 |
| Nákres středního znaku rakouských zemí, vyhláška c. k. ministerského předsedy z 3. 11. 1915, příloha 2 |
 |
| Nákres středního společného znaku, vyhláška c. k. ministerského předsedy z 3. 11. 1915, příloha 2 |
Tato změna šachování pak platila během zbývajících válečných let 1916, 1917, 1918, resp. 30. března 1920 byl přijat zákon, kterým se vydala ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti Československa.
 |
| Takto vypadá návrh na střední společný znak Rakouska-Uherska moderně pěkně překreslený |
Příloha 1. Popis znaku rakouských zemí. I. Střední znak.
"6. (Třetí řada, vpravo.) Markrabství Moravské: červeně a zlatě šachovaný orel, se zlatou korunou a se zlatým zobcem a spáry v modrém poli."
Anlage 1. Beschreibung des Wappens der österreichischen Länder.
"6. (Dritte Reihe, rechts.) Markgrafschaft Mähren: In Blau ein golden gekrönter und gewaffneter, von Rot und Gold geschachter Adler."
Na obrázku níže je originál úředního nárysu Huga Gerhard Ströhla, barevné verze z roku 1917.
 |
| Střední společný znak Rakouska- Uherska s podpisem kreslíře Huga Gerharda Ströhla |
Na stránce je k obrázku uveden zdroj: H. Ströhl: Die neuen österreichischen, ungarischen und gemeinsamen Wappen. Hrsg. auf Grund der mit d. allerhöchsten Handschreiben vom 10. u. 11. Okt. 1915, bezw. 2. u. 5. März 1916 erfolgten Einführung. Wien 1917. Ref. Beschreibung des gemeinsamen Wappens. Festgestellt mit Allerhöchstem Handschreiben vom 11. Oktober 1915. RGBl. 327, 328/1915, CLV Stück 6. November 1915.
 |
| Návrh znaku Rakouských zemí, rok 1915 |
V poznámce pod obrázkem se dočteme toto: Anm.: Das Große gemeinsame Wappen wurde nie realisiert. - Velký společný znak nebyl nikdy uskutečněn.
Moravská orlice, 14. 6. 1915 - zveřejněn článek týkající se vyvěšování praporů
"Denní zprávy.
V Brně, 14. června 1915.
Přehlídka 18letých. Městská rada sděluje: Svolávací vyhláškou "H" ze dne 24. května 1915 stanovená přehlídka povinných domobranců, narozených roku 1897, konati se bude pro město Brno v době od 16. do včetně 23. června 1915 v městské redutě, Zelný trh, pokaždé počínajíc o půl 8. hodině rano. K této přehlídce dostavte se, vyjímajíc osoby dle svolávací vyhlášky "H" ze dne 24. května 1915 osvobozené, všichni v Brně bydlící povinní domobranci narození roku 1897, a to: I. brněnští příslušníci: Písmeno A-G ve středu dne 16. června, písmeno H-L ve čtvrtek dne 17. června, písmeno M-R (Ř) v pátek dne 18. června, písmena S-Ž v sobotu dne 19. června. II. do jiné obce domovem příslušní: Písmeno A-G v neděli dne 20. června, písmeno H-K v pondělí dne 21. června, písmeno L-R (Ř) v úterý dne 22. června, písmeno S-Ž ve středu dne 23. června. K přehlídce buďte s sebou přineseny domobranecké legitimační lístky, jež byly vydány při přihlášce. Ostatně poukazuje se na svolávací vyhlášku "H" a co se týče případného průkazu totožnosti, na zdejší vyhlášku čís. 131 ze dne 4. března 1915. Kdo se bez ospravedlnění k přehlídce nedostaví, podrobí se dodatečné přehlídce; mimo to podá se proti němu trestní oznámení k zeměbraneckému soudu podle § 4. zákona ze dne 28. června 1890, ř. z. čís. 137. Osoby přehlídkou povinné, které se k dřívější přehlídce nedostavily, ať se dostaví před nynější přehlížecí komisi k dodatečnému třídění. Zároveň se uveřejňuje, že seznamy osob touto přehlídkou povinných v době od 20. do včetně 28. června 1915 v popisném úřadě (Mečová ulice č. 2 v 2. patře, dvéře č. 8.) v úředních hodinách jsou vyloženy k volnému nahlédnutí a že podle ustanovení § 34. br. z. I. dílu každý, kdo zpozoruje, buďto vynechání nebo nesprávné zapsání, může o tom tamtéž podati oznámení.
