové písmo. Kaligrafická písma připomínají elegantní rukopis. Často vypadají, jako by byla nakreslena plochými pery nebo štětci. Hojně se používají na svatebních a jiných pozvánkách, v originálních lozích, náboženském umění, filmech, televizi atd. Skriptová písma vycházejí z rozmanitých a často plynulých tahů vytvářených rukopisem. Obvykle se používají pro zobrazování nebo obchodní tisk, spíše než pro rozsáhlé texty v latince. Některá písma řecké abecedy, zejména historická, jsou věrnější simulací rukopisu. Skriptové písmo je skupina písem navržených tak, aby připomínaly tradiční kurzívní rukopis. Mezi nejčastější rysy skriptového písma patří: proměnlivá tloušťka tahů, která napodobuje realistickou citlivost na tlak. Zahrnutí textury, která napodobuje přirozené nerovnosti inkoustu. Další umělé nedokonalosti, které se nevyskytují v běžně používaných rodinách počítačových písem.
Vytvořte proto, kdo si jste opravdu jistí, že to umíte, krásné bezpatkové Moravia Sans. Hodí se.
 |
| Nová vizuální identita českých úřadů - nové logo Čech. Ta raketa letící za symbolem součástí loga není. Myslí to spíše vážně, než že by si z nás chtěli vystřelit. |
Každá vláda (za posledních 30 let) s něčím takovým marným a zbytečným
přišla, aneb jak přihrát (...) grafickým agenturám (neboť je třeba se
přeci revanšovat kamarádům za design předvolebních kampaní, že). O to
úsměvnější, že tato vláda s tím přišla těsně před volbami, takže je to
naprosté plácnutí do vody, protože příští vláda přijde s něčím
dalším/jiným (leda že by to byla ta samá vláda). To je jistě možné a
pravděpodobné, protože stávající koalice si již vyzkoušela, že hádat se
mezi sebou, když vládnou, je příjemnější, než hádat se každý za sebe a v
opozici. A kdo vůbec jiný má nějaký koaliční potenciál? Neexistuje ani
žádný implementační/kompetenční zákonný předpis, kterým by to vláda
mohla plošně zavádět do praxe.
Jako logo soukromé české společnosti nebo soukromého sportovního klubu je to ok, ostatně je to úplně stejné, co užívají fotbaloví bafuňáři, také s modrým proužkem ... :-) Ti také u reprezentačních dresů kašlou na státní znak (na rozdíl od
hokejistů, kteří se v tichosti ke znaku vrátili).
Protože "logem" státu je jeho státní znak a státní vlajka (barvy) nic víc, nic méně! Což definuje i zákon o užívání státních symbolů (byť ho skoro nikdo nedodržuje), což také o něčem vypovídá ... A sama tato vláda přeci tvrdí, že stát prý nelze řídit jako firmu, a tedy s firemním logem ... :)
Jak se to má graficky designově dělat krásně ukazují Britové, viz převod (také složitého a čtvrceného státního znaku) do formy kontur, a pak případného logotypu a samozřejmě totéž nejlépe funguje právě s praktickou státní vlajkou, která je svou podstatou vždy "zjednodušením státního znaku".
Pokud si myslíte, že vás jen tak nepřesvědčí. Tak o to tady nejde, budete se s ním potkávat a přinutí vás je používat. Velice snadno. Při pohledu z vyššího místa stěžující si vypadají jen jako lehce rozdurdění. Vzájemné přesvědčování není významné. Nechť se každý přesvědčí sám.
Schvalovatelé si mohou myslet, že nás nepotřebují. Mohou si myslet, že k jejich volební protistraně se pociťuje v dostatečné míře a množství, z jakéhokoli důvodu, kvůli tomu co dělá a nedělá, odpor, který v pravý čas převáží nechuť k tomuto jejich záměrnému logo-kroku. Že se jim to tam "hodí". To může být případ od případu účinná taktika, nedělat si starosti. Alespoň u jednotlivců ale platí, že se, myslí-li si o nich zrovna toto, pletou. Není důvod s odpovědí otálet až na začátek dalšího roku, ať už je výsledek jakýkoli. Když do toho šli za každou cenu, tak odpověď dostanou za každou (volební :-)))) cenu, zas a znovu. Nevyvolává to žádné rozplizlé obavy. Prostě z jednoho úhlu pohledu neudělali, co měli, se závěrem, že nechtěli. Nedělají, co mají, protože nechtějí. Dělají si, co chtějí. Ukrojili další plátek ze salámu. Snad není poslední. Dá se očekávat, že v přírodních rezervacích a u památných stromů přibude přelepených, posprejovaných či dokonce prostřílených lvů?
