Hamburger Nachrichten z 24. srpna 1885 píší k přípravám a místním poměrům:
(...)
Dazu ist man aller Orten eifrig daran, die frisch "geweißigten" Häuser mit grünem Schmuck, mit Guirladen, Draperien, Transparenten, Wappen, Fahnen und Fähnchen auszuputzen, damit dem festlichen Anlaß auch das Aeußere entspräche.
(...)
Der Kaiser, der am 24. hier eintreffen wird, wird vom Bahnhofe der Hullein-Kremsierer Bahn über die Hulleinerstraße, die rechts und links mit hohen Flaggenstangen besteckt ist, an den zwei großen Obelisken vorüber, die vor der ersten Brücke über die March aufgestellt sind, fahren, um dan durch den in wahrheit riesigen Dimensionen gebauten Triumphbogen und über die zweite Brücke, durch die Flaggenallee vor dem ehemaligen jüdischen Friedhof und die "Wassergasse" zu dem Stadtthore des erzbischöflichen Palais seinen Weg zu nehmen.
(...)
Nur ein oberflächlicher Blick über die Decoration der Gebäude belehrt, wie sehr man von tschechischer Seite bestrebt ist, die Kaiserentrevue zu slavischen Zwecken auszunutzen. Die russischen und böhmischen Farben sind in der Mehrheit. Sonst allerdings verspürt man gegenwärtig hier nur wenig von dem bestehenden Nationalitätenkampfe. Man scheint eine Art Waffenstillstand für die Dauer der Festlichkeiten geschlossen zu haben. Der deutsche Fremde wird mit Höflichkeit empfangen und ihm überall bereitwillige Auskunft ertheilt. Es zeigt sich eben auch hier, daß, wo es um´s Geld geht, die idealeren Zwecke aus den Augen verloren werden.
Podle sdělení výše lze soudit, že dopisovatel mohl považovat bílou-modrou-červenou (v tomto či jiném pořadí) za ruské barvy, červenou-bílou (v tomto či jiném pořadí, s moudrou či bez) za české barvy. Jak uvidíme dále, označení ruské barvy a jejich pořadí se v některých myslích v té době může rovnat označení slovanské barvy; a ty zase mají určité pořadí. Pokud by šlo jednomu jen o ty barvy, tak mohl operovat jednou tím, že přece v Rusku se zrovna (od 1883) opět používá bílá, modrá a červená, a ruský car je zrovna na návštěvě, a jindy, jestli to někomu přijde jako slovanské barvy, které jsou zrovna zakázány, tak ať se podívá na pořadí vyvěšené trikolory. Pokud tu jde o záměnu ruské trikolory za slovanskou podle pořadí z roku 1848, tak je tu spojitost s "moravským pořadem barev".
(...)
Telegramme.
(...)
Kremsier, den 24. August. (Privat-Telegramm.) Kremsiers Festschmuck ist vollendet. Schwarzgelbe Fahnen sind vorwiegend. Viele russische und böhmische Flaggen sind vorhanden, keine schwarz-weiß-rothe ist entfaltet. Das Wetter ist nicht regnerisch.
(...)
Der Zufluß der Landbevölkerung ist sehr groß.
Na tomto telegramu zaujme ujištění, že 24. srpna nebyla v Kroměříži rozvinuta žádná černo-bílo-červená vlajka, tedy vlajka Německé říše. Proti tomu víme, že nádherné počasí nevydrželo, přišly přeháňky a třeba i hustě byť krátce lilo.
V této souvislosti zaujme zprávička (telegram) z Kroměříže z 24. srpna 1885 otištěná v Brünner Zeitung - Brünner Morgenpost, 25. 8. 1885: Es ist nun officiell die Erklärung eingelangt, daß Preußen keinen Vertreter zur Begrüßung des Czars nach Kremsier entsendet. Die für den Gesandten des preußischen Hofes reservirt gewesene Wohnung in der Propstei wurde daher Sr. Excellenz Graf Taaffe und Polizeirath Stehlin haben sich nach Fürstenwald begeben, um die Vorbereitungen zur Hofjagd zu inspiciren.
Hamburger Nachrichten z 24. srpna 1885 píší na třetí straně
(...)
Kremsier, den 24. August. (Privat-Telegramm.) Der Festzug. bald nach Beginn von strömendem Gewitterregen arg geschädigt, ist im Uebrigen bei sehr zahlreicher, rein slavischer Betheiliguug gut verlaufen. Eröffnet wurde der Zug durch Feuerwehr-, Veteranen- und Turn-Vereine, diesen folgten 100 hannakische Mädchen in Nationaltracht, darauf ein Banderium von 6000 berittenen Bauern in ihren verschiedenen Kreinationaltrachten; dann kamen zwei hannakische Hochzeiten, Bräute und Brautjungfern in einem sechsspännigen, mit Reisig bekränzten Wagen, dann wiederum ein
buntes Banderinm von etwa 800 Reitern und zum Schluß wieder Veteranen. Die Zahl der Gesammttheilnehmer betrug gegen 5000. Deutsche Vereine waren nicht erschienen im Festzug, welcher nur böhmische und slavische Tricoloren zeigte.
