Vítejte nám!
V Brně, 27. června.
Téměř ze všech domů vnitřních částí našeho města vlají prapory. Ferdinandova třída, Velké náměstí a Běhounská stápí se v barvách velkoněmeckých a říšských, na štíhlých stožárech před německým domem po větru dmou se dlouhé pruhy těchto barev, nadutě do Lažanského náměstí vykřikujíce, že v Brně ještě Němci jsou pány. Ještě... Ulice ostatní slovanskými a českými barvami praporů radostně volají vstříc účastníkům velkolepých slavností sokolských nadšené a srdečné "Vítejte nám!"
Vlaky ze všech stran přijíždějící chrlí nové a nové hosty, nám tu stejně milé a drahé, poněvadž přijeli - ne snad dobývat tohoto města, jak strachem tetelící se Němci svými plakáty žalují - ale posilnit nás, vzpružit k novým bojům se zavile nepřátelskou naší radnicí. Posílit nás jen, neboť boj s radnicí brněnskou bojovati můžeme sami a - vybojujeme si jej. Sletem tímto ještě vybojován nebude, tak jako vláda německého panstva nebude zachráněna ani bumly buršáků, zalarmovaných nejen z celé Moravy, ale také odjinud, i z Pruska. Jen vzpružení občas je nám třeba, když páže naše už umdlévá nebo ukolébat se dá v klid úspěchem jakýmsi. Boj náš musí býti bojován vytrvale, až do úplného vybojování. A proto všem těm, kdož přijíždějí nám to připomenouti, kdož přicházejí nás vzpružit, novou sílu do paží našich vlít, silným uvědoměním národním odhodlání naše zocelit, voláme vstříc srdečně: "Vítejte nám!"
Ve chvílích nejblíže příštích, zítra a v pondělí, hostiti bude české Brno milé hosty Sokolíky z celé Moravy, sokolské bratry z království, ze Slezska, ze Slovenska Uherského i z Vídně. Vysoko vztyčena budou hesla sokolská, hesla krásné národní demokratičnosti, hesla rovnosti, volnosti a bratrství, po jichž příkazu srdečně vítáni budou všichni hosté bratrským "Vítejte nám!"
Sokolský slet má pro české Brno a pro celou českou Moravu význam veliký. To cítí nejen každý z nás, kteří hrdě a neohroženě hlásíme se jako příslušníci národa českého, ale cítí to také dobře nepřátelé naši národní. Proto snaží se navaliti důstojnému průběhu našich slavností v cestu co nejvíce překážek. Marné vzteky. Hlavně po stránce národní bude mít letoš(n)í slet Sokolstva do Brna obrovský význam pro českou Moravu a jeho hlavní město, z větší části české. Vzpomeňme jen tak letmo první veliké slavnosti sokolské v Brně roku 1871, kdy sokolská jednota brněnská odhalovala svůj prapor. Sjeli se tehdy do Brna také hosté z Čech, representoval je tehdy oficielně u nás prof. Zeithammer, přijeli také uherští Slováci s Pavlem Mudroněm v čele. Byla to slavnost velkolepá, účastenství odhadováno na 30000 osob. Brno rozjásalo se nadšením a ohlasy tohoto nadšení roznesly se po nivách celé Moravy. Kdo v Brně česky cítil, vypnul hrdě prsa, sebevědomě vznesl hlavu a od té doby nikdy už ji nesklonil, ani tehdy ne, když zloba nepřátel těžce na ni doléhala. A to byl nejskvělejší úspěch prvé sokolské slavnosti v Brně. Nepřátelé naši národní brzy prohlédli, že v Sokolstvu vyrůstá českým řadám bojovník nad jiné statný. Zocelené páže, pevné, semknuté řady, vzorná kázeň, kterou předčí Sokol náš tělocvičné spolky všech národů, krásný demokratismus národní, to byla nejobávanější výzbroj sokolských šiků. Českému živlu v Brně připravována těžká persekuce, nepřátelé naši snažili se jej utlačit, ale sokolské "nedejme se!" sílilo české řady, které odolaly náporu sebe těžšímu.
A dnes vítá Brno, město ze tří čtvrtin české, nadšené desetitisíce českého lidu, na slavnosti sokolské sem zavítavší. Jiný je tu obraz, než v roce výše vzpomenutém, staří pamětníci sokolské slavnosti z roku 1871 s radostným záchvěvem v srdci a se slzou v oku vzpomínají, jak tehdy bylo a jak dnes je. Jak za 43 těch let vzrostlo početně národní naše vojsko sokolské, jak ale také vzrostlo národní uvědomění českého lidu v Brně, a jak určitěji, jasněji pronikl český ráz tohoto města. 43 let v historii národa neznamená leč kapku v moři. Ale v českém dnes Brně zaznamenává těchto 43 let obrat netušený. Jako by tu kouzelný proutek čaroděje byl spolupůsobil! Či přece snad? Ano. Sokolská slavnost v roce 1871 probudila český živel brněnský k intensivnějšímu postupu na dráze vývoje událostí, sokolská slavnost tato byla tím kouzelným proutkem.
Do města našeho sjíždějí se dnes účastníci nové, velkolepé slavnosti sokolské. Sjíždějí se v počtu mnohem větším než tehdy před 43 lety. Vstupují také do Brna s pocity radostnějšími, než vstupovali do něj účastníci první slavnosti sokolské. Vstupují do města, jehož správu sice drží dosud národní naši nepřátelé, ale které je veskrz české, do města, v němž živel německý je pouhou 25%ní menšinou. Na každém kroku uvidí, že městu tomuto pomalu sice, ale jistě vrací se jeho česká minulost.
České Brno vítá dnes desetitisíce českých hostí nejen ze všech tří zemí koruny svatováclavské, také z neústupné naší stráže na Dunaji, příslušníky naší slovenské větve, Maďary tak krutě deptané, a slovanské hosty srbské. Nevítá je okázale svojí městskou representací, jako vítává je o slovanských sletech vždy královská Praha, ale za to vítá je srdečně česky, srdcem svým, naplněným láskou, duší svou, nadšením prohřátou, vítá je bratrským:
"Vítejte nám!"
Poznámka: velkoněmecké barvy: černočervenožlutá trikolóra, říšské barvy: černožlutá bikolóra, slovanské barvy: červenobílomodrá trikolóra (viz moravský pořad barev podle červenostříbrně šachované orlice v modrém poli), české barvy: červenobílá bikolóra.
28. červen 1914 a vypuknutí války situaci rychle a zásadně změnilo, o čemž se můžeme po stránce přípustnosti zemských barev přesvědčit v textu dokumentu hustopečské okresní školní rady z února 1915 Ozdobování budov veřejných škol obecných.
"Moravskému zemskému výboru v Brně.
Žádám za příčinou dalšího úředního zařízení v hořejší věci za authentické pokud možno brzké sdělení, zdali na praporech jsou zemské barvy (od shora při svisle vztyčeném práporu počítají) červená a bílá nebo červená a žlutá."
 |
| Svislé vztyčení červenobílé bikolory. Na levé straně si představte žerď, ke které je vlajka připevněna |
 |
| Svislé vztyčení červenožluté bikolory. Na levé straně si představte žerď, ke které je vlajka připevněna |