Toto státní logo schválené vládou 16. července má za úkol vytlačit užívání státního znaku v rámci jednotného státního vizuálního stylu. Je v něm prý český lev. Moravská orlice a slezská orlice v něm není. Ústava přitom Českou republiku popisuje jako stát občanů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Moravská orlice a slezská orlice představují Moravu a Slezsko. Český lev představuje Čechy. Zajisté, že symbol v logu je stylizovaný lev. Tak jak vypadá, to český lev není. V pojetí podporovatelů změny představuje onen bílý lev Českou republiku, tj. území zahrnující země Moravu a Slezsko.
Právník Zdeněk Koudelka se k věci vyjadřuje častěji. Naposledy tak učinil v souhlasu se svými dřívějšími příspěvky k otázce loga ČR vzhledem k popsanému vývoji (schválení vládou) ve svém příspěvku Státní znak nebo logo?, když píše: "Stát je reprezentován státním znakem. Stát jej chrání a jeho užívání je bezplatné. Naproti tomu logo je záležitostí proměnlivé módy a jeho autoři za to dostali zaplaceno. Logo nemá vyšší přínos, než má státní znak." atd. Museli bychom jeho texty porovnat, abychom si ověřili, že jen znovu s novým datem nevydal svůj dříve zveřejněný text, samozřejmě s novým úvodem a závěrem.
"Ústava státní symboly zakotvuje právě za účelem užití pro prezentaci státu a jeho orgánů. Proto je toto rozhodnutí Fialovy vlády neústavní. Je to stejně nepřípadné, jako kdyby vláda chtěla nahradit státní hymnu nějakou znělkou nebo státní vlajku transparentem. Fialova vláda projevila neúctu ke skutečným státním symbolům.".
Připomíná, že "Jihomoravský hejtman Jan Grolich odmítl návrh zastupitelů SPD, Trikolory, PRO, Svobodných, ANO a Stačilo, aby Jihomoravský kraj proti ignorování moravské orlice ve státním logu protestoval.".
 |
| Představa člena Společnosti pro Moravu a Slezsko o logu vytvořeném rychle prý z moravské orlice. Ta orlice taky nevypadá jako moravská orlice. |
Nepozdává se nám jedno ani druhé. Jednoduše v grafice internetových stránek dotčených úřadů a ústavů použijme Velký státní znak. "Státní znak byl vytvořen parlamentem s vědomím toho, že stát vznikl ze tří zemí – Čech (na červeném štítě stříbrný korunovaný lev), Moravy (na modrém štítě stříbrnočerveně šachovaná korunovaná orlice) a Slezska (na zlatém štítě černá korunovaná orlice), což je vyjádřeno ve velkém státním znaku.".
Lidé nad novinkou uvažují, například Jiří Štípl: "Nové státní logo není prý užitím malého státního znaku, ale kdyby si nějaký soukromník podobné logo navrhl, tak by se dost možná dopustil porušení zákona o užívání, protože je to dostatečně zaměnitelné (český lev + červené pole). Stát ale tento zákon porušit nemůže, protože tak či tak je oprávněným uživatelem oficiálních znaků. Zákonodárce asi nepředpokládal, že si někdy vláda vymyslí alternativní státní znak a bude ho používat všude tam, kde to zákon výslovně nezakazuje. Další nevýhodou tohoto "právně slabého" loga je, že ho mohou budoucí vlády snadno měnit, což jde proti smyslu té standardizace. Oficiální znak má také vyšší ochranu, jeho zneužití je trestné samo o sobě.".
Jestliže jedním z argumentů pro zavedení loga je úspora peněz, tak buď mají ti, co to píší menší představivost než jiní, anebo to ti, od kterých opisují, ví, ale jim (hned teď) nenapoví.
 |
| Moravská vlajka v Silůvkách 3. července 2025 |
Dokumentaci vyvěšování moravské vlajky 5. července začneme záběry z Brna, kde si už několik týdnů (nebo měsíců?) okolojdoucí mohou všimnout, že byla dokončena část rekonstrukce budovy krajského úřadu Jihomoravského kraje na Žerotínově náměstí. Znak Moravy už není zakryt pytlem. Na záběrech si můžeme všimnout ochranné sítě.
 |
| Budova sídla Krajského úřadu Jihomoravského kraje |
 |
| Tak zvaný Zemský dům II (III) |
Šachování moravské orlice je naznačeno prostou šachovnicí. Nepozorujeme, že by bylo užito heraldické šrafování.
 |
| Průčelí zemského domu se sochami |
 |
| Moravský znak na průčelí |
Z Moravské vlajky, která je vyvěšena, když ji nevidíme vlát, není sice lehké usuzovat jen dle tvarů a barev, které vidíme, jestli je to ta, kterou Jihomoravský kraj vyvěšuje každý rok (s červeným jazykem), nebo je jiná, dle Jiřího Loudy, jak ji známe ze státního znaku. Spíše je to ale ta, kterou Jihomoravský kraj vyvěsil i v předchozích letech. Provedení křídel moravské orlice na vlajce totiž připomíná to na plastice zemského znaku na průčelí Zemského domu.
