Obrázek této pohlednice, na níž je velice názorně zachycena jedna z historických vlajek Moravy, používaná ve 2. polovině 19. a v 1. třetině 20. století, byl na dokreslení dobových poměrů použit v hesle Moravská vlajka na Wikipedii, odkud je převzat.
 |
| Pozdrav z Kroměříže. Červenobílomodrá trikolóra |
Na pohlednici byl při tisku vytištěn text Pozdrav z Kroměříže. V popisku publikace s pohlednicemi města Kroměříže je uvedeno, že pohlednici, která je ve sbírce autora publikace, vydal Vilém Povondra, prošla poštou v roce 1901, vyrobena tiskařskou technikou litografie, dotisk světlotiskem.
Místopisnou část pohlednice představuje menší záběr na Kroměříž, (snad) ze zámecké zahrady, orámovaný trojbarevnou stuhou opakující motiv vlajky - červenobílomodrou trikolórou, s pohledem na věže kroměřížských chrámů v pozadí. Lze poznat kostel sv. Mořice a kostel sv. Jana Křtitele.
V dnešní době by se tato červenobílomodrá trikolóra při vyvěšování dala i přes použití odlišného tónování barev snadno zaměnit s vlajkou Lucemburska či vlajkou Nizozemí.
Při procházení na internetu vyhledatelných ukázek historických pohlednic zjistíme, že v té době byly jak na běžícím pásu vydávány stylově podobné pohlednice Pozdrav z XY/Gruss aus XY, např. s několika pohledy na význačné části obce, ornamentální kresbou apod. Obdobná výše citované pohlednici je stylem ukázka níže odjinud. Tentokrát je to černožlutá bikolóra - tradiční císařská vlajka užívaná především v rakouské části monarchie: K. u. k. Infanterie-Cadettenschule. Gruss aus Kamenitz: stožár, okénko se záběrem vojenské školy rámovaným stuhou v barvách vlajky vyvěšené na stožáru. Seznam kadetek v Rakousko-Uhersku nás odkazuje na místo Sremska Kamenica, která je dnes součástí Nového Sadu. Další dobový záběr školy v Kamenici se nachází například zde: Kamenitz K. u. k. Infanterie-Cadettenschule.
 |
| Pozdrav z Kamenice. Černožlutá bikolóra |
Podobně měl někdo důvod k vydání pohlednice Grüsse aus Würbenthal, která nabízí zajímavý pohled na černočervenožlutou trikolóru. Styl zarámování pohledu na město se od obou předchozích případů liší jednoduchostí v rozích zaobleného obdélníku. Vrbno pod Pradědem leží ve Slezsku.
 |
| Pozdravy z Vrbna. Černočervenožlutá trikolóra |
Názor odborníka je ten, že: "jde o jasnou narážku na velkoněmeckou trikolóru (tak jak část německého
hnutí u nás razila), rozhodně ne slezské barvy, tam se držela bikolóra
ať s černou nahoře, nebo dole.".
Podobné provedení, černočervenožlutá trikolóra vyvěšená na stožáru, je použito na pohlednici Gruss aus Schluckenau (pozdrav ze Šluknova; "Verlag v. Josef Löschau.", konkrétní pohlednice prošlá poštou v roce 1902). Rámeček s vedutou českého města nacházejícího se v okrese Děčín je však v tomto případě jen jednoduchý černý, netvoří jej trikolóra. V Čechách byly v této době vydávány pohlednice s bíločervenými vlajkami vyvěšenými na stožáru, viz např. pohlednice "Slaný", kde je v barvě bikolóry proveden i stožár.
Při pozorném zkoumání zvlnění vlajek na všech zde přítomných pohlednicí si nelze nepovšimnout, že ačkoli ve třetím případě je rámeček obepínající obrázek místa jiný, list vlajky je vždy zvlněn stejně. Vzor jejího povrchu je všude stejný. Příklad ze Slaného je ale odlišný, jak je při prvním pohledu hned patrné z podoby zvlnění vlajky. Smysl zmíněných příkladů by tedy bylo možno vyložit tak, že naznačují, že "Slané je české město" a "Šluknov je německý".