Pisatel zřejmě při popisu hanáckého banderia slovem böhmische myslí bikolóru (?) - červenobílou nebo bíločervenou, ale v textu to neuvádí. Za slovanskou trikoloru by sice mohl po vzoru výkladu v telčské Orlici v článku O barvách praporů považovat kombinaci bílá-modrá-červená, tedy ruskou vlajku, s níž jsou v tomto článku ze září 1888 tyto barvy v tomto pořadí spojovány, ale pro pozorovatele jsou za slovanské považovány spíše ony "červenobílomodré prapory" zmiňované při popisu průvodu různými novináři. To potom odpovídá vyjádření v telčské Orlici v článku O barvách praporů k pořadu moravských barev: "Při trikolorách záleží tím více na pořadu barev. Moravský pořad barev jest: červená, bílá, modrá: červenobíle kostkovaná orlice v modrém poli. Trikolora slovanská jest totožná s ruskou: červeno-modro-bílou. Bílá pak budiž nejvýše na žerdi připevněna.", a tím tu namísto "slovanských" máme barvy moravské trikolóry.
Vlajku s pořadím barev odpovídajícím ruské trikoloře, kterou telčská Orlice v roce 1888 spojuje se slovanskou trikolorou (slovanská trikolóra se v tomto pojetí rovná ruskému pořadí barev), vidíme na Beckově malbě slavobrány napravo. Nahoře na slavobráně je ovšem vedle černožluté, bílomodré a bíločervené (červenobílé) bikolóry zachycena trikolóra černo-žluto-bílá, která je na obraze k vidění i dole napravo vedle slavobrány, vedle rakouské vlajky, se kterou tvoří dvojici, kdežto trikolóra bílomodročervená je vyvěšena obráceně na stožáru ve dvojici vedle červenobílé bikolóry, a zdá se, že s ní vytváří skupinu (?). Byla by to ta situace, kdy je česká/moravská vlajka v postavení vedle "slovanské", jak ji chápe telčská Orlice, anebo stojí vedle ruské? Můžeme se domnívat, že "české" barvy (červená-bílá/bílá-červená) stojí vedle "moravských" (bílá-modrá-červená/červená-modrá-bílá).
Víme také (např. z Neue Freie Presse), že slovanské barvy byly stejně jako velkoněmecké: černá-červená-žlutá (německé barvy roku 1848), zakázány. Používání označení slovanský ale novinářům zakázáno nebylo. Je zajímavé, že někoho při slově velkoněmecký napadne nejprve černo-bílo-červená vlajka Německé říše, která v Kroměříži podle vyjádření Hamburger Nachrichten nevlála. Pořadí barev odpovídající ruské trikoloře bílo-modro-červené opět zaváděné od roku 1883 vidíme v podobě vlajky na stožáru i na kresbě z Kroměříže v Illustrierte Zeitung (na levé straně, vedle obelisku).
Komentář pod přepisem článku v telčské Orlici, jak by věc měla vypadat ideálně, k tomu doplňuje: "Pořadí moravských barev "červená, bílá, modrá" je nepřesné,
správně má být (poznámka: v článku k tématu v Orlici) uvedeno - bílá, červená, modrá, protože je chybně
popisována i "červenobíle kostkovaná orlice v modrém poli" -
správně bílo-červeně (respektive stříbrno-červeně) šachovaná orlice
v modrém poli."
Pokud ale měli lidé v 80. letech 19. století zažitou červenostříbrně kostkovanou orlici, tak jako se i dnes často setkáme s tímto znázorněním (Louda), tak si logicky udělali červenobílomodré prapory. Pokud by se v Kroměříži za slovanské barvy považovala bílá-modrá-červená (jak to vidí komentář v telčské Orlici), tak by měla tajná policie velkou starost, jak ji odlišit od roku 1883 Alexandrem III. znovu zaváděné a tedy používané bílé-modré-červené (přitom se v Kroměříži setkáváme s verzí ruské vlajky černá-žlutá-bílá). Slovanská trikolora roku 1848 je modro-bílo-červená. Jestliže si komentátor Hamburger Zeitungen pamatoval, že takto následovaly její barvy, viděl ji v průvodu, mohl ji snadno zaměnit s červenou-bílou-modrou. Zato zkušený policista by viděl pořadí a řekl by si, že je to "moravská trikolora" a ne "slovanská trikolora".