Také v šestnáctém ročníku iniciativy vyvěšování moravské vlajky je spousta míst, kde na obecním úřadu moravskou vlajku nevyvěsili, ačkoli jsou vedeni v přehledovém seznamu Moravské národní obce zachycujícím účastníky tzv. vlajkové iniciativy. A pak jsou místa, kde moravskou vlajku vyvěsili.
V Brně magistrát rovněž vyvěšuje moravskou ve svém oblíbeném provedení.
 |
| Nová radnice v Brně 5. července 2025 |
V Břeclavi byla vyvěšena vlajka České republiky a města Břeclavi. Před radnicí jsou stromy, moc tam asi nefouká, a tak vylepšením je, že jsou vyvěšeny "na ramínko". Břeclav v přehledu MNO na rok 2025 řazeném abecedně uvedena není. Někdy před lety se zřejmě nechali vyškrtnout. Břeclav je v přehledu uváděna ještě v roce 2023, ale v roce 2024 už ne. Někdo se o věc tedy začal zajímat a trval na tom, aby nadále Břeclav uváděna nebyla? Při procházce Břeclaví zaujme dlažba. Některé dlaždice nesou symboly.
 |
| Městský úřad v Břeclavi 5. července 2025 |
Některé dlaždice nesou moravský znak, městský znak a symbol lednicko-valtického areálu.
Cestou na náměstí stojí u Dyje za mostem (Komenského nábřeží) Památník Moravy.
 |
| Památník Moravy u Dyje |
 |
| Plastika moravské orlice |
V Hodoníně byla vyvěšena vlajka České republiky, Evropské unie a města Hodonína. Na náměstí mají pěkné lavičky.
 |
| Pěkné lavičky v Hodoníně |
 |
| Městský úřad v Hodoníně 5. července 2025 |
Moravské symboly v Hodoníně bíločerveným šachováním připomínala cedule na rohu domu s textem Hodonín moravské město na modrém pozadí.
V Moravském Písku, který je podle přehledu MNO jednou z vyvěšujících obcí, vyvěsili na obecním úřadu jen vlajku České republiky.
 |
| Obecní úřad v Moravském Písku 5. července 2025 |
V Bzenci, kde na náměstí mají tři pěkné stožáry byla vyvěšena vlajka České republiky a města Bzence. Nad městem je na kopečku pěkný kostelíček.
 |
| Náměstí v Bzenci 5. července 2025 |
 |
| Městský úřad v Bzenci 5. července 2025 |
 |
| Městský úřad ve Veselí nad Moravou 5. července 2025 |
 |
| Městský úřad ve Veselí nad Moravou 5. července 2025 |
Moravská vlajka byla vyvěšena před objektem městského úřadu na stožáru u parku Petra Bezruče.
%205.%207.%202025,%20radnice,%20vlajka%20%C4%8Cesk%C3%A9%20republiky.JPG) |
| Městský úřad ve Starém Městě 5. července 2025 |
%205.%207.%202025,%20radnice,%20vlajka%20%C4%8Cesk%C3%A9%20republiky.JPG) |
| Městský úřad ve Starém Městě 5. července 2025 |
Ve Starém Městě (do roku 1996 Staré Město u Uherského Hradiště) byla vyvěšena vlajka České republiky a města Starého Města.
 |
| Městský úřad v Přerově 5. července 2025 |
Ve Přerově byla vyvěšeny vlajky České republiky, Moravy a Přerova.
Z na internetu zveřejněných snímků zaujalo vyvěšení moravské vlajky v Zábřehu, uchycena kolíčky ke šňůře na balkoně.
Ve Vyškově moravskou vlajku vyvěšují na radniční věži.
 |
| Vyškov 6. července 2025 |
Stejně jako v předchozích letech 2020, 2021, 2022, 2023 a 2024 z počtu, který na svých stránkách v interaktivní mapce i v seznamu obcí uvádí Moravská národní obec coby vyvěšovatele údajné "moravské" vlajky, tj. žlutočervené bikolóry s červenožlutě šachovanou orlicí se žlutou korunou a zbrojí a se žlutým jazykem v modrém poli štítu, z obcí, které byly na východní Moravě ověřeny, vyvěsila žlutočervený prapor se znakem pouze necelá dvacetina.
