"Snad všechny publikace a novinové články, které kdy pojednávaly o historii čtenářsko – pěveckého spolku Rastislav jedním dechem zmiňují i nejvýznamnější symbol spolku – velký, ručně vyšívaný prapor.":
"Mánes navrhl prapor jako ručně vyšívaný o rozměrech 197x193 cm. Toto podstatně dražší výrobní řešení zvolil kvůli dosavadním špatným zkušenostem s prapory malovanými. Na líci z bílého hedvábného rypsu je stonkovým stehem zlatě vyšité jméno spolku Rastislav, podél nápisu se pak nachází nahoře i dole dva stříbrem bohatě vyšívané ornamentální pruhy. Rubovou stranu praporu tvoří červenostříbrně šachovaná moravská orlice na podkladu z modrého hedvábí. Korunka vyšitá zlatým boulionem je zdobená korálky. Bílá, modrými pruhy ozdobená žerď praporu je zakončena tulejkou s drahokamy a českými granáty a především hrot nahrazující stříbrnou plastikou s motivem orlice s rozepjatými křídly, která spočívá na tzv. varytu, bájném staroslovanském předchůdci harfy."
"Prapor ještě doplňovala stuha cihlově červené barvy s názvem spolku
a připraveno bylo i dvanáct stříbrných hřebů, určených pro akt jeho
slavnostního vysvěcení."
KUCHYNKA, Rudolf. Mánesovy prapory. Praha: Jan Štenc, 1921, s. 54-55.
 |
| Detail výšivky se slovanskými symboly: sokol na lipové ratolesti |
"Všechny dosud zachované a zde popsané prapory našeho mistra byly malovány olejovými barvami na hedvábí. Od této techniky upustil však Mánes při praporu zhotoveném r. Ì864 pro čtenářsko-zpěvácký spolek Rastislav v Blansku u Brna. Ten byl po obou stranách podle Mánesova návrhu vyšit.
Prapor byl pořízen z obnosu 1000 zl., který к tomu účelu věnoval
Ignác Vondráček, bývalý ředitel knížecích železáren v Blansku, a péči o jeho provedení svěřil mladý
spolek, dva roky před tím založený, Elišce Wankelové, choti
blanského lékaře Dra Jindřicha
Wankela, známého praehistorika. Tato dáma, vřelá ctitelka umění, poznavši za svého pobytu
v Praze Josefa Mánesa i jeho
sourozence, navázala s nimi společně se svým chotěm přátelské
styky, jichž Josef Mánes využíval k návštěvám Blanska, když
přicházel na Moravu. Lákala ho
tam nejen příchylnost rodiny Wankelovy a její vřelé porozumění pro jeho umění, ale i půvab okolní krajiny a tajemnost
tamních světů podzemních.
Samozřejmo, že Wankelová obrátila se se svými starostmi o pořízení praporu ihned na Mánesa, který její žádosti vyhověl, zhotovil několik zběžných návrhů a po vyvolení jednoho z nich vypracoval konečnou předlohu pro vyšívačku, kterou sám vyhledal a nad jejíž prací bděl. Kromě líce a rubu praporu navrhl i výšivku pro stuhu a nakreslil hrot praporu, který potom sochař vymodeloval a zlatník vyhotovil.
Mánesova účast při hotovení blanského praporu byla značná a odměněna byla skvělým výsledkem práce, o níž umělec svorně a pilně pracoval vedle řemeslníka."
KUCHYNKA, Rudolf. Mánesovy prapory. Praha: Jan Štenc, 1921, s. 57-58.
"Ve třetím dopise dotazuje se Mánes po jakosti a počtu stuh a po velikosti moravské orlice, na rub praporu určené, jejíž udaná velikost zdá se mu býti nevhodnou. Přitom píše: „Vím dobře, že mi nenáleží právo dělati námitky proti těmto ustanovením, a přece stěží se mohu zdrželi, abych při tom svědomitě nevypsal svého citu.“"
 |
| V roce 1998 byla posvěcena replika spolkového praporu, uchovávaná v Městské knihovně v Blansku. |
KUCHYNKA, Rudolf. Mánesovy prapory. Praha: Jan Štenc, 1921, s. 61.
"Všechno vyšívání jest provedeno s řemeslnou dovedností a svými kontrastujícími barvami, zlatém středního nápisu a stříbrem obou pruhů na lesknoucím se
hedvábném pozadí, působí oslnivým dojmem.
Stejně pečlivě vyšita byla i moravská orlice na praporovém rubu (obr. 33.), jehož volba barev svědčí o vyvinutém smyslu koloristickém. Z blankytně modrého hedvábí zřetelně vystupuje krásně heraldicky nakreslená orlice, jejíž tělo složeno jest z červených čtverců, vyšitých nelesklým hedvábím, a ze čtverců stříbrných, jejichž lesk s červení polí sousedních vhodně kontrastuje.
Tak jako při znacích českých, hledal Mánes i před navržením moravské orlice spolehlivý starý vzor a našel jej brzy v erbech na náhrobcích českých knížat a králů, v době Karla IV. v kaplích svatovítského dómu postavených. Orlice na náhrobku knížete Břetislava II. a j. jest starší sestrou orlice Mánesovy."
 |
| Prapor spolku Rastislav v Blansku, rub |