O mapce zemí československých (inv. č. 513) se po stránce faktografické nedá mnoho vypovědět. Možná byla přílohou nebo součástí onoho českého listu Svornost a propaguje nově vznikající Československou republiku v Americe, je to však jen pouhá domněnka. Zobrazuje mladou republiku v předpokládaných hranicích, v podstatě velmi správně s výjimkou Podkarpatské Rusi. Osud plebiscitních území Těšínska, Ratibořska a Javoriny byl rozhodnut později, s malým ziskem pro ČSR. Mapka je doplněna krátkým přehledem dat, která autor považoval za obzvlášť osudová pro naše národy.
Mapa byla vydána patrně v roce 1919, rozměry originálu jsou 28x24 cm, bez měřítka (odpovídá asi 1:3 000 000).
Mapa budoucí ČSR (inv. č. 514) je další z řady map budoucí ČSR, tentokrát s hranicemi načrtnutými nikoli na základě reálných předpokladů, nýbrž spíše autorovou velkorysostí. K nové republice patří automaticky Kladsko, Ratibořsko a celé Těšínsko, na jihu se pak slovenská hranice posouvá hluboko až k Budapešti a zabírá rozsáhlá maďarská území. Je jen s podivem, že kreslíř nepočítal s připojením Podkarpatské Rusi. Nový stát po skončení vyjednávání nezahrnoval všechna území, která zde vidíme pohromadě vytyčena hraniční čarou. Mapka je ozdobena znaky zemí tvořících ČSR - Čech, Moravy, Slezska a Slovenska.
Nakreslil zřejmě Jaroš Krajča, vydal nakladatel Fr. Balatka v Holešově asi 1919. Originál o rozměrech 32x23 cm je bez měřítka (odpovídá zhruba 1:3 000 000).
Z doby před, okolo a po vzniku Československa jsou na internetu dostupné i další mapové doklady o tom, jak věci mohly být a pak nebyly, které byly v minulosti vystavovány. Hranice státu se na mapových pohlednicích tu více tu méně překrývají s těmi, které známe ze školních atlasů.
Tomáš Grim z Ústředního archivu zeměměřictví a katastru ve své studii popisuje vyobrazení map na historických pohlednicích. Zachycovaly skupiny států, jednotlivé státy, historické země, regiony a byly vydávány jako informace o území, ale také jako propagační prostředek k dosažení určitých, zpravidla politických cílů. Jiné politické cíle = jiné představy promítnuté do map, jak ukazuje případ "Deutschböhmen, Sudetenländern".
Základním předpokladem pro vznik mapových pohlednic, na kterých je zachyceno území ČSR je vyhlášení samostatného československého státu 28. října 1918. Se vznikem nového státu úzce souvisela potřeba zpracování map nového území.
První vydané pohlednice měly ovšem nejprve propagovat myšlenku na vznik takového státu a teprve poté Československo jako samostatný stát.
Buď na ně byly některé z map přeneseny, nebo pro ně byly vytvořeny nové. Vznikly tak speciální mapové pohlednice, které se objevily nejprve v zahraničí, po vyhlášení státu i doma.
%2C%2Brok%2B1915.jpg) |
| Carte ethnogeaphique des Pays tchèques |
 |
| THE CZECHOSLOVAK REPUBLIC |
 |
| Republika československá |
 |
| Mapa přibližných hranic ČESKO – SLOVENSKÉHO STÁTU |
 |
| Československý stát |
 |
| Pohlednice vydána v USA |
,+rok+1928.jpg) |
| Čechoslovaka respubliko |
%2C%2Brok%2B1917.jpg) |
| Deutschböhmen, Sudetenländern |
Republika se dívá k moři (obraz F. Ženíška, časopis Smích republiky, č. 6 z 5. 6. 1919). Pokud je autorem obrazu František Ženíšek (1) (2) (3), potom obraz vznikl dříve než Československo, a byl v souladu s dobovou náladou v příhodný čas využit v nových podmínkách. Některým bude znít to neuvěřitelně, že čelní představitelé státu prý zcela vážně plánovali, že se Československo stane jednou z koloniálních mocností. Nás bude zajímat, co z hlediska symboliky představují použité barvy oděvu na obraze přetištěném v červnu 1919 - bíločervená bikolóra v době před přijetím nových československých státních symbolů.
Své úvahy se snažili prosadit na poválečných mírových jednáních. Perlou československé koloniální říše se mělo stát africké Togo - někdejší bohatá německá kolonie. Jak víme z historie, nakonec všechno dopadlo jinak. Je jasné, že když chcete být mocnost, potřebujete mít přístup k moři.
To věděl už Přemysl Otakar II., který založil město Královec na břehu Baltského moře, za což může být považován vojenskými historiky za génia. My však víme, že vzduch je naše moře. Když budeme slečnu malovat dnes, necháme ji zdvihnout hlavu nahoru a pohled upřít k nebesům a oblečeme ji do bíločervenomodré stuhy a mezi oblaky necháme plout vzducholoď.
Pro srovnání se stavem při vzniku republiky se hodí další mapový exponát výstavy, Mapa Česko-slovenské republiky, která zachycuje situaci v závěru roku 1938 po Mnichovu (inv. č. 540). Čechy i Morava ztratily podstatnou část svého území.
"Malá, ale naše" - optimistické heslo, které však nevystihuje zoufalou situaci republiky okleštěné mnichovským diktátem v roce 1938. Propagační a reklamní mapa továrny Kolínské cikorky sumarizuje ztráty, které Československo postihly. "Zůstalo nám z celého našeho dřívějšího státu pouze 70,4% půdy a 66,58% bývalých obyvatel", čteme na jejím rubu. "Neztratili jsme však víru v sebe, ve svůj průmysl a ve své češství. Cizí výrobek nemá míti místa v české domácnosti! Musíme šetřiti od nejmenšího a přitom podporovati vše, co nám zůstalo... Každá dobrá česká a uvědomělá maminka je dobrá hospodyňka a vaří kávu jen z ryze české žitné kávy ŽITOVKY a z cikorky ZLATÉ HOSPODYŇKY."
Propagační tisk Kolínské cikorky, originál z roku 1938, o rozměrech mapového zrcadla 89x36,5 cm, vytištěn v Průmyslové tiskárně v Praze.
 |
| Wir danken unserm Führer |
A tak zatímco jeden stát o své území přišel, jiný jej o ně obral. O kolik a o co šlo, ukazuje pohlednice z doby po záboru pohraničí ČSR - Čech, Moravy a Slezska v roce 1938. Motivem pohlednice je fotomontáž Adolfa Hitlera (1889-1945) a Konráda Henleina (1898-1945) a oblasti Sudet. Je to záležitost propagandy, která tímto oslavným způsobem rychle využila nedávný úspěch při rozšiřování Německa ke svým účelům. Grafikem použité barvy žlutá a červená, kterými jsou územní zisky vymezeny, tu zřejmě představují velkoněmeckou myšlenku?
Protektorát Čechy a Morava v územním rozsahu vyjádřeném mapou z roku 1941.
 |
| Protektorát Čechy a Morava, mapa z roku 1941 |
 |
| Protektorát Čechy a Morava, německy: Böhmen und Mähren |