V roce 2025 byly cestou k nějakému cíli projety obce, které jsou MNO vedeny coby vyvěšovatelé žlutočervené vlajky se znakem. Stačilo projet kolem obecních úřadů a porovnat mapku a seznam obcí se skutečností. Byla sledována výzdoba, vzalo se to zpět jinou cestou s případnými malými odbočkami k obecním úřadům, někde to ani nebylo potřeba, byly u hlavní cesty. Výsledek byl ještě žalostnější, než v předchozích letech.
Moravská národní obec uváděla, že v roce 2025 vyvěsilo průběžně žlutočervenou vlajku se znakem, kterou o své vůli vydává za moravskou, bezmála 1625 obcí. Tedy už ne, že tento počet obcí jejich vlajku skutečně vyvěsí. Tu skutečně moravskou, tedy modrou s bíločerveně šachovanou orlicí, byste samozřejmě v interaktivní mapce Moravské národní obce stále hledali marně. Na jejich facebookových stránkách se modrá nevyskytuje, to by narušovalo plány Moravské národní obce a snahy přebarvit tradiční moravské symboly k nepoznání. V seznamu údajných vyvěšovatelů jsou nadále i obce, které žádnou z obou vlajek či praporů nevyvěsily nikdy. U těch měst a obcí, které vyvěsily vlajku modrou, se zarputilou umíněností figuruje žlutočervený praporek. A u obcí, které nevyvěsily vlajku ani tu jejich klubovou ani skutečnou moravskou, je například údaj, že žlutočervená vlajka byla vyvěšena sedmkrát.
 |
| Fryšták 4. července 2025 |
Večer 4. července po 19. hodině, kdy už byla vyvěšena vlajková výzdoba, a ve dnech 5. a 6. července 2025 provedl osvětový spolek Za Moravu dle sdělení další ověřovací akci v podobě mapování ohlasu moravských měst a obcí na iniciativu Moravské národní obce týkající se vyvěšování údajné moravské vlajky. Ze 45 obcí převážně v okresech Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín, které se podařilo zkontrolovat, vyvěsily žlutočervenou vlajku nebo prapor 2 radnice (4,44 %). Modrý moravský prapor nebo vlajku vyvěsily 3 radnice (6,66 %). To znamená, že 40 měst a obcí ze 45 nevyvěsilo žádný z obou praporů (88,88 %).
Na internetu jsou v souvislosti s letošními svátky umístěny další záběry. Záběr z Olomouce ukazuje, že i v Olomouci může na začátku července zafoukat. Mohlo to být 5. července. Protože ale nevíme, kdo a kdy snímek pořídil, přidáme v popisku za vročení 2025 otazník.
 |
| Olomouc 5. července 2025 (?), radnice, moravská vlajka |
Zarámované akvarely z 2. poloviny 19. století na papíře (56 x 83 cm) jsou podlepeny plátnem. Na každé tabuli jsou vyobrazeny tři znaky. Pod nimi jsou hesla (devízy) různých císařů.
Moravská orlice na tabuli se znakem Moravy má, jak bylo v té době obvyklé, červený jazyk.
 |
| Znak Moravy |
Zobrazeny jsou mimo jiné znaky Rakouska, Moravy, Slezska, Toskánska, Dalmácie, Slavonie, Sedmihradska, také Jeruzaléma a Řádu německých rytířů. Motta odkazují na císaře Josefa II, Leopolda II, Ferdinanda I a Františka Josefa I.
Byl jsem v pondělí u strýce na návštěvě, a on měl na hlavě po celou dobu kšiltovku s moravskou orlicí, kterou kdysi dostal. Prý ji nosí pořád (taky ji má v jednom místě na kšiltu trochu zaprášenou, jak se o ni jinak zvlášť nestará). Vše, co potřebuje jsou montérky a tato čepice.
Určitě, na dědině nic jiného než montérky na každodenní nošení nepotřebujete (je to vlastně „kroj“) a k tomu něco na hlavu (k modrým montérkám logicky modrá moravská).
Tak jsem si ji ve středu nasadil na hlavu také a měl ji celou cestu do Brna. Jen ve vlaku jsem ji sundal, a nasadil až při vystupování na hlavním nádraží. Proti této krásné modré nasazené kšiltovce s orličkou všechna ostatní pozorovaná nošená móda, viděná nejprve ve vlaku, a potom v tom velkém městě, vypadala méně výrazná.
