(Linzer) Tages-Post, 25. 8. 1885
Die Kremsierer Zusammenkunft.
(...)
Wie wir bereits in unserer letzten Nummer mitgetheilt haben, wird der Empfang des russischen Kaiserpaares von Seite der Bevölkerung einen durchaus slavischen Charakter haben.
(...)
In Kremsier wird allenthalben genagelt, gehämmert und gestaubt. Die heitere Landstadt, freundlich inmitten eines gesegneten Stückes Erde gelegen, sucht ihre keineswegs jugendfrischen Reize für die kommenden Festtage zu erhöben. Man windet Reisigkränze, steckt Flaggen in österreichischen, russischen, mährischen und belgischen Farben aus, hißt Fahnen an mächtigen Flaggenstöcken auf, zimmert an Tribünen für den Einzug und baut Obeliske vor die Brücken, von deren Geländern nach slavischer Sitte steinerne Heilige in die schlammigen Fluten der March herniederschauen. Ja, selbst eine mächtige Triumphpforte ist errichtet worden, von deren Höhe übergroße Embleme des Friedens grüßen, ein Zeichen, daß auch in Kremsier die Aufschauung vorherrscht, die Kaiser-Entrevue bedeute den Frieden und sei bestimmt, ihn für viele Jahre zu festigen.
Alle diese Vorbereitungen haben jedoch einen gewissen kleinbürgerlichen Charakter.
(...)
so ist der eigenthümliche Charakter der Stadt durch alle Festvorbereitungen unberührt geblieben.
(...)
Vor dem Schlosse haben heute die fürsterzbischöflichen Grenadiere die Wache bezogen. In ihrer Uniform, die jener der Garden Napoleons nachgeahmt ist, stolziert die halbe erzbischöfliche Armee, fünf Mann, vor dem Schloßthore. Sie wehrt Unbefugten den Eintritt und bewacht zwei schlanke Kanonen aus dem siebzehnten Jahrhundert, deren graziöse Läufe zu Ehren der Kaiser-Entrevue einen stilwidrigen schwarzen Anstrich erhielten.
Poznámka: Belgické barvy viz belgická vlajka, ale co se tím myslí tady?! Předpokládejme, že pozorovatel nepovažoval modrou za černou, bílou za žlutou...! Z dobových novin sice víme o jednom pokusu o vyvěšení velkoněmecké trikolóry, která obsahuje "belgické" barvy černou, červenou a žlutou, ale mohl se komentátor s jejich pořadím až tak splést (nebo tuto trikolóru označil za belgickou schválně)?
Za moravské barvy by se tu mohly považovat bílá a červená, kterých bylo město, jak víme z jiných novinářských popisů, plné, a také kombinace barev červená, modrá bílá, což jsou: červená, bílá, modrá a bílá, modrá, červená. Našinec píše 23. 8. 1885 o "hojností praporů rakouských, ruských a českých." A dále 26. 8. 1885: "Od nádraží k prvnímu mostu postaveny jsou četné stožáry s prapory střídavě rakouskými a ruskými, českými a moravskými
a spojeny jsou festony ze zeleně; právě na odbočce k mostu druhému
postavena ohromná slávobrána..." Když by se věc vzala jednoduše, stačí se podívat na Beckův obraz slavobrány, jaké dvojice malíř namaloval: 1) černožlutá vlajka a černožlutobílá vlajka, 2) červenobílá/bíločervená a červenomodrobílá/bílomodročervená.
Snadnou možností, jak řešit hlavolam s belgickými barvami, by bylo nahradit slovo belgický slovem český, pak bychom se dostali ke způsobu, jakým se popisují možné barevné kombinace jinde.