Vedle fotografií venkovního i vnitřního prostředí zemského domu dokumentovaly průběh stavby půdorysné plány budovy, fotografie modelů soch na atice, různé seznamy (např. zúčastněných stavitelů a umělců), z dobového tisku např. Moravská orlice, dobové mince v zapečetěné skleničce, sněmovní závěrky z let šedesátých a sedmdesátých, zprávy zemského výboru, kalendáře. Další informace byly pořadateli výstavy podány na informačních panelech a pomocí audiovizuální techniky.
Samotná schránka by se po vyjmutí předmětů mohla stát alespoň v kopii trvalou součástí místa, kde byla za pomoci důvtipu průzkumníků a nejmodernější techniky (hledačka kovů) nalezena, anebo bude prostoŕ znovu zazděn.
Výstava se za bdělého dohledu pozorovatelů konala ve foyer před sněmovním sálem, do něhož bylo návštěvníkům možné nahlédnout. Mnozí by, jak bylo patrno z výrazu jejich tváří, radi místo navštívili i v budoucnu.
Vedle moravské orlice, jejíž tinktury jsou ve 2. polovině sedmdesátých let 19. století umělcem provedeny podle myšlenky rozvíjené v roce 1848, totiž že existuje privilegium Fridrichovo z roku 1462, a tudíž se zlatočerveným šachováním, v souladu s názorem části tehdejší politické reprezentace země Moravy, se v sále nachází starý historický znak Brna a historický znak Olomouce, a také český lev. Český lev zde po roce 1918 překryl dodnes prosvítající císařský znak (jako jinde v Brně i v republice).
Následují jednotlivé ukázky v přehledu dle symbolického hodnostního významu v proměnách času.
 |
|
Český lev ve sněmovním sále převzal místo po císařském orlu
|
Je zajímavé, že se malíři český lev do štítu nevešel. Třeba je to záměr, a tak místo toho, abychom se odvažovali tvrdit, že štít je lvu malý, berme to za výsledek rozvržení a využití prostoru.
 |
|
Moravská orlice s tečkami,
značí zlatá pole šachování |
.jpg) |
| Znak města Brna, udělený císařem Ferdinandem III., užívaný do vzniku Československé republiky (ČSR) |
 |
|
Historický znak Olomouce
|
Zlatočervené šachování orlice se pak užívalo ve státním znaku Rakouska-Uherska od podzimu roku 1915, v letech 1915-1918. Po skončení 1. světové války následně ve státní symbolice Československa (ČSR) došlo k návratu k tradičnímu stříbrnočervenému šachování, jak bylo známo od 13. století.
Již 7. listopadu 1918 napsal konický notář František Weiner národnímu výboru dopis ve věci opravy zemských barev Moravského markrabství, který byl postoupen k projednání moravskému zemskému výboru. Rychlost, s jakou dal najevo Moravan, jaké podání znaku Moravy je pro Moravany vlastní, je ohromující a ukazuje vřelost, kterou chovají Moravané k symbolu své země, k moravské orlici.
Sněm v posledních letech Rakouska-Uherska přestal zastávat roli, kterou měl v předchozích desetiletích/staletích, až už ji s koncem monarchie přestal plnit úplně. Příznačně se tak stalo na konci éry trvající jen několik desetiletí, kdy byla postavena nová sněmovní budova, ale která se také vyznačuje změnou ve sněmem (část reprezentantů) prosazované zemské symbolice. Moravská orlice v tomto provedení, která byla v sále ponechána i po roce 1918, dokladuje tento posun i po mnoha letech.
Je jistě pěknou historickou památkou, která slouží tomu, že ledasco připomene. V době obnovy samostatného českého státu probíhající od konce roku 1918, kdy bylo současně obnoveno celospolečenské uznání postavení stříbrnočerveně šachované moravské orlice jejím opětovným přijetím do státní symboliky, bylo ve výzdobě dále užívaného sálu zásadně trváno jen na výměně císařského orla za českého lva (výměna státní symboliky). Názorně je tu vidět, že v době, kdy došlo ke změně znaků měst Brna (ve směru k původnímu pořadí barev; polepšení o císařského dvouhlavého orla a inicálami F III. bylo platné od roku 1646) a Olomouce (znak s rakouským štítkem a s písmeny FMT byl používán v letech 1758-1918), jsou tyto ponechány pro onen historický význam, na svém místě. V životě, který zná cestu vpřed, přišel v tom smyslu celkový návrat k původním vzorům.