Dne 5. července 2024 byl moravský prapor vyvěšen starostou Tomášem Třetinou na radnici v Moravském Krumlově.
 |
| Moravský Krumlov, 5. července 2024 |
Je to pořád dokola a stále marné, přitom ta analýza tu existuje již od doby vlády Andreje Babiše: Jednotný vizuální styl České republiky. A pokud se někomu zdá heraldický státní znak složitý, nic nebrání užívat v "logu" (tj. slovu/názvu instituce daným fontem ve státních barvách apod.) státní vlajku, která je super jednoduchá a naprosto nezaměnitelná.
Nové logo má dle zadání (Česká republika zahajuje soutěž na jednotný vizuální styl státní správy) pro jednotný vizuální styl (JVS) pro ústřední státní orgány, kromě používání státními institucemi Českou republiku představovat ve sportu, při jednáních v zahraničí, na veletrzích.
Smyslem podniku je posílení důvěry veřejnosti ve služby poskytované státními úřady, potom samozřejmě prokázání podstatných peněžních úspor (= ohled na rozpočet) a vylepšení prezentace Čech na domácí i mezinárodní úrovni.
Je s podivem, že se tak děje. Pořád nechápou, že "logem" státu je státní znak či vlajka, a proto na to
máme i zákon. Proč toto nebylo ministerstvu zahraničních věcí veřejně vysvětleno předsedou podvýboru pro heraldiku a vexilologii? Na co má ty nikým nevolené
vexilology a heraldiky coby expertní tým? Neboli marnost nad marnost. Práce na logu bude každopádně zaplacena. To jinak nejde.
Vzhledem k popsanému nepochopení podstaty věci se nic nezlepší a nezmění na tom zaplevelení institucí státu logotypy.
Jednoduchým a správným řešením je použití velkého státního znaku - všude.
.png) |
| Znak České republiky |
Přitom lze pochopit, že pro sítě a weby, kde považují státní znak třeba za vizuálně "složitý", klidně možno pracovat s motivem státní vlajky (naprosto jednoduché a přitom tak výrazné a nezaměnitelné). I v Evropě nás spíše znají pod vlajkou než znakem (natožpak jen lvem, kterých je spousta).
Pokud by se ve veřejné soutěži měl účelně někdo projevit, tak především umělci schopní nakreslit velký státní znak, kteří by sledované zakázce věnovali se svým uměním náležitou pozornost. Ministerstva školství, vnitra a ostatně všechna, jichž se tento podnik - logo, má dotknout, by to mohla uvítat, aby byly státní symboly lidem více na očích. Pak by se ani nestalo, nebo by to bylo obtížnější veřejnosti vysvětlit, že dodavatel moravskému zadavateli dodal jako součást kreace pro veřejný prostor štít s orlicí s perisoniem na hrudi, čili slezskou orlici, jako se to stalo v Bystřici nad Pernštejnem. Občanům to tam teď vrtá hlavou a čekají, jak to dopadne. Dobře vědí, že Bystřice je na Moravě.
Otázka používání log a vůbec reprezentace úřadů České republiky byla zmíněna i 20. dubna 2023 v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky při setkání tzv. kulatého stolu k zemským symbolům v projevu PhDr. Zdeňka Kubíka:
"Takže chci tím říct, že opravdu Česká republika v tomto ve spoustě
věcí zaspala. A třeba mnohem méně než Němci nebo Slováci. Když se
podíváte na weby jednotlivých ministerstev, úřadů, institucí, soudů, je
to jedno logo vedle druhého. Podívejte se na weby ministerstva vnitra.
Poznáte, že jste na stránkách instituce České republiky? Bleděmodrá,
bílá. Kde jsou státní barvy, kde je státní znak na tom webu? Nikde.
Podívejte se Úřad vlády. Je tam jakýsi hnědý flek s dvěma íčky, černý flek se lvem a jakási modrá. To znamená zase. Ty tři kolečka, proč nejsou aspoň trikolórové. Prostě slovenský zákon má jasně, pracujete se státním znakem anebo s národní a státní symbolikou. Takže bych očekával, že ty weby budou minimálně ve státních barvách, viz německé weby. Že ty weby budou pracovat se státním znakem velkým, potažmo lipovými listy, potažmo trikolórou. To nenajdete. Opravdu. Za domácí úkol se podívejte. Cizinec ani našinec na institucích tohoto státu nepozná vlastně, kde je. Nejsme Czech republic, jsme Logo republic."
