Znak Markrabství moravského - Michael Göbl, Wappen-Lexikon der habsburgischen Länder, 2013

Na letáku upozorňujícím na práci Michaela Göbla, Wappen-Lexikon der habsburgischen Länder, Schleinbach 2013 (viz obsah časopisu Scrinium, Bd. 68, 2014), která obsahuje 255 barevných kreseb znaků, pečetí a vlajek, zaujme na první pohled text pod vyobrazením moravského znaku:

Das Wappen der Markgrafschaft Mähren. In dieser Form hielt sich das Wappen bis zum Jahr 1918. - Znak Markrabství moravského. Tento vzhled má znak až do roku 1918.


Pokud vidíme dobře, dvorský rada Dr. Michael Göbl nebo spíš tvůrce reklamy se vyrovnal s historickým vývojem do roku 1918 naprosto uspokojivě, nebo řekněme spíše zajímavě...

Jak jste si mohli povšimnout, jedná se o stříbrnočerveně šachovanou orlici v modrém poli, a dále současně o kresbu Huga Gerarda Ströhla, kdy zároveň předpokládáme, že Hugo Gerard Ströhl původně pojal šachování jako zlatočervené, jak se zdá při sledování jiných obrázků prací téhož autora rozšířených na internetu (existence úprav se ukazuje například na odvozeném znaku zemí Koruny české).

Hugo Gerard Ströhl (24. 9. 1851 – 7. 12. 1919)

Potom se jeví, že na letáku ke Göblově práci se nacházející moravská orlice tam není použita náhodně, že je to tedy záměr, který něco znamená. Ale co vlastně znamená? Z následujícího vyplyne, že je nutné se na ty tři stránky, které jsou věnovány znaku země Morava (kapitolka/heslo Mähren, s. 122-124) podívat víc zblízka.

Výklad začíná označením formy (Markgrafschaft) a vysvětlením názvu země v němčině. Ten je odvozen od hlavního toku, kterému se německy říká March, česky "Morava", která teče se související říční soustavou do Dunaje. Navazuje historický výklad (Germáni, Slované, Velká Morava, Maďaři, sekundogenitura expandující říše Přemyslovců po roce 1000, povýšení na markrabství císařem Fridrichem I. Barbarossou, přičemž jednota Čech a Moravy nebyla trvale narušena, země zůstaly v držení Přemyslovců, nástup dynastie Lucemburků v roce 1311, která v roce 1348 stanovila výhradní lenní vztah markrabství moravského, biskupství olomouckého a vévodství opavského k českému králi bez lenní vazby na Říši, sledování politiky samostatnosti zemskými stavy s měnícím se úspěchem).

Znak je popsán takto: "In Blau ein von Silber und Rot geschachter Adler beziehungsweise in Blau ein von Gold und Rot geschachter Adler." - V modrém (poli) stříbrně a červeně šachovaná orlice, popřípadě v modrém (poli) zlatě a červeně šachovaná orlice, čímž je naznačeno, že se vyskytlo i zlatočervené šachování.

Je zmíněno tzv. Fridrichovo privilegium: "Kaiser Friedrich III. führte am 7. September 1462 eine Wappenbesserung durch, indem er den mährischen Ständen einen von Gold und Rot geschachten Adler im blauen Feld verlieh.". Co se týče datace, tak obvykle bývá zmiňován 7. prosinec 1462. Text je formulován tak, že zlepšení znaku mělo být Fridrichem uděleno moravským stavům, a přestože je znovu potvrdil i císař Ferdinand II. v roce 1628, na Moravě se nadále dávala přednost starým barvám stříbrné a červené.

Chybná Goblova datace 7. 9. 1462 se objevuje i v listině císaře Ferdinanda II. z roku 1628, kterou byla původní listina císaře Fridricha III. potvrzena, a dokonce i v seznamu stavovských privilegií z roku 1520, uchovávaném v Cerroniho sbírce.  Najdeme ji i v oficiálních Chmelových Regestech listin císaře Fridricha III. Odkud se tam vzala, kdo ví.

Hugo Gerard Ströhl, Wappenrolle Österreich-Ungarns. 1. vydání,
Vídeň 1890, tabule IX, Wappen der Markgrafschaft Mähren.
Ukázka orlice s klenotem včetně přikryvadel dostupná na internetu.

