Blíží se sváteční dny, 5. červenec, den, na který se mnozí připravují. Firma Alerion v letošním roce do své nabídky zavedla tričko s motivem moravské orlice. Tričko se znakem Moravy provází podrobné informace:
 |
| Hrad Gozzoburg v Kremži - nejstarší dochované barevné vyobrazení znaku Moravy (úplného erbu markraběte) |
"Tričko s nejstarším dochovaným barevným provedením znaku Moravy je vyrobeno ze 100% bavlny, která je zárukou dlouhého užívání. Motiv historického úplného znaku Moravy (tj. včetně tzv. klenotu pavích per na přilbě) a textu MORAVIA GOZZOBURG 1269 je nanášen na tričko prostřednictvím digitálního tisku, díky kterému je potisk dlouhotrvající a vyniká krásnými sytými barvami. Speciální tričko s motivem tohoto nejstaršího dnes známého historického barevného znaku Moravy jistě potěší každého moravského patriota či nadšence nebo znalce našich dějin. Tato freska moravské orlice vznikla mezi lety 1264 až 1269 a nachází se v erbovním sále městského hradu (paláce) Gozzoburgu v dolnorakouské Kremži (Krems an der Donau), neboť náš „železný a zlatý“ král Přemysl Otakar II. vládl tehdy nad Rakouskými zeměmi, je dokladem toho, že se znak Moravy až do dnešních dnů nezměnil. Nejpozději od lucemburské doby byla tato přemyslovská panovnická moravská orlice se stříbrno-červeným šachováním považována za zemský znak Moravy a je proto i součástí velkého státního znaku České republiky a několika krajských znaků i vlajek."
O historii moravského znaku, praporu a vlajky se na stránce uvádí toto:
"Moravská orlice byla ve své stále platné a nezměněné podobě ustanovena v polovině 13. století Přemyslem Otakarem II. (1233-1278), když se tento moravský markrabě stal českým králem. Tehdy zavedl stříbrno-červeně šachovanou moravskou orlici v modrém poli vedle stříbrného českého (původně „moravského“) lva v poli červeném, kterého si tento markrabě z Moravy přinesl, již jako král, do Čech, namísto plamenné svatováclavské orlice, užívané jeho otcem a dědem. Stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zbrojí (tj. zobákem, jazykem a pařáty) na modrém štítě je v této a pozdější době zachycena mnoha uměleckými díly i úředními dokumenty. Nejstarší písemnou zmínku o modrém praporu Moravy přitom přináší popis vlající bílo-červeně šachované moravské orlice v bitvě u Kressenbrunnu 12. 7. 1260 ve veršované kronice Ottokara Štýrského. Dnes je používána především různými spolky, sdruženími a mnoha městy a obcemi, jako ideální a nesporné připomenutí si symboliky, dějin a kultury Moravy v rámci České republiky."
Dále je nabízeno tričko se znakem Čech, jak je zachycen na fresce v Gozzoburgu.
K historii českého znaku se na stránce uvádí následující:
"Toto nejstarší dnes známé barevné vyobrazení českého lva se nachází (společně s znakem Moravy a dalšími) ve freskovém erbovním sále městského hradu (paláce) Gozzoburgu v dolnorakouské Kremži (Krems an der Donau). Figura právoplatného českého (tj. nadpřirozeného dvouocasého) korunovaného lva, byla používána moravským markrabětem, a pozdějším českým králem „železným a zlatým“, Přemyslem Otakarem II. (1233-1278). Ten si toto své původní erbovní znamení moravského markraběte přinesl po smrti svého otce českého krále Václava I., jehož znakem byla plamenná svatováclavská orlice, z Moravy do Čech a ustanovil jej tak definitivně znakem Českého království (českých králů) i Zemí koruny české (svatováclavské), zatímco pro Moravu byla určena stříbrno/bílo-červeně šachovaná moravská orlice v modrém poli, neboť jádrem našeho státu vždy byl (tisíciletý) pevný svazek Čech a Moravy. Od poloviny 13. století, přes konec monarchie i vznik republiky, je český lev součástí naší státní symboliky, viz proto ve velkém i malém státním znaku České republiky a ve znacích a na vlajkách (většiny) našich krajů."
 |
| Hrad Gozzoburg v Kremži - nejstarší dochované barevné vyobrazení znaku Čech (úplného erbu krále) |
Po bližším zkoumání figury českého lva odborníci vidí, že později byla jeho hlava upravena ("restaurována") do podoby připomínající laikovi spíše chrta! Toto je zřejmé při srovnání se zachycením tvaru figury v českém znaku v jen o generaci mladším Codexu Manesse nebo pasionálu abatyše Kunhuty. Tzn. že v dochované gozzoburgské fresce českého lva není patrná dolní čelist (očekávané rozevřené) tlamy, jestliže předpokládáme, že provedení figury v dobových dokladech by bylo obdobné (stejné). Na druhou stranu i moravská orlice má zobák (ještě) zavřený, jak bývalo v této době obvyklé.
 |
| Jak v pasionálu tak kodexu jsou znaky ve stylu počátku 14. století (brzy po roce 1300, čili ne daleko od vyobrazení v Kremži, nejpozději 1269) |
Otázkou tak je, zda je tento postřeh správný, a rovněž se ptejme, kdy by teoreticky došlo k zásahu do malby figury? Odpovědí pro ukojení zvědavosti by mohlo být, že k pozměnění původní fresky došlo někdy poté, co rakouský Gozzoburg získali Habsburkové a Přemysl Otakar II. padl v bitvě na Moravském poli. Symbolicky tak někdo mohl českému lvu "konečně zavřít tlamu", k případnému poškození však mohlo dojít kdykoliv v průběhu staletí (během přemaleb a přestaveb v dotyčném sálu), to již by bylo na otázku příslušným konkrétním nedávným restaurátorům.
 |
| Vyobrazení českého lva v pasionálu abatyše Kunhuty |
Co se týče velikostí triček, v nabídce jsou dámské (velikosti: S, M) a pánské (velikosti: L, XL). Pro menší a malé děti se zřejmě hodí koupit dámské velikosti, jako je M.