Poznámka: pokud jste někdy viděli nějaký dokument vydaný Úřadem vlády České republiky, třeba jste takový dostali od zástupce vedoucí tohoto úřadu, dost dobře jste mohli zaznamenat, že použit je nahoře dokumentu barevně provedený Velký státní znak České republiky. "Easy peasy" - snadné a jednoduché. Tak to má být. Všude.
 |
| Velký státní znak České republiky nahoře úředního dokumentu |
Popravdě užívání bikolór se znakem (dle MNO) je vlastně forma svévolného zpolitizovaného či autonomistického "logotypového" sdělení veřejnosti, ať z neznalosti, nebo záměrem (dotyčných komunálních aj. politiků). Jde jen o to, jestli o tom voliči ví a zda s tím souhlasí, protože se jich nikdo neptá.
To vše by vyřešil onen zákon poslance Radka Vondráčka, takže by se pak nikdo nepletl při gravírování v pohraničí (českých Sudet) v tom, co že je moravská či slezská orlice, protože v zákoně č. 3/1993 toto řečeno není.
Dne 21. listopadu k tématu vyšla v Deníku Dnes glosa Zdeňka Koudelky (ústavní právník, Masarykova univerzita v Brně): Státní znak, anebo logo? Erár ignoruje dvě zemské orlice.
"Ministerstvo zahraničí v dohodě s vládou vypsalo zakázku za 1,6 milionu korun na nové logo, jež by měly užívat státní orgány místo toho dosavadního. Logo má zobrazovat jen českého lva a ignorovat moravskou i slezskou orlici. To odporuje naší ústavě, která definuje Českou republiku jako stát občanů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Stát je reprezentován státním znakem. Stát jej chrání a jeho užívání je bezplatné. Naproti tomu logo je záležitostí proměnlivé módy a jeho autoři pobírají peníze.
Logo nemá vyšší přínos, než má státní znak. Přesto některé státní úřady stále vymýšlejí různá loga a platí za ně. Jsou to vyhozené peníze v době velkého schodku státního rozpočtu. Pro stát nejde o velkou sumu, ale jak to vysvětlit školním kuchařkám, školníkům či soudním zapisovatelkám, že na jejich platy vláda nemá, ale na tyto zbytné výdaje ano? Jde o projev špatného hospodaření.
Proto zaráží snaha ministerstva zahraničí vytvořit další logo státu a vnutit jej všem vládním úřadům. Tím se zmarní peníze vložené do současných log a ještě více se omezí užívání státního znaku. Bude to jenom dražší. Hledání loga státu se tak stává tunelováním státu.
Ústava státní symboly zakotvuje právě za účelem užití pro prezentaci státu a jeho orgánů. Proto je činnost ministerstva zahraničí i neústavní. Je to stejně nepřípadné, jako kdyby ministerstvo chtělo nahradit státní hymnu nějakou znělkou nebo státní vlajku transparentem. Ministerstvo zahraničí a vláda projevují neúctu ke skutečným státním symbolům.
Státní znak byl vytvořen parlamentem s vědomím toho, že náš stát vznikl ze tří zemí – Čech (na červeném štítě stříbrný korunovaný lev), Moravy (na modrém štítě stříbrnočerveně šachovaná korunovaná orlice) a Slezska (na zlatém štítě černá korunovaná orlice), což je vyjádřeno ve velkém státním znaku. Ano, existuje i malý státní znak ve formě znaku Čech (stříbrný lev), který zákon určuje především pro razítka, jež mají malou plochu, takže figury čtvrceného velkého státního znaku by na nich mohly být nezřetelné.
Ministerstvo však uvažuje o výlučném užití českého lva, což je pohrdáním staleté sounáležitosti obyvatel Moravy a Slezska s jejich symboly. Proto je správné se vládě vzepřít a chránit skutečné státní symboly."
Ve vydání Mladé fronty Dnes z 25. listopadu 2024 byla otištěna reakce Zdeňka Kubíka na článek Zdeňka Koudelky:
"Logotypem státu je jeho znak či vlajka
Reaguji na glosu Zdeňka Koudelky "Státní znak, anebo logo?". Všechny naše vládní, státní a jiné veřejné instituce nesmyslně utrácejí za zbytečná a rádoby moderní loga ČR, která se stále mění a nikomu nic neříkají, takže vytvářejí naprosto zmatečný logotypový smog. "Logo", pocházející z řeckého "logos" čili "slovo", znamená primárně práci s textem nápisu (fontem), nikoliv s obrazem (figurální symbolikou). Tuto symboliku již asi osm set let máme v českých zemích definovanou a podle ústavy uzákoněnou, co se podoby a užívání státních symbolů týče. Stačí to respektovat a vhodně používat. Tím, že u nás bohužel nemáme odborného státního herolda, mohl by tyto skutečnosti veřejně prezentovat předseda sněmovního podvýboru pro heraldiku a vexilologii, což je poslanec, který má k dispozici expertní tým. Na námitky "moderních grafiků", že heraldický státní znak ČR je pro současnou komunikaci složitý, odpovídám, že pro takové případy slouží jednoduchá a nezaměnitelná kompozice naší státní vlajky. Je ve světě mnohem známější než symbolika státního znaku."
