Během výstavby Památníku Velké Moravy – Cyrilometodějského centra ve Starém Městě byla tvořena kopie známé fresky v bazilice svatého Klimenta (San Clemente) v Lateráně v Římě, zachycující Cyrila (Konstantina) a Metoděje přinášející papeži darem ostatky svatého Klimenta.
Uvádí se také, že by se mohlo jednat i o přenesení ostatků sv. Cyrila. Tato domněnka, že na fresce může jít také o převoz ostatků sv. Cyrila, vzbuzuje jisté pochybnosti. Je
sice pravda, že Cyril byl pohřben nadvakrát a ke konci 11. století byly
ostatky svatého Cyrila přeneseny z dolního do horního kostela a uloženy
pod oltář kaple (nepočítáme-li opětovné uložení v roce 1963). Že by to však
mělo být námětem zobrazení na fresce, to se dá považovat za vysoce
nepravděpodobné. Cyril byl sice v Římě osobou uctívanou a váženou, ale
pokud v Římě došlo k události hodné záznamu v podobě nástěnného
vyobrazení, pak to nesporně byla událost, kdy věrozvěsti přinesli
ostatky sv. Klimenta. V tu dobu byl Řím doslova vzhůru nohama. Na tuto
událost navázalo Hadriánem II. potvrzení Konstantinova učení a neobvyklé
misijní metody zavádění slovanské bohoslužby. Ještě počátkem roku 868
potvrdil papež slovanský překlad bohoslužebných knih. Položil je na
oltář v kostele Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore). Ostatně na
fresce je v rukou papeže i kniha sice s textem zřejmě latinským, ale vedle je prázdné místo a druhé prázdné místo je u
postavy vlevo. Lze předpokládat, že na prázdných místech byla kniha nebo
listina s písmem hlaholským, které v pozdější době bylo "na indexu", a
proto dodatečně odstraněno. Za námět fresky proto můžeme považovat přijetí poselstva
spojené též s uznáním slovanské liturgie, nikoliv pouhé přenesení něčích
ostatků.
Korouhve byly někdy mylně vykládány i jako zlato-červeně šachované (viz článek v ročence Moravského národního kongresu 2006–2010).
Především tato předheraldická freska neměla žádný vliv na podobu moravské orlice. Podobně jako neměla chorvatská šachovnice vliv na moravskou orlici, jak si mysleli renesanční a barokní kronikáři (a mnozí si to myslí dodnes), neboť ta je o několik set let starší než znak Chorvatska, kde se heraldika logicky rozšířila se zpožděním.
Výstavbu Cyrilometodějského centra ve Starém Městě, o níž bylo rozhodnuto v červenci 2019, zahájilo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti symbolickým poklepáním základního stavebního kamene v pátek 6. prosince 2019. Slavnostní otevření Cyrilometodějského centra proběhlo ve středu 31. srpna 2022 v 10 hodin. V neděli 4. září 2022 od 15:00 do 18:00 byly představeny nové expozice a archeologické zázemí Cyrilometodějského centra včetně depozitářů a badatelny i s doprovodným programem pro širší veřejnost.
Je to přesná rekonstrukce přenesená na stěnu v Cyrilometodějském centru.
Do Říma byl vyslán na služební cestu pracovník muzea a postupně s
pomocí lešení nasnímal po částech (detail po detailu) celou fresku a z té sestavy byla
vytvořena přesná kopie.
