Kalendáře

Kalendář na rok 1666. Dobřenský z Černého Mostu, J. J. Václav.

Nový s pranostikou hvězdářskou kalendář podle napravení Řehoře XIII. papeže léta 1581 a veřejného rozhlášení i také slavného vyrčení císaře Rudolfa II. v Království českém a jiných zemích k němu přivtělených vydaného léta 1584. Obsahující přes celý rok, dle svatosvatého římského a svatého hlavního kostela pražského pořádku, svátky a památky v Království českém od starodávna zachovávané. Vydaný a s pilností sepsaný od Václava Černomostského, filozofie a medicíny doktora, matematického umění obzvláštního milovníka. Na léto páně hrudné a po přestupném druhé: 1666. V městě Litomyšli vytiskl Jan Arnolt (v roce 1665).

Znak Moravy

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, G  21 Staré tisky, sign. III/530

Kalendář na rok 1674 od Joannese Gostumiowského, Krakauer neuer Schreib-Kalender auf das Jahr 1674, vytištěný Janem Josefem Kiliánem v Olomouci v roce 1674.


Vidíme, že v tisku kalendáře je použit Typ VIIa, který popisuje František Pícha ve svém článku Zemský znak ve výzdobě moravských sněmovních tisků, Genealogické a heraldické informace 2016, Brno 2017, s. 72.

Znak Moravy. Typ VIIa dle Píchovy typologie
štočků moravských sněmovních tisků

Pro tisk moravského zemského sněmu ze srpna 1604 byl olomouckým tiskařem Jiřím Handlem připraven nový štoček moravského znaku: Typ VII dle Píchovy typologie štočků používaných pro tisk sněmovních závěrek. Dřevořez obsahuje zemský znak v oválném, nahoře protáhlém a dole zašpičatělém štítu zdobeném plastickým orámováním. Dva andílkové v obou hořejších rozích drží dýmající kahance. Pod a nad štítem uprostřed jsou dvě další hlavičky andílků. V klenotu znaku je markraběcí čepice.

Sněmovní snešení s tímto znakem byla Jiřím Handlem tištěna až do listopadu 1615. Od července 1606 do listopadu 1607, a potom od roku 1609 je ke štočku přidáno i jméno místopísaře markrabství moravského, které zároveň zmizelo z titulního listu.

Sněmovní snešení ze srpna a prosince 1618 vytištěná Matyášem Handlem rovněž obsahují štoček typu VII.

Posledním moravským sněmem před Bílou horou (a před přetržkou ve sněmování na Moravě trvající až do roku 1628) byl sněm z června 1620 konající se v Olomouci. Na jeho závěrce vytištěné olomouckým tiskařem Kryštofem Kutčem se na rubu titulní strany objevuje pozměněný štoček typu VII: Typ VIIa. Liší se od něj doplněným letopočtem 1620 v levém dolním rohu a chybějícím říšským jablkem na knížecí čepici.

Tiskárnu Matěje Handla odkoupil v roce 1626 Mikuláš Hradecký z Kružnova, který vytiskl první sněmovní snešení na Moravě v době po bitvě na Bílé hoře. Hradecký ani jeho nástupci si pro tisk moravského znaku nevytvořili nové štočky. Používali ty, které Hradecký získal od svých olomouckých předchůdců. Na rubu titulní strany sněmovních usnesení se tak v letech 1628-1669 nacházejí nejen Typ VIIa, ale i starší verze Typ IV, V a VIa, které jeho závod přímo nebo nepřímo převzal od tiskařů Pavla Schramma, Jiřího Handla, a dokonce Fridricha Milichthalera.

Citace zdroje dokumentu: MZA v Brně, G  21 Staré tisky, sign. III/529