Zdeněk Koudelka později vystoupil ve videu zveřejněném na YouTube v dilu příspěvků Hovory ze sklepa z 22. prosince 2024 nazvaném Státní znak nebo logo? Erár chce opět mrhat penězi.
František Novák: "Dobrý den, další hovory ze sklepa. Zdeněk Koudelka."
Zdeněk Koudelka: "František Novák dobrý den."
František Novák: "Dnešní téma bude státní znak nebo logo. Erár ignoruje dvě zemské orlice. Bohužel, teď jsem chtěl říct, že jsme si zvykli, ale my si nesmíme zvykat, že Morava a Slezsko je upozaďována. A to tak nesmí být. Zdeňku."
Zdeněk Koudelka: "Ministerstvo zahraničních věcí, známý ministr původně, teď bývalý pirát asi polepšený pirát, Lipavský přišel s tím, že náš stát je bohatý a může si dovolit mrhat penězi. Takže se rozhodl, že přestože my máme státní znak, dokonce dva, velký a malý, že to mu nestačí a že on chce logo. Logo nejen pro Ministerstvo zahraničních věcí, ale i pro ostatní státní orgány, které by bylo jednotné. To mu posvětila vláda. Má to stát 1,5 milionu korun, není to z hlediska státního rozpočtu velká částka, ale proč máme vyhazovat peníze v době, kdy nemáme na platy školníků, uklízeček, kuchařek ve školách. Je to prostě další úděsný projev neschopnosti vlády Petra Fialy a mrhání státními penězi. Navíc řada státních orgánů dneska má loga, různá loga. V podstatě Lipavský chce to, co už máte a co jste asi zaplatili, tak zahoďte a budete používat jenom to logo, které vybereme my na Ministerstvu zahraničních věcí. Je to tedy mrhání, ale hlavně je to pohrdání státními symboly. Prostě stát má svoje státní symboly, je to především znak, vlajka, hymna. Mně to připadá jak, kdyby se řeklo, že místo, místo znaku budeme používat tedy logo, místo vlajky budeme mít nějaký transparent a místo, místo hymny, že vymyslím nějakou krátkou znělku, aby to bylo jakoby moderní. Ne. My máme státní znak, ten můžeme používat zadarmo a ten má stát používat pro svoji reprezentaci. Dělat loga jsou vyhozené peníze, je to, je to navíc tedy urážka těch státních symbolů. A zvláště na Moravě a ve Slezsku se ukázalo, že to, co chce Lipavský, tak je vlastně pohrdáním tím, že Morava a Slezsko jsou součástí České republiky"
František Novák: "Samozřejmě."
Zdeněk Koudelka: "Protože on chce do toho státního loga, které má být vybíráno někdy, uzávěrka přihlášek je v únoru, tak má v tom státním logu být jenom Český lev. Nemá tam být ani Moravská orlice, ani Slezská orlice."
František Novák: "To je strašné."
Zdeněk Koudelka: "Tak já chci vzkázat. Pohrdejme Lipavským, pohrdejme vládou, když ona pohrdá Moravany a Slezany. Nezaslouží si podporu na Moravě a ve Slezsku. A buďme proti používání tohoto loga."
František Novák: "Přesně tak, podepisuji. Děkuji Zdeňku."
Zdeněk Koudelka: "Já taky děkuji."
 |
| Vlajka České republiky |
Ve věci se Zdeněk Koudelka angažoval i potom. V příspěvku zveřejněném 2. března 2025 Hejtman Grolich, jeho SPOLU a Starostové proti Moravě, jehož obsah shrnuje perexem Na zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje 24. 2. 2025 hlasovali lidovci včele s hejtmanem Grolichem, TOP 09, Starostové i většina ODS proti tomu, aby ve státním logu byla moravská orlice, píše, že "Až budou lidovci či topáci tvrdit, že si váží moravských tradic. Porovnejte jejich slova a skutky a zamyslete se, zda nelžou. To platí i pro Starosty, kteří na jižní Moravě kandidovali pod názvem Starostové pro jižní Moravu, ale na Moravu kašlou. Z ODS děkuji za podporu Davidu Grundovi, byl však jediný. Přitom předseda jihomoravské ODS a ministr spravedlnosti Pavel Blažek navrhl spolu s dalšími poslanci zákon o zemských znacích a vlajkách. Celostátní poslanec ODS myslí na Moravu více než jihomoravští zastupitelé ODS.". Článek uzavírá: "Pokud nebudou moravskou historii chránit lidé z Moravy, nebude ji chránit nikdo. Hlasování ukázalo, že některým politikům z Moravy je Morava dobrá jen k tomu, aby získali funkce, ale jinak je nezajímá." V Hovorech ze sklepa, 38. díl, vydal s Františkem Novákem videopříspěvek nazvaný s nadsázkou Jihomoravským Grolichem zrušena Morava a Slezsko.
