Sněmovní tisky - znak Moravy ve sněmovním tisku k roku 1608

Wikipedie, heslo Morava, rok 1608: Moravané se tehdy poprvé a naposledy odtrhli a dočasně se odklonili nikoliv od Koruny, ale od krále (markrabího) Rudolfa II., a vznikla konfederace Moravy, Uher a Rakous, v jejímž čele stál uherský král Matyáš Habsburský přijatý v roce 1608 za moravského markrabího. Matyáš tehdy přiznal moravským stavům právo zákonodárné, a to i bez souhlasu panovníka-markrabího, dále právo zemského sněmu vypovídat válku a uzavírat mír a bránit zemské zřízení i zbraní, kdyby je panovník porušoval. Tato iniciativa byla výsledkem rozhořčení nad postupem českých stavů a jejich postojem v minulosti k Moravě.

Moravský znak ve sněmovním tisku
k roku 1608. Typ VII dle Píchovy typologie
štočků moravských sněmovních tisků

Oficiálními tisky stavovské zemské správy - sněmovními uzávěrkami, se zabývá František Pícha v článku Zemský znak ve výzdobě moravských sněmovních tisků otištěném ve sborníku Genealogické a heraldické informace 2016, Brno 2017, s. 67-81, který vydává Moravská genealogická a heraldická společnost (MGHS).

František Pícha na stranách 78-79 shrnuje: prvotní předpoklad, že oficiální moravský tisk bude vyzdoben přesnou a správnou verzí moravského znaku, se nepotvrdil. Je docela jasné, že stavové jako nakladatelé (a hlavně zemský místopísař, v jehož působnosti byl tisk sněmovních závěrek), se nijak nestarali o to, zda je zemský znak výtvarně vyjádřen správně. Za výběr a provedení obrazové výzdoby sněmovního tisku, včetně heraldické výzdoby, byl zodpovědný hlavně sám tiskař. Zjistil, že výtvarná náplň se většinou nezměnila, když se změnila osoba zadávající tisk, ale spíše se měnila při změně tiskaře (tiskárny). Moravští tiskaři, kteří získali privilegium na tisk zemských úředních tisků, zjevně neměli vůbec žádnou znalost zemské heraldiky a neznali zásady správného grafického vyjádření jednotlivých heraldických barev. A dále František Pícha pokračuje: heraldické povědomí představitelů moravské zemské správy bylo nepatrné - i ve vztahu k nejvyššímu zemskému heraldickému symbolu. A takto je možno hodnotit i ostatní oficiální heraldické památky moravského původu.

Jednoduše řečeno, kdo nezná nic o heraldice, tak o šrafování takto důsledně „nepřemýšlí“, a kdo ví více (vývoj, pravidla), tak tuší, že v 16.-17. stol. šrafování nebylo ustálené (stanovené), což je patrné u všech znaků/erbů té doby (na rytinách) apod.

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, A 6 Sněmovní tisky, kr. č. 1, tisk k roku 1608