K soupisu 43-50letých domobranců. Ve zprávě c. k. kor. kanceláře praví se m. j.: Domobranecká novela stanoví, že ti, kdož před dovršením 19. roku svého věku dobrovolně vstoupili do společné branné moci, vystupují již koncem roku, v němž dovršili 47. rok svého věku, z domobranecké povinnosti. Toto ustanovení dlužno vykládati v ten smysl, že při tom jest jedině směrodatnou okolnost, zdali dotyčný domobranec, ať již na normální praesenční služební dobu vstoupil přede dnem, kdy dovršil dle data svého narození 19. rok svého věku, dobrovolně do společné branné moci. Směrodatnou jest doba odvodu. Hlášením nyní nařízeným jsou povinni jak rakouští, tak i uherští domobranní povinníci, kteří se zdržují v Rakousku. Naproti tomu nejsou povinni prozatím se hlásiti bosensko-hercegovští povinníci stejných ročníků narození. Konečně dlužno podotknouti, že zde jde jen o přípravné opatření pro pozdější prohlídku uvedených domobraneckých ročníků, prohlídka sama a přibrání domobranných povinníků však bude provedeno teprve později.
K otázce o vyvěšování praporů.
Vzhledem k četným dotazům, jaké prapory dlužno při událostech pro naši vlast zvláště radostných vyvěsiti a po kterou dobu má výzdoba trvat, sdělujeme na základě informací, došlých z příslušného místa, následující: 1. Prapory buďtež v prvé řadě v barvách rakouských (černo-žluté), pak v uherských barvách (červeno-bílo-zelené), v moravských zemských barvách (žluto-červené) a v barvách našich věrných spojenců Německa (černo-bílo-červené) a Turecka (červené s bílým půlměsícem a bílou hvězdou). 2. Vyvěsí-li se prapory v barvách jiných korunních zemí, dlužno v každém případě též říšskými barvami (černo-žlutou) zdobiti, jelikož samotné vyvěšení praporu v barvách některé korunní země snadno by mohlo býti pokládáno za demonstraci proti barvám říšským. 3. Prapory vyvěsiti dlužno ve městech pokud možno na každém domě. Nedostatečná výzdoba některého města, části města atd. musila by se považovati za nedostatek vlasteneckého smýšlení obyvatelstva. V menších obcích nutno prapory zdobiti nejméně obecní dům, farní budovu, školu atd. 4. Pokud se týče doby, po kterou zůstanou prapory vyvěšeny, je výzdoba po 48 hodiny dobou asi nejpřiměřenější. Ostatně mohou se soukromé osoby, pokud se týče trvání výzdoby, říditi budovami veřejnými. V každém případě dlužno však se vyvarovati, aby prapor, jak se často z pohodlí neb zapomětlivosti stává, zůstával příliš dlouho vyvěšen. 5. Státní budovy vyvěšují prapory pouze za zcela zvláštních příležitostí na vyšší rozkaz; tato okolnost není však nikterak překážkou, aby obyvatelstvo při radostných příležitostech z vlastního popudu výzdobu svých domů neprovedlo."
Moravská orlice, 6. 11. 1915 - o uveřejnění schválených nových znaků rakousko-uherského mocnářství a rakouských zemí v říšském zákoníku
"Devět znaků. Dnes byly Jeho Veličenstvem schválené nové znaky rakousko-uherského mocnářství, jakož i rakouských zemí uveřejněny v říšském zákonníku. Všeobecný zájem, který tyto znaky vyvolávají, pohnul válečnou pomocnou kancelář ministerstva vnitra vydati nákladem pomocné kanceláře znak, který je zhotoven ve státní tiskárně a který obsahuje malý a střední znak rakousko-uherského mocnářství. Cena znaku 60 hal. Mimo to dává válečná pomocná kancelář do prodeje prozatím jen v obyčejném tisku pohlednice se znakem v ceně po 10 hal. Objednávky mohou se zasílati technickou ústřednu válečné pomocné kanceláře Vídeň I., Hoher Markt. Knihkupcům a ostatním prodavačům 10 procent rabat. Kdežto znaky a pohlednice v obyčejném tisku jsou hned k dostání, vydá válečná pomocná kancelář asi za 3 týdny tyto znaky v uměleckém barevném provedení, jakož i barevné pohlednice, jichž výroba se již provádí. Cena 1 K a za barevné pohlednice 20 hal. Objednávky se již nyní přijímají."
Zpráva prakticky stejného znění byla dále otištěna 7. listopadu 1915 v Lidových novinách.