František Novák: Hovory ze sklepa, Zdeněk Koudelka.
Zdeněk Koudelka: František Novák, dobrý den.
František Novák: Dobrý den. Dnešní téma opět jihomoravský hejtman Grolich a jeho zrušená Morava. Opravdu slyšíte dobře. Zrušená Morava. Zdeňku?
Zdeněk Koudelka: Je to samozřejmě trochu nadsázka, ale vyjadřuje to to, jak Grolich, lidovci a naprostá většina koalice Spolu na jižní Moravě kašlou na moravskou historii a moravské tradice, kam patří i péče o moravské symboly, o moravskou orlici, o moravskou vlajku. Došlo totiž k tomu, že vláda chce méně užívat velký státní znak, a místo toho pro prezentaci v zahraničí používat tzv. státní logo, kde má být jenom český lev. Nemá tam být ani moravská, ani slezská orlice. Přitom Česká republika nevznikla jenom z Čech. Česká republika nejsou rozšířené Čechy. Česká republika vznikla ze tří zemí. Z Čech, z Moravy a ze Slezska. A to vyjadřuje náš velký státní znak. A to by také mělo vyjadřovat to státní logo, podle mně.
František Novák: Určitě.
Zdeněk Koudelka: Navíc. Vládě nic nebránilo, aby to státní logo odvodila nikoliv ze znaku, ale aby ho odvodila například ze státní vlajky nebo ze státních barev.
František Novák: Ano.
Zdeněk Koudelka: Kde vlastně jak modrá, tak bílá, tak červená: to jsou barvy, které jsou obsaženy v moravském znaku, jsou na státní vlajce. Tam by žádný problém nevznikl. Takže protože jsem chtěl, aby Morava byla i nadále prezentována v té státní symbolice, aby sice nebyl ten státní znak zrušen, to nikdo nechce, ale fakticky by se omezilo jeho používání především v zahraničí. Tak jsem navrhl usnesení zastupitelstva Jihomoravského kraje, v kterém vyslovilo nesouhlas s tím, že by to státní logo mělo být tvořeno jenom českým lvem, ale že by tam měla být i moravská a slezská orlice. To usnesení podpořily kluby SPD, Trikolora, PRO a Svobodní, podpořil to i klub Stačilo, podpořil to, v naprosté většině to podpořili zastupitelé ANO, což jsou vlastně opoziční síly, na jižní Moravě, ale ze strany vládní koalice, která je totožná s radniční koalicí, tak pro toto usnesení hlasoval jenom člen ODS, radní David Grund. Ostatní byli proti nebo v naprosté většině se zdrželi. To vyjadřuje postoj jak lidovců, tak tedy Grolicha především, ale lidovců obecně. A dokonce i těch jihomoravských lidovců, jak kašlou na Moravu. Oni se sice před volbami vždycky přihlásí k moravské tradici, ale pak jim ta Morava nestojí ani za to, aby napsali předsedovi vlády: pane předsedo, když děláte státní logo, nezapomeňte, že Česká republika je tvořena i z Moravy i ze Slezska. Je to ostuda ... této vlády Petra Fialy. Je to ostuda jihomoravských lidovců, ale i jejich koaličních partnerů. A je to velká ostuda i hejtmana Grolicha, jak na Moravu kašle.
František Novák: Opravdu je to až nepochopitelné. Jihomoravský hejtman a kašle na Moravu a Slezsko. Děkuji.
Zdeněk Koudelka: Také děkuji.
Co z toho? Před samotným hlasování z úst Jana Grolicha zaznělo "Samozřejmě každý na to můžeme mít svůj názor a ten vyjádříme hlasováním.". Samozřejmě. Každý dostane příležitost.
Odkaz na video s částí záznamu ze zmíněného jednání zastupitelstva Jihomoravského kraje ohledně záležitosti s připravovaným státním logem.