Zdeněk Koudelka ve své průběžně aktualizované práci Znaky a vlajky Moravy a Slezska upozorňuje na to, že při příležitosti návštěvy prezidenta Masaryka v Brně v roce 1924 vlály moravské vlajky: „Ozdobení města Brna prapory. Při příjezdu presidenta republiky vyvěšené prapory mohou býti v barvě státní (červenobílé s modrým klínem), zemské (červenožluté), nebo městské (bíločerv.), ev. červenomodrobílé. Spolky k uvítání presidenta mohou dostaviti se se svými spolkovými prapory a odznaky.“; Moravská orlice, č. 141/1924, roč. LXII, sobota 21. června 1924, s. 2.
Moravská orlice, 21. 6. 1924
President republiky na Moravě.
Na moravském Slovácku.
(...)
Obce byly vesměs vyšňořeny jako o největších svátcích.
(...)
Na Hustopečsku.
(...)
Zase všude po celé cestě všecky obce byly velmi krásně vyzdobeny a obyvatelstvo presidenta nadšeně a srdečně vítalo. V Hustopeči, rodiště matky presidenta a místo, kde na hřbitově odpočívají jeho rodiči, první město s německou většinou, které president oficielně navštívil, byl president uvítán okázale a srdečně. Město vyzdobeno bylo prapory v barvách státních a velkoněmeckých a v barvě města modro-bílé.
(...)
Z Hustopeče vedla cesta na Starvičky, Pavlovice, Bořetice, Kobylí a Terezov do Čejče. Zde zastavil se před domem, ve kterém president v mládí bydle. Dům je označen pamětní deskou. Ve svém proslovu na uvítací řeč starosty Vrány vzpomněl president čejčskou kovárnu, kde se učil kovářskému řemeslu. Jako dar obdržel president od deputátníků kladivo. Presidentovi byli pak představeni jeho spolužáci, s kterými si pohovořil. Z Čejče odejel president do Čejkovic, kde začal chodit do školy a kde později jako učitelský pomocník praktikoval. Po uvítacích proslovech navštívil president zámek, kde vyučoval. Pod zámkem byla podávána svačina, ke které byli pozváni jeho spolužáci a čejkovičtí občané, s nimiž president dlouho besedoval. Za večera nastoupil pak president cestu do Židlochovic, kam přijel před 10. hodinou večerní.
K příjezdu do Brna.
President republiky přijede do Brna v sobotu 21. t. m. o 15. hod. 30 min. autem ze Židlochovic a bude u ústředního hřbitova uvítán starostou města a zastupitelstvem. Odtud pojede ulicí Vídeňskou, Křížovou, Ugartovou, Silniční, Nádražní, Wilsonovým náměstím, Masarykovou, Náměstím Svobody, Ulicí Dra. Al. Rašína na náměstí Lažanského. Ve všech těchto ulicích tvoří školy a spolky špalíry, které musí býti na místě jim vykázaných nejpozději o 14. hodině. Kordony propuštěny budou jen korporace, vedené pořadateli, jimž legitimace vydá městská rada. Je proto nutno, aby se korporace i školy shromáždily mimo uzavřený obvod a korporativně odešly na místa vykázaná. Průvody školních dětí legitimace nepotřebují. Všechny korporace a spolky zvolí si pořadatele, kteří si v presidiu městské rady vyzvednou včas legitimace pořadatelů. Po odjezdu aut průvodu pana presidenta zůstanou špalíry na svých místech ještě deset minut. Příchod pozvaných hostí na Lažanského nám. je pouze ulicí U solnice, kde se musí každý vykázat pozvánkou. Nejpozději do půl 3. hod. odp. musí se všichni pozvaní hosté dostaviti na náměstí, později nebude nikdo vpuštěn. Zdravotní službu obstarají jednak vojenské zdravotní ambulance, oddíl hasičstva a čsl. Červený kříž.
(...)
Ozdobení města Brna prapory. Při příjezdu presidenta republiky vyvěšené prapory mohou býti v barvě státní (červenobílé s modrým klínem), zemské (červenožluté), nebo městské (bíločerv.), ev. červenomodrobílé. Spolky k uvítání presidenta mohou dostaviti se se svými spolkovými prapory a odznaky. Očekává se, že obecenstvo nezavdá proto žádné příčiny k neshodám.
Moravská orlice, 22. 6. 1924
Ve Znojmě.
(...)
Po prohlídce hradu konal se v místnostech Besedy společný oběd, kterého se zúčastnili představitelé úřadů státních, vojenských a samosprávných. Na zpáteční cestu vypravil se president XXX hod. odpoledne. Ve všech obcích, kterými projížděl, byl president obyvatelstvem nadšeně pozdravován. V německých obcích si ukazovali lidé, že automobil presidenta kromě květin a trikolory v barvách státních jest ozdoben také stuhou v barvách německých.
(...)
Moravská orlice, 24. 6. 1924
Město, zvláště ulice, kterými president projížděl, bylo bohatě ozdobeno prapory v barvách státních, městských i zemských a zelení.
Moravská orlice, 25. 6. 1924
Brno pokulhává dále... Po návštěvě presidenta republiky v Brně došly nás z kruhů obecenstva některé stesky o výzdobě státních budov a o organizaci návštěvy vůbec. Tak zejména prý nebyl vyvěšen prapor na rektorátní budově Masarykovy university v Sirotčí ulici a na budově ředitelství státních drah na Falkensteinerově ulici. Je-li to pravda, pak je to opravdu velká netečnost a ledabylost, která se nedá nikterak omluviti. Úřady apelují na obyvatelstvo města Brna, aby své domy a příbytky vyzdobilo, samy pak se nepostarají, aby i jejich budovy byly nějak okrášleny. Nejsme přáteli fángličkářství, ale slušnost vůči prvnímu čsl. občanu a hlavě státu toho vyžadovala. Pokud se týče té organisace návštěvy, připomínáme, že po této stránce pokulháváme dále za ostatními městy v čsl. republice. Je to smutná pravda, ale přiznejme se k ní, je to upřímnější.
"Armáda Spásy", je všelijaký sbor, ale těší se přízni vlády i hradu. Dovoluje se jí vytloukat peníze přímo komediantskými produkcemi, při nichž přímo v posměch je uváděno učení Kristovo a celá myšlenka křesťanská. Z těchto peněz a vládních podpor zakoupila si "armáda špásu" - jak ji lid zove - v Brně dva domy na Dlouhé ulici, kterou svou hroznou hudbou a kočičími zpěvy oblažuje i večer. V sobotu přibyl do Brna president republiky a jeho inspekční cesta vedla i místy, kde stojí domy "armády špásu". Na domech však praporu nebylo, ač správce domů byl třikráte upozorněn a požádán, aby vyvěsiti dal prapory. Přijede-li však jakýkoliv "velitel" armády špásu, jsou na domech jejich prapory až k zemi. Myslíme, že se nám uvěří, že nevedeme boj s institucí, která je pro legraci brněnské ulici. Ale myslíme, že nyní je jasno, že armáda špásu veřejné podpory nezaslouží.