Zlatočervené šachování je ukázáno na známé barevné kresbě H. G. Ströhla: vyobrazení 145: Morava, zlatočervené (šachování) s klenotem, kdežto stříbrnočervené šachování je ukázáno na další známé barevné kresbě H. G. Ströhla, jejíž obrázek z reklamního letáku vidíte výše. Popisek je ale jiný: "Abb. 146: Mähren, silbern-rot mit Krone (H. G. Ströhl)" - vyobrazení 146: Morava, stříbrnočervené (šachování) s korunou.

Stříbrnočervené tinktury jsou zjistitelné ve státním znaku v 18. století, a stejně tak ještě ve státním znaku z roku 1836.

Následuje zajímavá pasáž, která může někomu, kdo se nepotkal s podrobnostmi, zkreslit celkový obrázek. "Erst der Wappenmaler Hugo G. Ströhl hat in seiner offiziösen Wappenrolle von 1890 die Farben auf rot-golden verändert. In dieser Form hielt sich das Wappen der Markgrafschaft Mähren bis zum Jahr 1918, danach wurde generell die silbern-rote Farbe verwendet, um damit die slawische Farbskala zu betonen."

Text k tabuli č. 9 v Oesterreich-ungarische Wappenrolle, Vídeň 1890:

"TAFEL IX.

MARKGRAFSCHAFT MÄHREN.

Mähren kam  mit Böhmen 1526 an Oesterreich. Das alte  Wappen Mährens  war in Blau ein  von Silber  und  Roth geschachter Adler, am Helme ein vierfach von Schwarz und Gold gestreifter Flug.*) Dieser geschachte Adler wurde schon von dem Markgrafen Wenzel II. geführt, wie eine Urkunde im Brünner Stadtarchive (1292) beweist. Kaiser Friedrich III. (IV.) »besserte« das Wappen laut Diplom ddo. Klosterneuburg 7. December 1462, indem er das Silber in Gold verwandelte, als Kleinod den wachsenden Adler des Schildes bestimmte. Das Originaldiplom ist  leider in Verlust  gerathen, doch  wurde  es auf  Ansuchen der Stände  vom  Kaiser Ferdinand II. am 26. Juni 1628 confirmiert.

Unsere Abbildung zeigt die Helmdecke des alten Wappens; es fragt sich nun allerdings, ob nicht auch die Farben der  Decke,  den  neuen  Tincturen  des  Adlers  entsprechend,  bei  dieser  Besserung  geändert  wurden,  somit  roth  und  golden  zu erscheinen hätten.

*) An einem Hause in Brunn wurde 1878 ein grosses, prachtvolles Relief aus dem Anfange des XV. Jahrhunderts mit diesem mährischen Wappen gefunden."

Takže za všechno vlastně může Hugo Gerard Ströhl, pomysleli bychom si. O snaze zemské správy v předchozích desetiletích tu není ani slovíčko. Teď tedy víme, odkud si vypůjčil slůvka autor reklamního letáku, a že je potřeba se k tomu postavit čelem. Autor letáku k Lexikonu znaků habsburských zemí Michaela Göbla nejspíš nemá nějaký tajný důkaz, že by v letech 1915-1918 (resp. 1920 - přijat zákon o státních symbolech ČSR) de iure platila stříbrnočerveně šachovaná orlice, což jsme konečne čekali. Jestli byla Ströhlova kresba nově digitálně upravena (změna zlatých polí šachování na stříbrná), jsme se také nedozvěděli, i když si to myslíme.

Slovníkové heslo ke znaku Moravy uzavírá konstatování, že první šachovaná orlice se objevuje na pečeti města Znojma (rok 1262). Je ji vidět také na pečeti Přemysla Otakara II. A nejstarší barevné vyobrazení znaku pochází z pozdějšího 13. století a nachází se v Gozzo-Burgu v Kremži v Dolních Rakousích.

Pro hlubší znalost o Oesterreich-ungarische Wappenrolle Huga Gerarda Ströhla si lze přečíst výpis z článku Františka Píchy O klenotu znaku moravského markraběte, zveřejněného v Genealogických a heraldických informacích 2010, Moravská genealogická a heraldická společnost, Brno 2011, s. 23-25, který byl na těchto stránkách zveřejněn dříve.